Praha – Vazební věznice Praha-Pankrác je jednou z nejstarších dodnes fungujících institucí tohoto druhu na českém území. První vězni byli do cel přivezeni před 125 lety. Nejtemnější minulost ale věznici čekala až ve 20. století, kdy zde popravovalo gestapo a později i komunistický režim. Vůbec nejstarší fungující českou zemskou věznicí jsou ale Valdice, které vznikly už v roce 1857.
Ke změnám v trestání viníků začalo na našem území docházet pod vlivem osvícenství v 18. století. Největší rozmach nastal za vlády Marie Terezie, která jako první upravila výslechy pomocí útrpného práva. „Vyšel spis Pět stupňů tortury, který přesně upravoval, jak mají probíhat výslechy. Pokud dotyčný všemi pěti stupni prošel, aniž by se přiznal, tak měl být považován za nevinného,“ řekl České televizi historik vězeňství a šéfredaktor časopisu Historická penologie Ondřej Hladík.
První zemské trestnice začaly fungovat po reformách v 19. století. Nejstarší dodnes fungující věznice vznikla v roce 1857 ve Valdicích z původního kartouzského kláštera založeného Albrechtem z Valdštejna. Jen o rok později ji následovala věznice na Mírově, která vznikla přestavbou původně středověkého biskupského hradu.
Velkou zásluhu na změnách měl i katolický kněz František Josef Řezáč, který byl rovněž vězeňských kaplanem. Působil ve Svatováclavské trestnici, která fungovala v první polovině 19. století v centru Prahy a vznikla přestavbou kláštera na Zderaze. Trestnice ale poměrně brzy přestala z hygienických důvodů vyhovovat a kvůli její poloze v centru města se množily i protesty místních obyvatel. Pro stavbu nové věznice se tehdy vybralo místo v polích za městskými hradbami – současná Pankrác.
Do roku 1945 bylo na Pankráci popraveno 1 075 lidí
Nová věznice postavená ve stylu dvojitého písmene H začala fungovat v roce 1889 a patřila tehdy k nejmodernějším v zemi. Nechyběly v ní ani technické vymoženosti jako vlastní plynárna, která zajišťovala osvětlení. Své nejtemnější období zažila za druhé světové války, kdy z části fungovala jako vyšetřovací věznice gestapa. „Bylo zde zřízeno i pankrácké popraviště, takzvaná sekyrárna, kde bylo do roku 1945 popraveno 1 075 lidí,“ uvedl Hladík.
Druhé temné období následovalo po roce 1948, kdy zde byli umísťováni a popravováni političtí vězni. Vůbec poslední trest smrti na českém území byl vykonán na Pankráci v únoru 1989. Popravčí komora s gilotinou je zde z pietních důvodů zachovaná dodnes.
Pankrácká věznice byla ale až druhou novostavbou v novém vězeňském systému. Ještě před ní vznikla věznice v Plzni na Borech, která je postavená naopak hvězdicovitým stylem. Inspirace na tento druh stavby přišla tehdy z Ameriky. „Každý systém má své výhody a nevýhody. Hvězdicovitý systém je vhodný pro přísný dohled a samovazby, pankrácká věznice je spíše pro společné ložnice,“ dodal Hladík.
