Policejní akce, která byla zaměřena proti údajnému šéfu mafie, jenž řídí další gruzínské kmotry i v jiných státech Evropy, je podle kriminalistů jedním z důkazů, že právě gruzínské skupiny začaly ovládat české ruskojazyčné podsvětí, a to asi tři roky poté, co z Česka zmizel takzvaný vor v zákoně Armén Andranik Soghoyan. „Po zatčení Soghoyana byl volný prostor na trhu, a ten se začal zaplňovat gruzínskýma skupinami,“ vysvětli ČT šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Soghoyan zmizel z Česka ihned poté, co ho soud na podzim 2010 pustil z vazby; k pravomocnému 22letému trestu za organizování vraždy nenastoupil.
Mezi arménskou skupinou Soghoyana a gruzínským gangem Kutajsi je podle policie zásadní rozdíl: gruzínští bossové v Česku jenom sídlí a žádný zločin tu zatím nespáchali, kupují tu nemovitosti a budují své zázemí. „V jedné zemi žijí, v jiné odpočívají, v jiné páchají trestnou činnost,“ vysvětluje Šlachta.
Do Česka se tak částečně vrací situace z devadesátých let před známým zátahem v Restauraci u Holubů. Tehdy si tu podle policie budovaly takzvanou zónu klidu kriminální skupiny z Ruska. Do nemovitostí v Praze a na Karlovarsku tehdy investovaly stovky milionů korun.
Alexandr Koržakov, bývalý ruský poslanec (z dokumentu Ruská mafie z prosince 2002): „Někdo si myslí, že nejlépe se peníze ukryjí ve švýcarské bance. Naši bandité, takzvaní byznysmeni, pohybující se na hraně zákona, si myslí něco jiného. Vybrali si váš stát a sousední Slovensko. Buďte klidní.“
Na ruskojazyčné kriminální skupiny jako na bezpečnostní riziko opakovaně upozorňuje česká tajná služba. BIS ve svých výročních zprávách často mluví o tom, že tito lidé se snaží infiltrovat do státní správy a samosprávy a ovlivňovat justici i policii.
