Víme, kde se ukrývá inteligence, oznámil mezinárodní vědecký tým

Tým evropských a amerických vědců zveřejnil závěry studie, ve které popsal 52 genů, jež jsou u lidí spojené s inteligencí. Mimo jiné se ukázalo, že neexistuje jediný „gen geniality“ – je jich mnohem více.

Výsledky této práce ukazují, jak komplexním tématem je inteligence. Podle autorů studie zveřejněné v časopise Nature je totiž kombinovaný vliv těchto genů minimální, na inteligenci se totiž zřejmě podílí další tisíce dalších, jež teprve čekají na objevení. A současně studie dokládá, že inteligence je do značné míry formována také životním prostředím.

I tak výsledky experimentu podle vědců umožní další výzkum. Ten by mohl lépe ukázat, jaká je biologická podstata lidské inteligence – a třeba i pomoci s vývojem léčiv spojených s poruchami inteligence u dětí.

Jak se zkoumá inteligence

Může nám to připadat neuvěřitelné, ale drtivou většinu lidských dějin nikoho inteligence vlastně nezajímala. Zkoumáme ji jen přibližně posledních sto let, nejčastěji pomocí různých druhů testů. Dokážeme díky nim docela přesně popsat, nakolik inteligentní daná osoba je, na jaké oblasti má největší talent, ale stále ještě nevíme, kde se v mozku nebo v genetické výbavě vlastně inteligence ukrývá.

Nahrávám video
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

Někdy se hovoří o velikosti mozku, jeho efektivitě, ale uvažuje se i o mnoha dalších faktorech. Autorka nové práce, genetička Danielle Posthumaová z Vrije University Amsterdam začala genetické základy inteligence zkoumat u jednovaječných dvojčat, která mají stejnou DNA – ukázalo se, že jejich IQ testy jsou si výrazně bližší než testy dvojčat dvouvaječných.

Inteligence je složitější, než jsme si mysleli

K podobným výsledkům dospělo i mnoho dalších prací, ale chyběl doposud výzkum na velkém vzorku případů. Postumaová byla již roku 2014 součástí projektu, který prověřoval genetické základy schizofrenie, takže má s podobným výzkumem zkušenosti.

Samotný výzkum inteligence vypadal tak, že sekvencovali části genetického materiálu u mnoha tisíc lidí, mezi nimiž neexistovalo žádné spojení. Pak zjišťovali, zda mezi geny a lidmi se shodujícími se vlastnostmi (například s vysokou inteligencí) existuje nějaké spojení.

Tým kolem Postumaové využil data ze 13 starších studií, díky čemuž měl obrovské množství zpracovaných a ověřených údajů. Výsledek? U 52 genů se ukázala jejich souvislost s inteligencí, 40 z nich se objevilo již u starších prací, ale 12 bylo pro vědce zcela nových. Každý z těchto genů však má na výsledky v testech jen zcela minimální vliv – individuálně každý z nich zvyšuje IQ jen o zlomek jediného bodu.

Takových genů jsou však zřejmě stovky, neexistuje žádný gen geniality, ale široké spektrum genů, které jsou zodpovědné za různé složky lidské inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 11 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 14 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 16 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...