Víme, kde se ukrývá inteligence, oznámil mezinárodní vědecký tým

Tým evropských a amerických vědců zveřejnil závěry studie, ve které popsal 52 genů, jež jsou u lidí spojené s inteligencí. Mimo jiné se ukázalo, že neexistuje jediný „gen geniality“ – je jich mnohem více.

Výsledky této práce ukazují, jak komplexním tématem je inteligence. Podle autorů studie zveřejněné v časopise Nature je totiž kombinovaný vliv těchto genů minimální, na inteligenci se totiž zřejmě podílí další tisíce dalších, jež teprve čekají na objevení. A současně studie dokládá, že inteligence je do značné míry formována také životním prostředím.

I tak výsledky experimentu podle vědců umožní další výzkum. Ten by mohl lépe ukázat, jaká je biologická podstata lidské inteligence – a třeba i pomoci s vývojem léčiv spojených s poruchami inteligence u dětí.

Jak se zkoumá inteligence

Může nám to připadat neuvěřitelné, ale drtivou většinu lidských dějin nikoho inteligence vlastně nezajímala. Zkoumáme ji jen přibližně posledních sto let, nejčastěji pomocí různých druhů testů. Dokážeme díky nim docela přesně popsat, nakolik inteligentní daná osoba je, na jaké oblasti má největší talent, ale stále ještě nevíme, kde se v mozku nebo v genetické výbavě vlastně inteligence ukrývá.

Nahrávám video

Někdy se hovoří o velikosti mozku, jeho efektivitě, ale uvažuje se i o mnoha dalších faktorech. Autorka nové práce, genetička Danielle Posthumaová z Vrije University Amsterdam začala genetické základy inteligence zkoumat u jednovaječných dvojčat, která mají stejnou DNA – ukázalo se, že jejich IQ testy jsou si výrazně bližší než testy dvojčat dvouvaječných.

Inteligence je složitější, než jsme si mysleli

K podobným výsledkům dospělo i mnoho dalších prací, ale chyběl doposud výzkum na velkém vzorku případů. Postumaová byla již roku 2014 součástí projektu, který prověřoval genetické základy schizofrenie, takže má s podobným výzkumem zkušenosti.

Samotný výzkum inteligence vypadal tak, že sekvencovali části genetického materiálu u mnoha tisíc lidí, mezi nimiž neexistovalo žádné spojení. Pak zjišťovali, zda mezi geny a lidmi se shodujícími se vlastnostmi (například s vysokou inteligencí) existuje nějaké spojení.

Tým kolem Postumaové využil data ze 13 starších studií, díky čemuž měl obrovské množství zpracovaných a ověřených údajů. Výsledek? U 52 genů se ukázala jejich souvislost s inteligencí, 40 z nich se objevilo již u starších prací, ale 12 bylo pro vědce zcela nových. Každý z těchto genů však má na výsledky v testech jen zcela minimální vliv – individuálně každý z nich zvyšuje IQ jen o zlomek jediného bodu.

Takových genů jsou však zřejmě stovky, neexistuje žádný gen geniality, ale široké spektrum genů, které jsou zodpovědné za různé složky lidské inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. S pomocí kombinace několika metod dokonce dokázali spočítat, kolik tvorů ho tvoří.
před 15 mminutami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.