NASA vypálila laserový paprsek přes půlku Sluneční soustavy

Laserový paprsek vypálený ze Země překonal vzdálenost 460 milionů kilometrů. Pak dopadl na sondu Psyche, která signál zachytila. Stejně daleko od Země leží Mars. Úspěch americké vesmírné agentury NASA otevírá nové možnosti v komunikaci na obrovské vzdálenosti.

480 milionů kilometrů se dá jen těžko představit, jde ale o ekvivalent trojnásobku vzdálenosti Země od Slunce. Celá naše planeta by se do přímky mezi dvěma krajními body vešla asi 38tisíckrát. Laserový paprsek z experimentu NASA kosmickou prázdnotu ale překonal bez problémů. A zároveň přenesl toto video:

Experiment s názvem Deep Space Optical Communications překonal podle NASA rekord v laserové komunikaci. Podařilo se mu to letos v létě, takže nyní mohla americká vesmírná agentura úspěšně ukončit první fázi tohoto projektu, který začal 13. října 2023 vypuštěním sondy Psyche. Ta je po pokusu zcela v pořádku a pokračuje v cestě ke svému hlavnímu cíli. Tím je stejnojmenný asteroid bohatý na kovy, jenž leží v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

„Je to velmi významný milník,“ je přesvědčená Meera Srinivasanová, vedoucí provozu projektu v Laboratoři tryskového pohonu NASA, která sídlí v jižní Kalifornii. „Laserová komunikace vyžaduje velmi vysokou úroveň přesnosti a před startem sondy Psyche jsme nevěděli, jak velké zhoršení výkonu zaznamenáme na těch největších vzdálenostech,“ doplnila.

„Podařilo se nám ale ověřit technologie, které používáme ke sledování a zaměřování, takže můžeme konstatovat, že optická komunikace může být robustním a současně velmi významným způsobem průzkumu Sluneční soustavy,“ dodala.

Vizualizace experimentu
Zdroj: NASA

Na křídlech laserového paprsku

Experiment Deep Space Optical Communications se skládá z letového laserového vysílače a dvou pozemních stanic – jedna signál o výkonu sedm kilowattů vysílá, druhá přijímá odražený paprsek, který se vrací po své miliony kilometrů dlouhé cestě kosmem.

Cílem je, aby se laserová komunikace mohla stát způsobem pro posílání dat v rámci budoucího vesmírného výzkumu. Její hlavní výhodou je, že může lépe přenášet velké množství dat – jejich objem je podle NASA asi stokrát vyšší než u rádiových frekvencí. A to znamená, že by se pomocí nich daly posílat vědecké informace, fotografie i videa ve vysokém rozlišení. Což jsou přesně věci, které jsou zapotřebí pro to, aby lidstvo mohlo lépe prozkoumat vzdálenější oblasti Sluneční soustavy, případně osídlit Mars.

Cesta laserového signálu
Zdroj: NASA

Přelom v přenosové rychlosti

Vědci při experimentu vyslali data zakódovaná v laserovém paprsku na frekvenci blízké infračervenému světlu. To má vyšší frekvenci než rádiové vlny, takže se do jednoho odeslaného balíčku dat vejde mnohem více dat. S tím, jak se sonda vzdaluje od Země, množství přenášených dat klesá, přesto je i tak bezprecedentní.

Když byla sonda Psyche od Země 53 milionů kilometrů (to odpovídá nejbližší možné vzdálenosti mezi Marsem a Zemí), tak laser přenášel data maximální rychlostí 267 megabitů za sekundu. Tehdy balíček obsahoval video kocoura jménem Taters:

Tato rychlost v podstatě odpovídá přenosu videa přímo na Zemi. Při maximální vzdálenosti dosáhla NASA trvalé rychlosti přenosu dat 6,25 megabitů za sekundu.

V současné době má sonda vysílač vypnutý. Znovu ho NASA zapne až na začátku listopadu – aby zajistila, jestli přístroj může fungovat nejméně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 1 hhodinou

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 2 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 4 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 6 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 7 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
včera v 13:59

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
včera v 12:27
Načítání...