Praha - Češi patří dlouhodobě k největším pijákům v Evropě. Se závislostí se čím dál častěji potýkají i mladší lidé. Lékaři se shodují – alkoholismus je vážná, stále podceňovaná nemoc. A také nevyléčitelná. Recidiva se objevuje běžně. Mluvit se dá pouze o doživotní abstinenci. Jenže ta není nijak vysoká - podle odhadů lékařů to zvládne zhruba jeden z deseti alkoholiků. Že není úplně jednoduché přestat, dokazuje i příběh Jana Kupky, který je na protialkoholním léčení už po šestašedesáté. Natáčela Lea Surovcová.
Do psychiatrické nemocnice v Bílé Vodě na Jesenicku přišel poprvé, když mu bylo 35 let. Dnes je mu pětašedesát, v léčebně strávil s krátkými přestávkami 30 let. Podle námi oslovených lékařů je zřejmě českým rekordmanem - v pražských Bohnicích, U Apolináře, v Dobřanech, Kroměříži nebo v Opavě nikoho takového nepamatují.
Jan Kupka, závislý na alkoholu
„Kdybych měl něco změnit, musel bych se vrátit na začátek. Do 28 let jsem byl v pohodě. Pak mi zakázali sportovat, začínal jsem pivečkem, pak dalším pivečkem a už to jelo. Že jsem rekordman, tím se nechlubím. Byl bych pyšný, kdybych dokázal přestat pít. Ale bohužel.“
Alkoholový démon dohnal pana Kupku až ke krádežím. Většinu peněz propil. Jeho denní spotřeba byla opravdu vysoká. „Denně těch dvacet pět piv a dvacet až třicet panáků,“ popisuje. Dnes už takovou výdrž nemá. Jenže když se po třech měsících dostane z léčebny, abstinovat nedokáže. „Vydržím to nejdéle tak čtrnáct dní, tři neděle… sejdu se s kámošema a už to jede,“ konstatuje.
Lékařka: Recidivy jsou časté
Čím to je, že většina alkoholiků nedokáže abstinovat? „Většinou nám to vysvětlují tím, že tu situaci nezvládli a že nemají sociální zázemí. Nebo že to podcenili a že si mysleli, že to bude jednodušší,“ říká lékařka Pavlína Danielová, která pracuje v nemocnici v Bílé Vodě. „Ve své praxi jsem se setkala i s tím, že se vrací dvacetkrát, třicetkrát,“ doplňuje ji adiktoložka – odbornice na závislosti Karin Grigoriadisová. „Není to o tom, že by ten člověk nevěděl, co roupama… je to nemoc, která má účinek na tělo, na rozum. Je to vážná nemoc,“ dodává.
Alkoholiků v Česku přibývá. V některých léčebnách jsou proto dlouhé pořadníky a na přijetí se čeká. Navíc pořád klesá věk alkoholiků. Adiktoložka vzpomíná, jak ve svých pracovních začátcích potkávala alkoholiky většinou od čtyřiceti let výše. „Dnes je ten věk rozmanitý, lidé začínají pít velmi brzy. Věková hranice se pohybuje od těch dvaceti let,“ konstatuje. „Naše společnost je hodně tolerantní vůči návykovým látkám - a alkohol je hodně dostupný,“ uzavírá lékařka Danielová.
V ČR podle přednosty kliniky adiktologie profesora Michala Miovského pije škodlivě či je na alkoholu závislých 12,5 procenta mužů a 2,7 procenta žen. Převažují lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní a lidé z nižších sociálních skupin. „Časté pití nadměrných dávek zvyšuje riziko úrazů, dopravních nehod a agresivního jednání v opilosti,“ varoval Miovský. Celkové náklady společnosti na užívání alkoholu dosahují podle Miovského 16,4 miliardy korun. Na léčbu alkoholové závislosti jde ročně 674,6 milionu Kč, desetinásobné jsou pak náklady na léčbu souvisejících onemocnění.
