Politici srovnávají ruskou pomoc Ukrajině k invazi v roce 1968

Praha - Část politiků dnes při příležitosti výročí okupace Československa v roce 1968 přirovnala tehdejší události ke konfliktu na Ukrajině. Existuje tedy spojitost mezi invazí Sovětského svazu v Československu v roce 1968 a současným angažmá Ruska na Krymu a východní Ukrajině? Podle ministra obrany Martina Stropnického mají obě události mnoho společných, ale také specifických rysů. Ne všichni oslovení politici s ním souhlasí. Nicméně nebojí se politici, že by současná ukrajinská krize mohla na rozdíl od srpna 1968 přejít do horké fáze války?

Podle senátora za ČSSD Františka Bublana zde přímá souvislost není, ale vidí podobné rysy. „Poslední podobný rys je v humanitární pomoci, což v člověku trochu vytváří asociaci tomu, co se roku 1968 nazývalo přátelská výpomoc. Teď je to něco podobného, teď je to humanitární pomoc. (…) Můžeme vidět snahu Ruska, aby se Ukrajina nepřiklonila někam jinam a aby zůstala jak politickým, tak ekonomickým vazalem Ruské federace,“ doplnil Bublan, který je také šéfem zahraničního výboru Senátu.

Ani horké fáze války se neobává: „Já osobně si myslím, že k tomu nedojde, že taková přetahovaná bude ještě pokračovat. Dnes je situace ještě malinko jiná, než byla tenkrát. Nyní je mezinárodní společenství daleko silnější. Tlak, ať už politický nebo prostřednictvím sankcí, přijme Rusko k tomu, aby alespoň částečně vyjednávalo. Nemůžeme si představit, že by Putin prohrál, musí se mu nechat pocit, že něčeho dosáhl, ale myslím, že se to nějak uklidní.“  

To Martin Stropnický, ministr obrany (hnutí ANO), nachází v obou případech podobnosti, ale i řadu specifických rysů. „Zdá se však, že patří k ruské politické tradici vytvořit situaci, kdy Rusko (resp. Sovětský svaz) realizuje své mocenské zájmy vysláním nevyžádané “pomoci„ na cizí svrchované území. Nám takhle proti naší vůli pomáhalo 80 000 sovětských vojáků víc než dvacet let,“ říká šéf resortu.

Co se týče vyhrocení situace na Ukrajině, Stropnický pevně doufá, že „takovou hloupost nikdo neudělá“. A dodává, že vždy jednoznačně dává přednost tomu, aby byl mír vyjednán, nikoli vystřílen.

Zdrženlivě se vyjádřil poslanec a předseda ODS Petr Fiala. „S historickými analogiemi musíme být velmi opatrní. Přestože existuje určitá logika imperiální politiky, tak Rusko není Sovětský svaz a mezinárodní situace je velmi odlišná. To ale nic nemění na tom, že počínání Ruska vůči Krymu a situace na východní Ukrajině jsou mimořádně nebezpečné, nejen pro nás, ale i pro celou Evropu.“

Podle Petra Fialy bychom se horkou fází války neměli zbytečně strašit, ale současně nemůžeme jen nečinně přihlížet. „Musíme - a tím mám na mysli západní demokracie - dělat všechno pro to, aby k ní nedošlo. Víme přece dobře, že ozbrojené konflikty se vždycky mohou rozhořet velmi rychle. Rusko si nemůže na Ukrajině dělat, co chce a my máme dvě možnosti: buďto mu dát jasně a silově najevo, že jakýkoliv postup ruských vojsk na ukrajinském území nepřipustíme, anebo se rychle s Ruskem domluvit, jak problémy v tomto konfliktním území řešit. Zbabělé očekávání, že se to nějak vyřeší samo, nebo přijímání polosankcí, které nemají bolet ani Rusko ani nás, určitě řešením nejsou,“ doplňuje předseda ODS.

„Ruské tanky v tuto chvíli opět porušují suverenitu jedné země,“ poznamenal během dne ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) dodal, že se Rusko, stejně jako SSSR v roce 1968, opět pokouší udržet si co největší vliv i za cenu ozbrojeného konfliktu.

premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

„Přál bych si, aby nám výročí srpnové okupace, jednoho z největších symbolů složité cesty našich dějin, stále připomínalo, že svoboda a demokracie jsou předem nezajištěným pohybem ke stále humánnějšímu uspořádání společnosti, nikoliv jednou provždy dosaženým stavem.“

Události na Ukrajině přirovnali k okupaci Československa i politici pravicové opozice při pietních aktech na Slovensku, kde si srpen 1968 připomněli třeba v Bratislavě.