Bělobrádek: Zdanění náhrad je „předvolební folklor“ ČSSD

Praha – Stát by mohl zdanit finanční náhrady církvím. A to v případě, že nebudou souhlasit se snížením těchto náhrad vyplácených v rámci restitucí. České televizi to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Poslanci sociální demokracie už dokonce začali chystat zákon, který by zavedl 15procentní srážkovou daň. Předseda lidovců, kteří takové opatření odmítají, to v rozhovoru pro ČT označil za „předvolební folklor“.

7 minut
ČSSD chystá zákon, který by zdanil církvím finanční náhrady
Zdroj: ČT24

Stát v příštích třiceti letech vyplatí církvím celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Sociálním demokratům se ale zdají finanční náhrady příliš vysoké. Někteří členové vlády už začínají nahlas uvažovat o tom, že by je měl stát zdanit. A to i přes odpor církví. „Samozřejmě, zatím se to zkouší takzvaně po dobrém. Ale v záloze je i otázka možného zdanění těch příjmů,“ řekl České televizi ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Jen pro představu: Kdyby byla v příštích třiceti letech průměrná inflace dvě procenta, získal by stát díky zdanění zpátky téměř 12 miliard korun.

Existenci plánu zdanit církve potvrzují rovněž vlivní poslanci ČSSD. „Slyšel jsem o tom, že se připravuje nějaký poslanecký návrh. Chápu to jako jednu z možností, jak snížit tu částku náhrad, myslím si, že je neúměrně vysoká. A to zdanění by bylo určitě jednou z cest,“ myslí si předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava.

„Pokud se jednání nezdaří, tak určitě jsou ve hře i možnosti změny zákona,“ dodal předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc. Také ministr financí Andrej Babiš (ANO) už dřív připustil, že by proti zdanění náhrad nic neměl.

Sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka nicméně chce s církvemi ještě vyjednávat. „To, co nyní navrhujeme, je pokračování jednání na vládní úrovni se zástupci církví s cílem dosáhnout korekce podoby církevních restitucí,“ uvedl předseda vlády.

Jeho zatím poslední návrh na vytvoření vládní komise lidovci ale odmítli (čtěte víc). Plán zdanit finanční náhrady navíc tvrdě kritizují a odvolávají se při tom na koaliční smlouvu. „Doporučuji, aby si přečetli koaliční smlouvu, je tam jasné ustanovení, které se týká daní,“ vzkázal svým kolegům předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Ve hře jsou i další návrhy

Nejsilnější vládní strana navrhla kromě zdanění náhrad také další změny. Tou první je prodloužení lhůty pro zkoumání církevních žádostí o majetek. Tempo vydávání majetku by se tak zpomalilo nejméně o půl roku. Druhý návrh požaduje, aby církve povinně zveřejňovaly smlouvy, jak s nabytými penězi naloží. Hovoří se rovněž o možnosti zrušení inflační doložky a zavedení předkupního práva státu na majetek vydaný v restitucích, pokud by jej církve v budoucnu prodávaly.

Změnu podmínek restitucí odmítají i samotné církve. „Žijeme v demokratické společnosti, tak si myslíme, že je složité jednostranně měnit věci, které byly dohodnuté,“ podotkl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

CÍRKEVNÍ RESTITUCE

  1. Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 300 žádostí, ve kterých nárokují 114 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
  2. Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První 2 miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
  3. Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

„Jsme přesvědčeni, že ve věci změn o majetkovém vyrovnání státu s církvemi není o čem jednat. To je uzavřená věc. Pojďme se bavit o budoucnosti, o postavení církví ve společnosti v kooperativním modelu spolupráce se státem,“ vybídl předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.

Negativní postoj ke změnám restitučních zákonů už dříve zaujala pravicová opozice, tedy ODS a TOP 09, které majetkové vyrovnání v uplynulém volebním období prosadily. „Buďme všichni rádi, že toto mimořádně citlivé téma jak pro církve, tak pro veřejnost bylo vyřešeno, a znovu ho neotvírejme,“ nabádá šéf občanských demokratů Petr Fiala.

Pokud by se však ČSSD nakonec rozhodla pro zdanění finančních náhrad bez dohody s církvemi, ve sněmovně to prosadí. Většinu totiž sestaví spolu s hnutím ANO a komunisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do sněmovních voleb se dle ČTK přihlásilo 28 uskupení

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, původní informace hovořily o 27 uskupeních. Karlovarský a Ústecký zatím neposkytly potřebné údaje. Je jich o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
12:16Aktualizovánopřed 4 mminutami

Blíží se konec podpory Windows 10. Co to znamená pro uživatele?

Oficiální podpora operačního systému Microsoft Windows 10 skončí 14. října 2025. Systém tak nebude od firmy dostávat aktualizace nebo bezpečnostní záplaty. To může přinést komplikace či bezpečnostní rizika. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s koncem podpory Windows 10.
před 42 mminutami

Hlavní líčení v kauze Dozimetr bude v září. Obvodní soud jej opět posunul

Obvodní soud pro Prahu 9 znovu posunul projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP). Hlavní líčení začne v druhé polovině září. Uvedla to mluvčí soudu Barbora Chlostová. Počátkem července soud předpokládal, že hlavní líčení začne v srpnu. Důvodem dalšího posunutí termínu je, že spisový materiál je nyní na Vrchním soudu v Praze, který musí ještě rozhodnout o stížnosti proti usnesení ohledně podjatosti jednoho z členů odvolacího senátu, vysvětlila mluvčí.
před 4 hhodinami

V bitcoinové kauze začne kontrola státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
12:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Muže, který v Praze podpálil autobusy, obvinili ze žhářství i v Polsku

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
před 5 hhodinami

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 8 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 10 hhodinami

O Prague Pride debatovali Foldyna a Šebelová

Už 15. ročník festivalu Prague Pride začal v hlavním městě, letos s ústředním tématem Kde domov můj? Nejočekávanější událostí je sobotní průvod hrdosti, akcí se ale uskuteční přes 180. O podpoře LGBTQ+, poslání Prague Pride nebo přístupu k němu v Maďarsku v Událostech, komentářích diskutovali poslanci Jaroslav Foldyna (SPD) a Michaela Šebelová (STAN). Debatu moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami
Načítání...