NASA vypálila laserový paprsek přes půlku Sluneční soustavy

Laserový paprsek vypálený ze Země překonal vzdálenost 460 milionů kilometrů. Pak dopadl na sondu Psyche, která signál zachytila. Stejně daleko od Země leží Mars. Úspěch americké vesmírné agentury NASA otevírá nové možnosti v komunikaci na obrovské vzdálenosti.

480 milionů kilometrů se dá jen těžko představit, jde ale o ekvivalent trojnásobku vzdálenosti Země od Slunce. Celá naše planeta by se do přímky mezi dvěma krajními body vešla asi 38tisíckrát. Laserový paprsek z experimentu NASA kosmickou prázdnotu ale překonal bez problémů. A zároveň přenesl toto video:

Experiment s názvem Deep Space Optical Communications překonal podle NASA rekord v laserové komunikaci. Podařilo se mu to letos v létě, takže nyní mohla americká vesmírná agentura úspěšně ukončit první fázi tohoto projektu, který začal 13. října 2023 vypuštěním sondy Psyche. Ta je po pokusu zcela v pořádku a pokračuje v cestě ke svému hlavnímu cíli. Tím je stejnojmenný asteroid bohatý na kovy, jenž leží v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

„Je to velmi významný milník,“ je přesvědčená Meera Srinivasanová, vedoucí provozu projektu v Laboratoři tryskového pohonu NASA, která sídlí v jižní Kalifornii. „Laserová komunikace vyžaduje velmi vysokou úroveň přesnosti a před startem sondy Psyche jsme nevěděli, jak velké zhoršení výkonu zaznamenáme na těch největších vzdálenostech,“ doplnila.

„Podařilo se nám ale ověřit technologie, které používáme ke sledování a zaměřování, takže můžeme konstatovat, že optická komunikace může být robustním a současně velmi významným způsobem průzkumu Sluneční soustavy,“ dodala.

Vizualizace experimentu
Zdroj: NASA

Na křídlech laserového paprsku

Experiment Deep Space Optical Communications se skládá z letového laserového vysílače a dvou pozemních stanic – jedna signál o výkonu sedm kilowattů vysílá, druhá přijímá odražený paprsek, který se vrací po své miliony kilometrů dlouhé cestě kosmem.

Cílem je, aby se laserová komunikace mohla stát způsobem pro posílání dat v rámci budoucího vesmírného výzkumu. Její hlavní výhodou je, že může lépe přenášet velké množství dat – jejich objem je podle NASA asi stokrát vyšší než u rádiových frekvencí. A to znamená, že by se pomocí nich daly posílat vědecké informace, fotografie i videa ve vysokém rozlišení. Což jsou přesně věci, které jsou zapotřebí pro to, aby lidstvo mohlo lépe prozkoumat vzdálenější oblasti Sluneční soustavy, případně osídlit Mars.

Cesta laserového signálu
Zdroj: NASA

Přelom v přenosové rychlosti

Vědci při experimentu vyslali data zakódovaná v laserovém paprsku na frekvenci blízké infračervenému světlu. To má vyšší frekvenci než rádiové vlny, takže se do jednoho odeslaného balíčku dat vejde mnohem více dat. S tím, jak se sonda vzdaluje od Země, množství přenášených dat klesá, přesto je i tak bezprecedentní.

Když byla sonda Psyche od Země 53 milionů kilometrů (to odpovídá nejbližší možné vzdálenosti mezi Marsem a Zemí), tak laser přenášel data maximální rychlostí 267 megabitů za sekundu. Tehdy balíček obsahoval video kocoura jménem Taters:

Tato rychlost v podstatě odpovídá přenosu videa přímo na Zemi. Při maximální vzdálenosti dosáhla NASA trvalé rychlosti přenosu dat 6,25 megabitů za sekundu.

V současné době má sonda vysílač vypnutý. Znovu ho NASA zapne až na začátku listopadu – aby zajistila, jestli přístroj může fungovat nejméně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 13 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 17 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 17 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...