Praha – Novinář a nakladatel Václav Matěj Kramerius, architekt Eduard Hnilička či kuchařka Marie Janků-Sandtnerová jsou jména, která plní učebnice. Již nehrozí, že by tato jména zmizela ze hřbitovů. Díky projektu tzv. adopce hrobů začali o zchátralá místa odpočinku českých velikánů pečovat jejich obdivovatelé, radnice a také instituce, které rozvíjejí jejich odkaz.
Hroby ožívají, adopce zachránily již desítky míst odpočinku slavných
Lidé se ujali již desítek hrobů slavných osobností (zdroj: ČT24)
Hroby k adopci začala nabízet Správa pražských hřbitovů loni v létě. Během prvního roku našlo své nové pečovatele 50 hrobů slavných osobností, kterým v krajním případě hrozil i zánik – potomci zemřeli, a tak nebyl nikdo, kdo by se o ně staral. Již krátce po zahájení programu adopcí se podařilo nalézt lidi, kteří se budou starat o místa posledního odpočinku literátů Karla Jaromíra Erbena, Karla Sabiny či Eduarda Basse. Později k nim přibyli i Kramerius, Hnilička či Sandtnerová. Pronájem hrobu stojí v průměru sedm tisíc korun za deset let – větší hroby jsou dražší. V některých případech je ale nutné provést výrazné zásahy, které péči výrazně prodraží. Jindy však podle ředitele hřbitovní správy Martina Červeného postačí běžná údržba.
O hroby mají zájem jednotlivci i instituce, jejich motivace je shodná – obdiv k pohřbenému velikánovi. V případě autora pražského paláce YMCA, vil na Ořechovce i hangárů na letišti v Ruzyni Eduarda Hniličky se pečovatelkou o hrob stala Anna Oplatková, současně kurátorka výstavy Hniličkova díla. Významně investovat do hrobu zatím nemusela. „Je to světlý mramor, takže se to postupně omývá mýdly. Nechali jsme odborně obtáhnout písmenka, protože byla téměř nečitelná,“ popsala Anna Oplatková.
Podstatně náročnější byla rekonstrukce zchátralého hrobu novináře a nakladatele Václava Matěje Krameria. Ten „adoptovala“ radnice Krameriových rodných Klatov. „Pomník byl nakloněný, to znamená, že bylo nutné ho demontrovat, vybetonovat nové základny a pomník znovu osadit,“ popsal Martin Červený. Někdo chtěl adoptovat hrob sám, jiného musela hřbitovní správa sama najít. Například s prosbou o péči o hrob propagátorky zdravé výživy a autorky kuchařských příruček Marie Janků-Sandtnerové se obrátila na Pražský kulinářský institut a uspěla. „Každý dobrý kulinář by měl být veřejným ochráncem gastronomických tradic národa,“ zdůraznil ředitel institutu Roman Vaněk.
Na péči a v některých případech i záchranu před zánikem čekají stovky dalších hrobů. V některých případech čekají na patrony jen drobné výdaje. Velké rekonstrukce jim však z účtu vytáhnou i stovky tisíc korun.
Seznam hrobů k adopci i adoptovaných je na webu www.hrbitovy.cz. Zájemci ovšem můžou přidat i vlastní návrhy.