NASA vypálila laserový paprsek přes půlku Sluneční soustavy

Laserový paprsek vypálený ze Země překonal vzdálenost 460 milionů kilometrů. Pak dopadl na sondu Psyche, která signál zachytila. Stejně daleko od Země leží Mars. Úspěch americké vesmírné agentury NASA otevírá nové možnosti v komunikaci na obrovské vzdálenosti.

480 milionů kilometrů se dá jen těžko představit, jde ale o ekvivalent trojnásobku vzdálenosti Země od Slunce. Celá naše planeta by se do přímky mezi dvěma krajními body vešla asi 38tisíckrát. Laserový paprsek z experimentu NASA kosmickou prázdnotu ale překonal bez problémů. A zároveň přenesl toto video:

Experiment s názvem Deep Space Optical Communications překonal podle NASA rekord v laserové komunikaci. Podařilo se mu to letos v létě, takže nyní mohla americká vesmírná agentura úspěšně ukončit první fázi tohoto projektu, který začal 13. října 2023 vypuštěním sondy Psyche. Ta je po pokusu zcela v pořádku a pokračuje v cestě ke svému hlavnímu cíli. Tím je stejnojmenný asteroid bohatý na kovy, jenž leží v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

„Je to velmi významný milník,“ je přesvědčená Meera Srinivasanová, vedoucí provozu projektu v Laboratoři tryskového pohonu NASA, která sídlí v jižní Kalifornii. „Laserová komunikace vyžaduje velmi vysokou úroveň přesnosti a před startem sondy Psyche jsme nevěděli, jak velké zhoršení výkonu zaznamenáme na těch největších vzdálenostech,“ doplnila.

„Podařilo se nám ale ověřit technologie, které používáme ke sledování a zaměřování, takže můžeme konstatovat, že optická komunikace může být robustním a současně velmi významným způsobem průzkumu Sluneční soustavy,“ dodala.

Vizualizace experimentu
Zdroj: NASA

Na křídlech laserového paprsku

Experiment Deep Space Optical Communications se skládá z letového laserového vysílače a dvou pozemních stanic – jedna signál o výkonu sedm kilowattů vysílá, druhá přijímá odražený paprsek, který se vrací po své miliony kilometrů dlouhé cestě kosmem.

Cílem je, aby se laserová komunikace mohla stát způsobem pro posílání dat v rámci budoucího vesmírného výzkumu. Její hlavní výhodou je, že může lépe přenášet velké množství dat – jejich objem je podle NASA asi stokrát vyšší než u rádiových frekvencí. A to znamená, že by se pomocí nich daly posílat vědecké informace, fotografie i videa ve vysokém rozlišení. Což jsou přesně věci, které jsou zapotřebí pro to, aby lidstvo mohlo lépe prozkoumat vzdálenější oblasti Sluneční soustavy, případně osídlit Mars.

Cesta laserového signálu
Zdroj: NASA

Přelom v přenosové rychlosti

Vědci při experimentu vyslali data zakódovaná v laserovém paprsku na frekvenci blízké infračervenému světlu. To má vyšší frekvenci než rádiové vlny, takže se do jednoho odeslaného balíčku dat vejde mnohem více dat. S tím, jak se sonda vzdaluje od Země, množství přenášených dat klesá, přesto je i tak bezprecedentní.

Když byla sonda Psyche od Země 53 milionů kilometrů (to odpovídá nejbližší možné vzdálenosti mezi Marsem a Zemí), tak laser přenášel data maximální rychlostí 267 megabitů za sekundu. Tehdy balíček obsahoval video kocoura jménem Taters:

Tato rychlost v podstatě odpovídá přenosu videa přímo na Zemi. Při maximální vzdálenosti dosáhla NASA trvalé rychlosti přenosu dat 6,25 megabitů za sekundu.

V současné době má sonda vysílač vypnutý. Znovu ho NASA zapne až na začátku listopadu – aby zajistila, jestli přístroj může fungovat nejméně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...