Víme, kde se ukrývá inteligence, oznámil mezinárodní vědecký tým

Tým evropských a amerických vědců zveřejnil závěry studie, ve které popsal 52 genů, jež jsou u lidí spojené s inteligencí. Mimo jiné se ukázalo, že neexistuje jediný „gen geniality“ – je jich mnohem více.

Výsledky této práce ukazují, jak komplexním tématem je inteligence. Podle autorů studie zveřejněné v časopise Nature je totiž kombinovaný vliv těchto genů minimální, na inteligenci se totiž zřejmě podílí další tisíce dalších, jež teprve čekají na objevení. A současně studie dokládá, že inteligence je do značné míry formována také životním prostředím.

I tak výsledky experimentu podle vědců umožní další výzkum. Ten by mohl lépe ukázat, jaká je biologická podstata lidské inteligence – a třeba i pomoci s vývojem léčiv spojených s poruchami inteligence u dětí.

Jak se zkoumá inteligence

Může nám to připadat neuvěřitelné, ale drtivou většinu lidských dějin nikoho inteligence vlastně nezajímala. Zkoumáme ji jen přibližně posledních sto let, nejčastěji pomocí různých druhů testů. Dokážeme díky nim docela přesně popsat, nakolik inteligentní daná osoba je, na jaké oblasti má největší talent, ale stále ještě nevíme, kde se v mozku nebo v genetické výbavě vlastně inteligence ukrývá.

Nahrávám video

Někdy se hovoří o velikosti mozku, jeho efektivitě, ale uvažuje se i o mnoha dalších faktorech. Autorka nové práce, genetička Danielle Posthumaová z Vrije University Amsterdam začala genetické základy inteligence zkoumat u jednovaječných dvojčat, která mají stejnou DNA – ukázalo se, že jejich IQ testy jsou si výrazně bližší než testy dvojčat dvouvaječných.

Inteligence je složitější, než jsme si mysleli

K podobným výsledkům dospělo i mnoho dalších prací, ale chyběl doposud výzkum na velkém vzorku případů. Postumaová byla již roku 2014 součástí projektu, který prověřoval genetické základy schizofrenie, takže má s podobným výzkumem zkušenosti.

Samotný výzkum inteligence vypadal tak, že sekvencovali části genetického materiálu u mnoha tisíc lidí, mezi nimiž neexistovalo žádné spojení. Pak zjišťovali, zda mezi geny a lidmi se shodujícími se vlastnostmi (například s vysokou inteligencí) existuje nějaké spojení.

Tým kolem Postumaové využil data ze 13 starších studií, díky čemuž měl obrovské množství zpracovaných a ověřených údajů. Výsledek? U 52 genů se ukázala jejich souvislost s inteligencí, 40 z nich se objevilo již u starších prací, ale 12 bylo pro vědce zcela nových. Každý z těchto genů však má na výsledky v testech jen zcela minimální vliv – individuálně každý z nich zvyšuje IQ jen o zlomek jediného bodu.

Takových genů jsou však zřejmě stovky, neexistuje žádný gen geniality, ale široké spektrum genů, které jsou zodpovědné za různé složky lidské inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 8 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 10 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 11 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 12 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 14 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 14 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...