NASA vypálila laserový paprsek přes půlku Sluneční soustavy

Laserový paprsek vypálený ze Země překonal vzdálenost 460 milionů kilometrů. Pak dopadl na sondu Psyche, která signál zachytila. Stejně daleko od Země leží Mars. Úspěch americké vesmírné agentury NASA otevírá nové možnosti v komunikaci na obrovské vzdálenosti.

480 milionů kilometrů se dá jen těžko představit, jde ale o ekvivalent trojnásobku vzdálenosti Země od Slunce. Celá naše planeta by se do přímky mezi dvěma krajními body vešla asi 38tisíckrát. Laserový paprsek z experimentu NASA kosmickou prázdnotu ale překonal bez problémů. A zároveň přenesl toto video:

Experiment s názvem Deep Space Optical Communications překonal podle NASA rekord v laserové komunikaci. Podařilo se mu to letos v létě, takže nyní mohla americká vesmírná agentura úspěšně ukončit první fázi tohoto projektu, který začal 13. října 2023 vypuštěním sondy Psyche. Ta je po pokusu zcela v pořádku a pokračuje v cestě ke svému hlavnímu cíli. Tím je stejnojmenný asteroid bohatý na kovy, jenž leží v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

„Je to velmi významný milník,“ je přesvědčená Meera Srinivasanová, vedoucí provozu projektu v Laboratoři tryskového pohonu NASA, která sídlí v jižní Kalifornii. „Laserová komunikace vyžaduje velmi vysokou úroveň přesnosti a před startem sondy Psyche jsme nevěděli, jak velké zhoršení výkonu zaznamenáme na těch největších vzdálenostech,“ doplnila.

„Podařilo se nám ale ověřit technologie, které používáme ke sledování a zaměřování, takže můžeme konstatovat, že optická komunikace může být robustním a současně velmi významným způsobem průzkumu Sluneční soustavy,“ dodala.

Vizualizace experimentu
Zdroj: NASA

Na křídlech laserového paprsku

Experiment Deep Space Optical Communications se skládá z letového laserového vysílače a dvou pozemních stanic – jedna signál o výkonu sedm kilowattů vysílá, druhá přijímá odražený paprsek, který se vrací po své miliony kilometrů dlouhé cestě kosmem.

Cílem je, aby se laserová komunikace mohla stát způsobem pro posílání dat v rámci budoucího vesmírného výzkumu. Její hlavní výhodou je, že může lépe přenášet velké množství dat – jejich objem je podle NASA asi stokrát vyšší než u rádiových frekvencí. A to znamená, že by se pomocí nich daly posílat vědecké informace, fotografie i videa ve vysokém rozlišení. Což jsou přesně věci, které jsou zapotřebí pro to, aby lidstvo mohlo lépe prozkoumat vzdálenější oblasti Sluneční soustavy, případně osídlit Mars.

Cesta laserového signálu
Zdroj: NASA

Přelom v přenosové rychlosti

Vědci při experimentu vyslali data zakódovaná v laserovém paprsku na frekvenci blízké infračervenému světlu. To má vyšší frekvenci než rádiové vlny, takže se do jednoho odeslaného balíčku dat vejde mnohem více dat. S tím, jak se sonda vzdaluje od Země, množství přenášených dat klesá, přesto je i tak bezprecedentní.

Když byla sonda Psyche od Země 53 milionů kilometrů (to odpovídá nejbližší možné vzdálenosti mezi Marsem a Zemí), tak laser přenášel data maximální rychlostí 267 megabitů za sekundu. Tehdy balíček obsahoval video kocoura jménem Taters:

Tato rychlost v podstatě odpovídá přenosu videa přímo na Zemi. Při maximální vzdálenosti dosáhla NASA trvalé rychlosti přenosu dat 6,25 megabitů za sekundu.

V současné době má sonda vysílač vypnutý. Znovu ho NASA zapne až na začátku listopadu – aby zajistila, jestli přístroj může fungovat nejméně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 7 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 8 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 9 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 11 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 13 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 18 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
7. 6. 2026
Načítání...