Mnozí majitelé lesů zlehčovali změny klimatu. Teď trpí, říká expert

Majitelé lesů, kteří před 15 lety dali na varování vědců ohledně změn klimatu a začali na svých pozemcích prosazovat mimo jiné druhovou pestrost, zmírnili usychání a rozpad monokulturních lesů a souvisejí hospodářský dopad, říká lesnický odborník Aleš Erber. Zato s ekonomickými komplikacemi se nyní potýkají desítky majitelů včetně státního podniku Lesy ČR, dodal.

Vlastníci lesů by podle něj měli usilovat o stabilní a odolný porost, který zvládne sucho, kůrovce a vichřice.

„Adaptovat je potřeba ještě zdravý les, pokud chceme zachovat jeho funkce. Mám pocit, že mnoho vlastníků řeší problém, až když les napadne kůrovec. Existuje ale i daleko šetrnější a efektivnější cesta. Tkví ve včasných přestavbách ohrožených smrkových a borových porostů, která si žádá těžbu ve zdravých porostech, aby jej bylo možné rozrůznit druhově, výškově i věkově,“ řekl Erber v rozhovoru pro ČTK.

Problémy jsou v zákonech i trhu

Opatřením brání přesycený trh se dřívím a zastaralý lesní zákon. Stát by podle Erbera měl dočasně přistoupit ke garantovanému výkupu dříví za pevně stanovenou cenu.

Navíc je přemnožená spárkatá zvěř schopná nový les s vysazenými jedlemi či listnáči zničit. „Bez oplocení nelze v dnešní době vypěstovat duby, buky či jedle, což je hodně nákladné a zhoršuje finanční sílu vlastníků lesů,“ řekl Erber.

Jak se o les správně starat a zajistit jeho přestavbu, lze vidět u mnoha vlastníků. „Například na Vysočině jsou to lesy Kinských či Městské lesy Jihlava. Pokud bych měl říci příklad pro státní lesy, tak to jsou Bavorské státní lesy, kteří připravují svěřené lesy podle adaptační koncepce už z roku 2006,“ uvedl Erber.

Podotkl, že společnost i mnoho vlastníků lesů roky bagatelizovali a zpochybňovali vědecká varování o změně klimatu, které přináší oteplování a zvyšuje četnost extrémních jevů v počasí. To, že na vědecké poznatky nedala řada odborníků, potvrdil v těchto dnech v Brně na konferenci i Josef Svoboda z Lesů ČR, které na vývoj reagují až v posledních letech.

Klimatická změna nás dohnala

Podle Erbera už klimatická změna dohnala všechny a majitelé lesů musejí přemýšlet jednak o tom, co s méně kvalitním dřívím, o které dřevozpracovatelé nemají zájem, ale i jak obnovit les, zachránit jej či adaptovat, aby jim v budoucnu přinášel příjmy.

„Mnohým se do změn dlouho nechtělo. Kvůli tomu jsou lesy zničené suchem a kůrovcem. Cena takového dříví je již lokálně pod cenou výrobní. Trh zkolaboval. Vlastníci teď musejí přemýšlet, jak majetek ufinancovat,“ řekl Erber. Státní správa lesů podle něj dřív nekonala, nyní se snaží situaci řešit. „Jde výhradně o ministerstvo zemědělství,“ uvedl Erber.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 14 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...