Rostliny mohou jednat vědomě a předvídavě, naznačila studie uskutečněná na fazolech

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.

Otázka, zda rostliny dokážou rozhodovat o svých činech, nebo jestli dokonce mají vědomí, rozděluje botaniky už řadu let. Zatímco jedna skupina je v tomto ohledu skeptičtější a představu vnímající vegetace odmítá, druhá jí naopak mentální schopnosti přisuzuje. 

Otevřenější jsou v tomto ohledu také Paco Calvo z Universidad de Murcia a Vicente Raja z kanadského Rotman Institute of Philosophy. Dvojici vědců zaujala schopnost fazolů vnímat předměty, jako jsou různé tyče, a upínat se na ně. Rozhodli se proto prozkoumat, zda k nim rostliny míří záměrně, nebo do nich při růstu pouze jednoduše narážejí. 

Dvacet fazolů

V rámci experimentu sledovali odborníci pomocí časosběrných fotografií růst dvaceti fazolů. Část rostlin měla v květináči podpěrnou tyč, další nikoliv. Pozorování ukázalo, že výhonky rostly kontrolovatelněji a předvídatelněji, pokud byl nablízku zmiňovaný kůl. „Není to jen adaptivní chování. Jde o předvídavé, cílené a flexibilní jednání,“ poznamenal podle serveru The Guardian Calvo.

V té souvislosti však připustil, že jeho experiment sám o sobě nepřináší důkazy o tom, že rostliny skutečně mohou mít své vlastní úmysly či vědomí. Pokud by tomu tak ale bylo, mělo by to podle něj smysl. Všechny organismy totiž potřebují prostředky k tomu, aby se dokázaly vypořádat s nejistotou a přizpůsobit své chování tak, aby mohly předat své geny.

Vzhledem k tomu, v jakém časovém rámci rostliny fungují, je pro ně tato schopnost zvláště důležitá, domnívá se Calvo. „Dělají věci tak pomalu, že si je nemohou dovolit zkusit znovu zopakovat,“ podotkl.  

Kritika

Podle některých vědců však studie příliš nových poznatků nepřináší. „Ačkoliv se zdá, že výzkum je solidní, není jasné, jestli nás učí o vnímání či inteligenci rostlin něco nového,“ poznamenal botanik Rick Karban z Kalifornské univerzity, který se na experimentu nepodílel.

„Již více než století se vědci domnívají, že rostliny si dokážou uvědomovat různé aspekty svého prostředí a reagují na ně,“ dodal Karban s tím, že se v současnosti jedná o velmi zkoumanou oblast. To, za co konkrétně jsou tyto procesy považovány, pak podle něj závisí na tom, jak se výzkumník rozhodne definovat jednotlivé pojmy. 

Přesto jsou tato práce a hypotéza, se kterou přichází, velmi důležité – pomáhají totiž přinést další důkazy do mozaiky, kterou lidské poznání o rostlinách tvoří. Sama o sobě nedokazuje nic, pootevírá ale dvířka pro další výzkumy, které mohou mít už silnější váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 20 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.