Snad ty šaškárny nějak přežijeme

Šest chyb v jmenovacím dokumentu pak vyzdvihl při instalaci vlády prezident Miloš Zeman, který si neodepřel příležitost rýpnout si do nastupujícího premiéra Sobotky, z jehož sekretariátu návrh na jmenování vlády. „Pan prezident je znám jako člověk, který si bonmot nemůže odpustit v žádné situaci. Je tady staré pořekadlo, co se škádlívá, rádo se mívá, a já doufám, že to bude platit i pro vztahy mezi panem prezidentem a vládou,“ komentoval s nadhledem Sobotka Zemanovy výhrady k dokumentu.

Sobotkův „úsměv“

František Laudát seznámil v únoru ve sněmovně premiéra Sobotku s jedním svým pozoruhodným postřehem, a sice, že si všiml, že se při sdělování negativních věcí premiér usmívá. „Doporučil bych mu, aby se zeptal psychologa nebo psychiatra, co to znamená,“ podotkl poslanec TOP 09.

Shodou okolností o několik měsíců později vybublal na povrch spor mezi premiérem a ministrem Jiřím Dienstbierem kvůli vývoji služebního zákona. Přímo na tiskové konferenci ministr nepřímo odepřel poslušnost svému šéfovi, což premiér opět doprovodil úsměvem. „Nevím, je-li to pro pana Sobotku typická reakce. Ale jak znám lidi, když jsou hodně nervózní, reagují různě. Někdo zrudne, někdo se začne nesmyslně chechtat, někdo se začne potit. Možná je to tedy typická reakce, jak maskovat nervozitu, to znamená, že když je nervózní, začne se usmívat,“ zamyslel se tedy nad situací psycholog Jeroným Klimeš.

Ústavní činitelé - mistři hudebních remixů

Prezident Miloš Zeman na konci února seznamoval evropské poslance se svým evropským snem, který podle hlavy státu nezahrnuje steak vyhlížející i chutnající jako „bubble bum“. Dostal se tím opět po čase do lidové tvorby, kde se proměnil v rappera první kategorie.

Když už ale otevíráme lingvistické okénko předních českých politiků, musíme ocenit snahu ministerského předsedy nenechat v tom hlavu státu samotnou. Také jeho projev na konferenci evropských socialistů si vysloužil hudební remix. A jako se americký kazatel a držitel Nobelovy ceny za mír Martin Luther King zapsal do dějin se svou „I have a dream speech“, dala by se ta premiérova nazvat třeba „Dér friends speech“.

Otcovské rady sněmovního matadora Kalouska

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) si v březnu ve sněmovně vyslechl ostré pokárání od místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Jurečka při projednávání návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu podotkl, že už se jím poslanci zabývají téměř hodinu a že každá hodina jednání poslanců stojí 600 tisíc korun. Očividně dopálený Kalousek mu ale patříčně vyčinil. „Račte se, mládenče, chovat slušně,“ pokáral třiatřicetiletého ministra jeho starší kolega. Jurečka ocenil Kalouskovu otcovskou radu a vzal si ji podle svých slov k srdci.

V květnu pak Kalousek peskoval místopředsedkyni Jaroslavu Jermanovou za její občasné minely při vedení schůze dolní komory. Poslanci schválili předlohu o navýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví ve zrychleném řízení hned v prvním čtení. Jermanová přesto chtěla v jednání pokračovat a tázala se na návrhy, kterému výboru by měla sněmovna návrh přikázat. „My bychom opravdu rádi chtěli pracovat… vy prostě tu sněmovnu nejste schopna řídit. Vy to opakovaně demonstrujete. Já vás moc prosím, abyste se nad mým návrhem zamyslela,“ řekl Jermanové Kalousek. Návrhem nemyslel nic jiného než doporučení, aby se stala pouze čestnou místopředsedkyní a vzdala se faktického řízení sněmovny.

A Miroslav Kalousek do třetice - plénum sněmovny i mandátový výbor řešily výrok místopředsedy TOP 09 na adresu komunistického poslance Zdeňka Ondráčka. „Mlátičku“ pohotovostního pluku VB, která se ani netajila tím, že během Palachova týdne uštědřila nejeden pendrekový šleh, počastoval Kalousek přízviskem „komunistický fízl“. Mandátový výbor nejdříve Kalouskovi omluvu uložil, sněmovna k výroku po bouřlivé debatě stanovisko nezaujala a předsedkyně výboru Miroslava Němcová v září nakonec konstatovala, že Kalouskova povinnost omluvit se vlastně ani nevstoupila v platnost.

Překvapení z poslanecké reality se neventiluje, paní ministryně

Nástupkyně Věry Jourové v křesle ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová si dovolila po nástupu do čela resortu v říjnu vyjevit ctihodným poslancům svůj první dojem z fungování dolní parlamentní komory. „Vy jste zákonodárci, všichni. Já jsem se domnívala, že fungujete jinak, já jsem se domnívala, že máte vzájemný respekt, já jsem se domnívala, že tady nejsou žádné vulgarity, já jsem se domnívala, že to opravdu funguje jako Poslanecká sněmovna,“ komentovala mnohahodinové jednání poslanců o rozpočtu. A podle očekávání to ze všech stran také patřičně schytala.

Prezidentův podzim

Podzimu patrně „kraloval“ prezident Miloš Zeman. Čerstvý sedmdesátník chytil druhý dech a urovnával vztahy s Čínou, kam se vedle ekonomických postupů jel učit, jak „stabilizovat společnost“. Ukázal se také jako zdatný dohazovač, když čínské pandě přivezl českého krtečka. Cestou zpět si pocestoval soukromým letadlem miliardáře Petra Kellnera. Rozdal také něco málo státních vyznamenání, nebo si opepřil Hovory z Lán notnou dávkou zednické hantýrky. Napsáno a vyřčeno k Zemanovým excesům bylo už mnoho. Za zmínku snad stojí jen poznámka, kterou pronesl při hodnocení akce jeho odpůrců 17. listopadu na pražském Albertově, když konstatoval, že „před kamerami každý exhibuje, včetně prezidenta“.

A protože jsme začínali ministrem financí a předsedou ANO 2011 Andrejem Babišem, který doufal, že tu „šaškárnu“ nějak přežije, můžeme jeho zhodnocením působení v politice také uzavřít. Zdá se totiž, že mu celá ta „šaškárna“ příliš neprospívá. Když po podzimních komunálních a senátních volbách deklaroval úlevu nad tím, že zase dlouho žádné volby nebudou, kdosi z přítomných novinářů mu připomněl, že ve vládě bude muset ještě tři roky vydržet. Očividně ho tato připomínka rozmrzela. „Čekal jste, že to bude vypadat jinak?“ zazněla směrem k němu otázka v relativně veselém tónu. „No né, tak… Já jsem to nějak nedomyslel celý,“ posteskl si pokleslý ministr.