ČSSD chystá zákon, který by zdanil církvím finanční náhrady
Stát v příštích třiceti letech vyplatí církvím celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Sociálním demokratům se ale zdají finanční náhrady příliš vysoké. Někteří členové vlády už začínají nahlas uvažovat o tom, že by je měl stát zdanit. A to i přes odpor církví. „Samozřejmě, zatím se to zkouší takzvaně po dobrém. Ale v záloze je i otázka možného zdanění těch příjmů,“ řekl České televizi ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Jen pro představu: Kdyby byla v příštích třiceti letech průměrná inflace dvě procenta, získal by stát díky zdanění zpátky téměř 12 miliard korun.
Existenci plánu zdanit církve potvrzují rovněž vlivní poslanci ČSSD. „Slyšel jsem o tom, že se připravuje nějaký poslanecký návrh. Chápu to jako jednu z možností, jak snížit tu částku náhrad, myslím si, že je neúměrně vysoká. A to zdanění by bylo určitě jednou z cest,“ myslí si předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava.
„Pokud se jednání nezdaří, tak určitě jsou ve hře i možnosti změny zákona,“ dodal předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc. Také ministr financí Andrej Babiš (ANO) už dřív připustil, že by proti zdanění náhrad nic neměl.
Sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka nicméně chce s církvemi ještě vyjednávat. „To, co nyní navrhujeme, je pokračování jednání na vládní úrovni se zástupci církví s cílem dosáhnout korekce podoby církevních restitucí,“ uvedl předseda vlády.
Jeho zatím poslední návrh na vytvoření vládní komise lidovci ale odmítli (čtěte víc). Plán zdanit finanční náhrady navíc tvrdě kritizují a odvolávají se při tom na koaliční smlouvu. „Doporučuji, aby si přečetli koaliční smlouvu, je tam jasné ustanovení, které se týká daní,“ vzkázal svým kolegům předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Ve hře jsou i další návrhy
Nejsilnější vládní strana navrhla kromě zdanění náhrad také další změny. Tou první je prodloužení lhůty pro zkoumání církevních žádostí o majetek. Tempo vydávání majetku by se tak zpomalilo nejméně o půl roku. Druhý návrh požaduje, aby církve povinně zveřejňovaly smlouvy, jak s nabytými penězi naloží. Hovoří se rovněž o možnosti zrušení inflační doložky a zavedení předkupního práva státu na majetek vydaný v restitucích, pokud by jej církve v budoucnu prodávaly.
Změnu podmínek restitucí odmítají i samotné církve. „Žijeme v demokratické společnosti, tak si myslíme, že je složité jednostranně měnit věci, které byly dohodnuté,“ podotkl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
CÍRKEVNÍ RESTITUCE
- Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 300 žádostí, ve kterých nárokují 114 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
- Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První 2 miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
- Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.
„Jsme přesvědčeni, že ve věci změn o majetkovém vyrovnání státu s církvemi není o čem jednat. To je uzavřená věc. Pojďme se bavit o budoucnosti, o postavení církví ve společnosti v kooperativním modelu spolupráce se státem,“ vybídl předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.
Negativní postoj ke změnám restitučních zákonů už dříve zaujala pravicová opozice, tedy ODS a TOP 09, které majetkové vyrovnání v uplynulém volebním období prosadily. „Buďme všichni rádi, že toto mimořádně citlivé téma jak pro církve, tak pro veřejnost bylo vyřešeno, a znovu ho neotvírejme,“ nabádá šéf občanských demokratů Petr Fiala.
Pokud by se však ČSSD nakonec rozhodla pro zdanění finančních náhrad bez dohody s církvemi, ve sněmovně to prosadí. Většinu totiž sestaví spolu s hnutím ANO a komunisty.