Hrabyně – Sto let od začátku Velké války a pětašedesát let od popravy generála Heliodora Píky připomínají dvě velké výstavy, které otevřelo Slezské zemské muzeum ve svém Památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku. Vzácným hostem vernisáže byl dvaadevadesátiletý generálův syn Milan Píka. Vzpomínal i na noc před popravou svého otce v červnu 1949, kterou s ním strávil v jeho cele plzeňské věznice na Borech.
Zbraň Heliodora Píky – hlavní artefakt Velké války v expozici Slezského muzea
Výstava Češi ve Velké válce sleduje osudy obyvatel českých zemí v letech 1914 až 1918, činnost československých legií v Rusku, Francii a Itálii i působení Čechů v rakousko-uherské armádě. Kromě obvyklých exponátů jako jsou dokumenty, fotografie, uniformy, zbraně, nechali kurátoři ve výstavní síni postavit velký bunkr a zákop, jako symboly války, která změnila svět.
„Velká válka se říkalo proto, že to bylo vůbec poprvé, kdy byly do nějakého konfliktu nasazeny milionů mužů. Název 1. světová válka se začal používat až poté, co začala válka s Hitlerem,“ vysvětluje ředitelka Památníku II. světové války v Hrabyni Jana Horáková.
GALERIE
videogallery_432614
Součástí expozice je simulované bojiště, jehož věrnost umocňují zvukové efekty, ale také měšťanský pokoj vybavený secesním nábytkem s figurínou smutné mladé paní. „Snažíme se také ukázat, jak válkou trpělo civilní obyvatelstvo. Zatímco muži umírali v zákopech, ženy i starší děti musely pracovat v továrnách. To dříve nebylo. Poslední dva roky lidé trpěli také velkým nedostatkem potravin,“ řekla Horáková.
Heliodor Píka – legionář a vojenský diplomat
Výstava se věnuje významným osobnostem Velké války, které jsou spjaté se Slezskem. A to je především legionář, pozdější generál a oběť komunistického teroru Heliodor Píka, kterému je věnována druhá část expozice. Kurátoři ho představují především v roli legionáře, vojenského diplomata a náčelníka vojenské mise v SSSR, kde za 2. světové války logisticky zajišťoval výstavbu československé jednotky.
GALERIE
Heliodor Píka se synem Milanem v Rumunsku
Osobnost rodáka ze Štítiny u Opavy, který byl první z obětí justičních vražd spáchaných komunistickým režimem po únoru 1948, propojuje 1. a 2. světovou válku. Do Velké války vstoupil Píka jako osmnáctiletý jednoroční dobrovolník rakousko-uherské armády. Padl do ruského zajetí a odtud do československých legií ve Francii. „Ve Velké válce prokázal velikou statečnost, zachránil mnoho životů, když své druhy vynášel z bojové linie,“ uvedla historička.
Po válce Píku vyslali na prestižní studium Vysoké školy válečné ve Francii (jeho spolužákem zde byl i pozdější francouzský prezident Charles de Gaulle). Ve třicátých letech vstoupil Heliodor Píka do diplomatických služeb, působil mimo jiné jako vojenský atašé v Bukurešti.
Věděl toho na komunisty příliš
„Poté ho pověřil prezident Edvard Beneš, aby vedl naši vojenskou misi v Sovětském svazu,“ líčí Píkovu kariéru Jana Horáková, která spravuje jeho pozůstalost. „Osudným se mu stalo, že toho příliš věděl o gulazích a dalších věcech, které chtěli komunisté tajit. Po válce se stal nepohodlným,“ řekla historička. Už během 2. světové války měl v Sovětském svazu Píka velmi složité postavení. Striktně dodržoval pokyny československé exilové vlády, i když moskevské vedení komunistické strany po něm chtělo něco jiného. A do české mise se také snažilo zasahovat sovětské velení Rudé armády.
Z dokumentu o Heliodoru Píkovi Můj otec generál
Píkovu zbraň objevil dramaturg ČT
Na výstavě mnoho generálových osobních předmětů návštěvníci nenajdou. Ztratilo se dokonce jeho tělo a manželku vyhnali ze společného bytu jen s pár věcmi. O to cennější je nález Píkovy zbraně. Tu našel asi před čtyřmi roky na základě informací od generálova syna Milana Píky dramaturg ČT Josef Albrecht. Zbraň patří k hlavním artefaktům výstavy. „Když jsme v roce 2009 natáčeli se synem Heliodora Píky dokument Můj otec generál, spřátelili jsme se. Po natáčení mi jednou vyprávěl, že někdy na konci padesátých let zakopal otcovu zbraň v Hranicích na Moravě a ukázal mi, kde to asi bylo,“ řekl Josef Albrecht.
Kameraman Martin Strouhal ze Zábřehu úspěšné hledání natočil. Bylo to v Hranicích, kde generál Píka učil na vojenské akademii a v roce 1922 se tam také narodil jeho syn Milan. Podívejte se na okamžiky nalezení zbraně:
Záznam z nalezení osobní zbraně Helidora Píky. Natočil Martin Strouhal (zdroj: ČT24)
Výstavu v Hrabyni otevřel dvaadevadesátiletý syn generála Milan Píka, který se velmi zasloužil o to, že jeho otce v roce 1968 plně rehabilitovali. „Milan Píka měl možnost strávit s ním noc před popravou. Tehdy mu slíbil, že bude bojovat za to, aby očistil jeho jméno. To se také stalo,“ řekla Jana Horáková.
Podívejte se, jak na tuto noc po 65 letech vzpomíná:
Hovoří Milan Píka (zdroj: ČT24)
Heliodor Píka
Narodil se roku 1897 ve Štítině u Opavy v rodině vesnického koláře. Jméno dostal podle řeckého biskupa Heliodora. Píka vystudoval opavské gymnázium, chtěl jít na farmacii, ale byl odveden do rakousko-uherské armády. Dostal se na haličskou frontu, kde ho zajali Rusové. V Kazaňské gubernii se přihlásil do vznikajících československých legií, dostal se do Francie, odkud se roku 1919 vrátil do Československa jako poručík. Ministerstvo obrany ho vyslalo na vojenskou školu do Francie. Roku 1932 byl jmenován vojenským atašé pro Rumunsko a Turecko v Bukurešti. Po německé okupaci ho Benešova vláda v exilu pověřila vedením odboje proti Němcům na Balkáně. Roku 1941 odjel do Sovětského svazu, aby tam vedl vojenskou misi. Po válce byl povýšen na divizního generála a stal se zástupcem náčelníka hlavního štábu. Roku 1948 byl obviněn z velezrady. Podle vykonstruované obžaloby vyzradil Britům tajné informace, které byly důležité pro obranu republiky. Dne 21. června 1949 byl ve věznici v Plzni na Borech popraven oběšením. Díky synovi a obhájci Rostislavu Váhalovi byl v roce 1968 v novém procesu rehabilitován. Teprve po roce 1989 mohla být uctěna jeho památka a lidé měli možnost seznámit s jeho hrdinským životem.
Obě výstavy budou v Památníku II. světové války v Hrabyni otevřené do konce listopadu.