Rostliny mohou jednat vědomě a předvídavě, naznačila studie uskutečněná na fazolech

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.

Otázka, zda rostliny dokážou rozhodovat o svých činech, nebo jestli dokonce mají vědomí, rozděluje botaniky už řadu let. Zatímco jedna skupina je v tomto ohledu skeptičtější a představu vnímající vegetace odmítá, druhá jí naopak mentální schopnosti přisuzuje. 

Otevřenější jsou v tomto ohledu také Paco Calvo z Universidad de Murcia a Vicente Raja z kanadského Rotman Institute of Philosophy. Dvojici vědců zaujala schopnost fazolů vnímat předměty, jako jsou různé tyče, a upínat se na ně. Rozhodli se proto prozkoumat, zda k nim rostliny míří záměrně, nebo do nich při růstu pouze jednoduše narážejí. 

Dvacet fazolů

V rámci experimentu sledovali odborníci pomocí časosběrných fotografií růst dvaceti fazolů. Část rostlin měla v květináči podpěrnou tyč, další nikoliv. Pozorování ukázalo, že výhonky rostly kontrolovatelněji a předvídatelněji, pokud byl nablízku zmiňovaný kůl. „Není to jen adaptivní chování. Jde o předvídavé, cílené a flexibilní jednání,“ poznamenal podle serveru The Guardian Calvo.

V té souvislosti však připustil, že jeho experiment sám o sobě nepřináší důkazy o tom, že rostliny skutečně mohou mít své vlastní úmysly či vědomí. Pokud by tomu tak ale bylo, mělo by to podle něj smysl. Všechny organismy totiž potřebují prostředky k tomu, aby se dokázaly vypořádat s nejistotou a přizpůsobit své chování tak, aby mohly předat své geny.

Vzhledem k tomu, v jakém časovém rámci rostliny fungují, je pro ně tato schopnost zvláště důležitá, domnívá se Calvo. „Dělají věci tak pomalu, že si je nemohou dovolit zkusit znovu zopakovat,“ podotkl.  

Kritika

Podle některých vědců však studie příliš nových poznatků nepřináší. „Ačkoliv se zdá, že výzkum je solidní, není jasné, jestli nás učí o vnímání či inteligenci rostlin něco nového,“ poznamenal botanik Rick Karban z Kalifornské univerzity, který se na experimentu nepodílel.

„Již více než století se vědci domnívají, že rostliny si dokážou uvědomovat různé aspekty svého prostředí a reagují na ně,“ dodal Karban s tím, že se v současnosti jedná o velmi zkoumanou oblast. To, za co konkrétně jsou tyto procesy považovány, pak podle něj závisí na tom, jak se výzkumník rozhodne definovat jednotlivé pojmy. 

Přesto jsou tato práce a hypotéza, se kterou přichází, velmi důležité – pomáhají totiž přinést další důkazy do mozaiky, kterou lidské poznání o rostlinách tvoří. Sama o sobě nedokazuje nic, pootevírá ale dvířka pro další výzkumy, které mohou mít už silnější váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 1 hhodinou

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 3 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 6 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 11 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
před 21 hhodinami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
včera v 12:33

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
včera v 11:33

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
včera v 09:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.