Rostliny mohou jednat vědomě a předvídavě, naznačila studie uskutečněná na fazolech

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.

Otázka, zda rostliny dokážou rozhodovat o svých činech, nebo jestli dokonce mají vědomí, rozděluje botaniky už řadu let. Zatímco jedna skupina je v tomto ohledu skeptičtější a představu vnímající vegetace odmítá, druhá jí naopak mentální schopnosti přisuzuje. 

Otevřenější jsou v tomto ohledu také Paco Calvo z Universidad de Murcia a Vicente Raja z kanadského Rotman Institute of Philosophy. Dvojici vědců zaujala schopnost fazolů vnímat předměty, jako jsou různé tyče, a upínat se na ně. Rozhodli se proto prozkoumat, zda k nim rostliny míří záměrně, nebo do nich při růstu pouze jednoduše narážejí. 

Dvacet fazolů

V rámci experimentu sledovali odborníci pomocí časosběrných fotografií růst dvaceti fazolů. Část rostlin měla v květináči podpěrnou tyč, další nikoliv. Pozorování ukázalo, že výhonky rostly kontrolovatelněji a předvídatelněji, pokud byl nablízku zmiňovaný kůl. „Není to jen adaptivní chování. Jde o předvídavé, cílené a flexibilní jednání,“ poznamenal podle serveru The Guardian Calvo.

V té souvislosti však připustil, že jeho experiment sám o sobě nepřináší důkazy o tom, že rostliny skutečně mohou mít své vlastní úmysly či vědomí. Pokud by tomu tak ale bylo, mělo by to podle něj smysl. Všechny organismy totiž potřebují prostředky k tomu, aby se dokázaly vypořádat s nejistotou a přizpůsobit své chování tak, aby mohly předat své geny.

Vzhledem k tomu, v jakém časovém rámci rostliny fungují, je pro ně tato schopnost zvláště důležitá, domnívá se Calvo. „Dělají věci tak pomalu, že si je nemohou dovolit zkusit znovu zopakovat,“ podotkl.  

Kritika

Podle některých vědců však studie příliš nových poznatků nepřináší. „Ačkoliv se zdá, že výzkum je solidní, není jasné, jestli nás učí o vnímání či inteligenci rostlin něco nového,“ poznamenal botanik Rick Karban z Kalifornské univerzity, který se na experimentu nepodílel.

„Již více než století se vědci domnívají, že rostliny si dokážou uvědomovat různé aspekty svého prostředí a reagují na ně,“ dodal Karban s tím, že se v současnosti jedná o velmi zkoumanou oblast. To, za co konkrétně jsou tyto procesy považovány, pak podle něj závisí na tom, jak se výzkumník rozhodne definovat jednotlivé pojmy. 

Přesto jsou tato práce a hypotéza, se kterou přichází, velmi důležité – pomáhají totiž přinést další důkazy do mozaiky, kterou lidské poznání o rostlinách tvoří. Sama o sobě nedokazuje nic, pootevírá ale dvířka pro další výzkumy, které mohou mít už silnější váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 23 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.