U TOP 09 zůstane vše při starém. Schwarzenberg opratě nepustí

Praha - TOP 09 zvolí o víkendu na stranickém sněmu v Praze nové vedení. I přes propad v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny se ovšem zásadní změny na čele někdejší vládní partaje čekat nedají. Stranické konstanty, tandem Karel Schwarzenberg - Miroslav Kalousek, zůstávají ve svých pozicích a podle politologa Petra Justa není střídání stráží u TOP 09 zatím na pořadu dne. Zpravodajský speciál o sněmu TOP 09 můžete sledovat na ČT24 v neděli od 9:00 do 17:00.

Od předčasných voleb si členové TOP musí zvykat na roli opozice. Na podzim strana získala necelých 12 % hlasů a za sociální demokracií, hnutím ANO a komunisty skončila čtvrtá. Pro někdejšího druhého nejsilnějšího člena vládní koalice to oproti předchozímu období znamenalo propad o víc než 4 % a ztrátu přes čtvrt milionu voličů. Počet jejích poslanců se tak snížil z jedenačtyřiceti na 26.

O oslabení svědčí i fakt, že se parlamentní frakci TOP 09/STAN v novém složení dosud nepodařilo prosadit své zástupce do čela sněmovny. Na místopředsednické křeslo dolní komory kandidoval nejprve Miroslav Kalousek a později i Petr Gazdík. Aby si Kalousek zajistil přednostní právo kdykoli promluvit na plénu, zvolil ho klub svým předsedou.

Ovšem ani tento propad volební podpory strany, která se tři roky angažovala ve vysoce nepopulárním kabinetu Petra Nečase, nelze podle politologa Petra Justa zcela jednoznačně hodnotit jako politickou prohru. 

„Je třeba brát v potaz skutečnost, že TOP 09 držela ve vládě resorty, které voliči považují za velmi klíčové pro jejich vlastní životy. Reformy prováděné na ministerstvech práce a sociálních věcí a zdravotnictví byly hodně atakovány opozicí i veřejností,“ konstatuje Just a připomíná zejména jména ministrů Jaromíra Drábka, Leoše Hegera a Miroslava Kalouska. „V tomto kontextu je výsledek TOP 09 nakonec relativním úspěchem,“ dodává vedoucí katedry politologie Metropolitní univerzity Praha.

Kdo vede pravici - TOP 09 nebo ANO?

TOP 09 může být s volebním výsledkem spokojena i proto, že v hlasování přeskočila svého hlavního politického rivala ODS, který od voličů dostal téměř poloviční podporu než TOP 09 a v parlamentu má také o deset poslanců méně než topka. „Z celostátního hlediska ODS vůbec poprvé ztratila pozici nejsilnější pravicové strany,“ vysvětluje Just.

Přesto podle něj dnes není stále jisté, zda dlouholetou přetahovanou o lídrovství na tuzemské pravici TOP 09 v říjnových volbách definitivně vyhrála. Do hry totiž vstoupilo hnutí ANO, jakkoliv se o jejím ideologickém smýšlení vedou debaty. „TOP 09 sice ODS předběhla, ale ne tím stylem, že by jí přetáhla voliče. Z porovnání výsledků napříč republikou totiž vychází, že voliče občanským demokratům hodně přebralo ANO. Posílilo hodně tam, kde byla ODS dříve silná a teď oslabila,“ zdůraznil expert na český stranický systém. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Stanislav Zbyněk

TOP 09 vznikla v létě v roce 2009 z iniciativy Miroslava Kalouska, někdejšího předsedy KDU-ČSL. Spolu s ním do nového subjektu přešli i další lidovci a strana byla od počátku prezentovaná jako pravicově konzervativní. Již záhy po svém vzniku ale začala TOP 09 v průzkumech ubírat hlasy právě  občanským demokratům do té doby jasně na pravici dominujícím.

Kalouskovi se při zakládání TOP 09 podařily dva zásadní strategické kroky k upevnění pozice. Jednak navázal spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí (STAN), díky němuž strana získala regionální základnu, a jednak pro stranu získal ministra zahraničí nominovaného Stranou zelených Karla Schwarzenberga. Tehdy jednasedmdesátiletý politik svojí morální autoritou TOP 09 zaštítil a přilákal k ní i některé voliče z liberálních a intelektuálních vrstev. Vysokou popularitu Schwarzenberg potvrdil, když se v lednových prezidentských volbách probojoval do druhého kola. 

Schwarzenberg předá žezlo za dva roky

I z toho důvodu ještě není střídání na samotném vrcholu TOP 09 na pořadu dne. Rozhodnutí, kdy předseda-spoluzakladatel odstoupí z funkce, spolustraníci včetně Kalouska zřejmě nechávají na Schwarzenbergovi samotném.

Jeho dny v čele se přesto podle politologa každopádně pomalu krátí. „Už i kvůli věku bych tipoval, že je to jeho poslední funkční období v parlamentu. Pak dobrovolně odstoupí,“ odhaduje. Výměnu s druhým mužem strany Kalouskem tak lze čekat až na příštím sněmu za dva roky. „Tu změnu patrně udělá už v průběhu tohoto období, aby přenechal rozjezd příští volební kampaně svému nástupci,“ uvažuje Just. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

Letošní sněm tedy ještě s největší pravděpodobností pouze potvrdí své dva hlavní lídry na dosavadních pozicích předsedy, respektive prvního místopředsedy strany. „Karel Schwarzenberg ještě stále reprezentuje vlídnější tvář jakéhosi hodného dědečka, zatímco Miroslav Kalousek je tím zlým mužem, kterého strana vždy nasadí do klíčových okamžiků,“ říká Petr Just. Podle něj bude Kalouskova role charismatického řečníka, který bude nové koalici znepříjemňovat vládnutí, mnohem důležitější, než když se musela TOP 09 vyrovnávat s důsledky vlastních nepopulárních vládních kroků.

Drábek do předsednictva nemíří

O tomto víkendu se budou na sněmu TOP 09 řešit hlavně nižší příčky stranické hierarchie - má čtyři řadové místopředsedy a dalších pět volených členů předsednictva. Místa zde plánují obhajovat čerstvě zvolení poslanci Marek Ženíšek a Helena Langšádlová, znovu by sem mohl usednout jak předseda moravskoslezské organizace Pavol Lukša, tak bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Hegerův exkolega, někdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek zřejmě kandidovat nebude. Po odchodu z kabinetu, vynuceném skandálem jeho náměstka Vladimíra Šišky, kterého soud loni v říjnu kvůli údajnému podplácení při nákupu IT vybavení pro MPSV poslal do vazby, se Drábek politicky neangažuje. Ve sněmovních volbách se ani nepokoušel o obhájení poslaneckého mandátu.

Drábka by v předsednictvu mohl nahradit šéf jihomoravské organizace Jan Vitula či náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Prahu by ve vedení strany mohl zastupovat buď pražský primátor Tomáš Hudeček, nebo jeho náměstek a předseda pražské buňky Jiří Vávra. 

Video TOP 09 volí stranické vedení
video

TOP 09 volí stranické vedení

SNĚM TOP 09

Na sněm je pozváno 177 delegátů. Delegáti by měli zvolit i členy výkonného výboru strany a nově ustavit smírčí výbor a revizní komisi strany. TOP 09 se chce na sněmu začít připravovat také na volby do Evropského parlamentu a na komunální volby v roce 2014.

Mezi hosty budou zástupci ODS, KDU-ČSL, dále šéf spolupracujícího hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík a předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. Svou účast přislíbili rovněž zástupci slovenských křesťanskodemokratických stran Ján Figel a Pavol Frešo.

Program sněmu TOP 09 najdete zde.