Víme, kde se ukrývá inteligence, oznámil mezinárodní vědecký tým

Tým evropských a amerických vědců zveřejnil závěry studie, ve které popsal 52 genů, jež jsou u lidí spojené s inteligencí. Mimo jiné se ukázalo, že neexistuje jediný „gen geniality“ – je jich mnohem více.

Výsledky této práce ukazují, jak komplexním tématem je inteligence. Podle autorů studie zveřejněné v časopise Nature je totiž kombinovaný vliv těchto genů minimální, na inteligenci se totiž zřejmě podílí další tisíce dalších, jež teprve čekají na objevení. A současně studie dokládá, že inteligence je do značné míry formována také životním prostředím.

I tak výsledky experimentu podle vědců umožní další výzkum. Ten by mohl lépe ukázat, jaká je biologická podstata lidské inteligence – a třeba i pomoci s vývojem léčiv spojených s poruchami inteligence u dětí.

Jak se zkoumá inteligence

Může nám to připadat neuvěřitelné, ale drtivou většinu lidských dějin nikoho inteligence vlastně nezajímala. Zkoumáme ji jen přibližně posledních sto let, nejčastěji pomocí různých druhů testů. Dokážeme díky nim docela přesně popsat, nakolik inteligentní daná osoba je, na jaké oblasti má největší talent, ale stále ještě nevíme, kde se v mozku nebo v genetické výbavě vlastně inteligence ukrývá.

Nahrávám video

Někdy se hovoří o velikosti mozku, jeho efektivitě, ale uvažuje se i o mnoha dalších faktorech. Autorka nové práce, genetička Danielle Posthumaová z Vrije University Amsterdam začala genetické základy inteligence zkoumat u jednovaječných dvojčat, která mají stejnou DNA – ukázalo se, že jejich IQ testy jsou si výrazně bližší než testy dvojčat dvouvaječných.

Inteligence je složitější, než jsme si mysleli

K podobným výsledkům dospělo i mnoho dalších prací, ale chyběl doposud výzkum na velkém vzorku případů. Postumaová byla již roku 2014 součástí projektu, který prověřoval genetické základy schizofrenie, takže má s podobným výzkumem zkušenosti.

Samotný výzkum inteligence vypadal tak, že sekvencovali části genetického materiálu u mnoha tisíc lidí, mezi nimiž neexistovalo žádné spojení. Pak zjišťovali, zda mezi geny a lidmi se shodujícími se vlastnostmi (například s vysokou inteligencí) existuje nějaké spojení.

Tým kolem Postumaové využil data ze 13 starších studií, díky čemuž měl obrovské množství zpracovaných a ověřených údajů. Výsledek? U 52 genů se ukázala jejich souvislost s inteligencí, 40 z nich se objevilo již u starších prací, ale 12 bylo pro vědce zcela nových. Každý z těchto genů však má na výsledky v testech jen zcela minimální vliv – individuálně každý z nich zvyšuje IQ jen o zlomek jediného bodu.

Takových genů jsou však zřejmě stovky, neexistuje žádný gen geniality, ale široké spektrum genů, které jsou zodpovědné za různé složky lidské inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 12 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 19 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 20 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.