Praha – Práce českých egyptologů poutá pozornost odborníků i laiků na celém světě, nyní ale kvůli nedostatku peněz hrozí zánik Českého egyptologického ústavu v podobě, v jaké jsme ho dosud znali. V pořadu Hyde Park Civilizace to řekl profesor Miroslav Bárta, který ústav vede. Čeští badatelé v Egyptě v minulém roce například odhalili hrobku královského lékaře, což byl šestý největší objev světa roku za rok 2013.
„Máme rozpočet, který jsme na Karlově univerzitě vysoutěžili, a ten je neustále oklešťován. Letos je okleštěn takovým způsobem, že je to na hranici přežití ústavu tak, jak je za dlouhé desítky let postaven,“ posteskl si profesor Bárta. Egyptská expedice vyjde zhruba na 2 miliony korun ročně, k tomu je třeba zajistit chod ústavu v ČR, výuku i odborné publikace a další náklady spojené s provozem ústavu.
Bárta dodal, že rozpočty na příští rok teprve vznikají, ale už nyní schází ústavu asi třetina potřebného rozpočtu. „To je třeba 5 milionů korun,“ uvedl pro představu a dodal, že Český egyptologický ústav reálně nezanikne, ale jeho transformovaná podoba přinese třeba výrazné okleštění výzkumu v egyptském Abúsíru. V konečném důsledku se podle profesora Bárty dá v podstatě zapomenout na velké vědecké objevy.
Lidé mohli zažít archeologii
Vůbec poprvé v České republice se uskutečnil mezinárodní den archeologie. Po celé Praze i v okolí nabídl den otevřených dveří například v areálu pražského Klementina, na Filozofické fakultě v Celetné ulici naopak přichystala na celé dopoledne akci nazvanou Škola mladých archeologů s dokumentací pravěkého hrobu, archeologickou laboratoří a ukázkami nálezů.
Na venkovním nádvoří Karolina tak lidé mohli například zjistit, co jedli a jak se oblékali Keltové, jakým způsobem se v pravěku barvily látky nebo jak se ve stejné době mlelo obilí. Většina stánků je vytvořena interaktivně a nabídla například repliky římské zbroje, kterou si každý může vyzkoušet. Egyptologický ústav zas pro zájemce přiblížil, jakým způsobem staří Egypťané mumifikovali mrtvá těla.
„V roce 2011 kolegové v USA přišli s tím, že pro archeologii je potřeba dělat něco víc než jen provozovat ji na profesionální bázi. Ona skutečně nemá smysl, pokud nebudeme v kontaktu s veřejností, pokud výsledky naší práce nebudou něčím zajímavé právě pro běžného člověka,“ řekl Pavel Titz z Ústavu pro klasickou archeologii.
