LED světla způsobila masivní světelné znečištění. Umírají kvůli němu ptáci, hmyz i lidé

LED světla měla způsobit energetickou revoluci – jejich popularita i účinnost ale místo toho vedou k masivnímu světelnému znečištění po celé planetě. A má to zásadní důsledky na zdraví lidí a zvířat.

Vědci nyní poprvé popsali, jak velké jsou změny, které LED světla přinesla. Ukázali to velice názorně na satelitních údajích, jež prokázaly, že noci na Zemi jsou stále jasnější: intenzita umělého osvětlení vzrostla mezi roky 2012 a 2016 o 2,2 procenta.

  • LED (anglická zkratka Light-Emitting Diode) je polovodičová elektronická součástka, jejíž vlastností je schopnost vyzařovat světlo, případně infračervené nebo ultrafialové záření. Tím se liší od standardních diod.
    LED se používají v mnoha zařízeních pro světelnou signalizaci a stále častěji i pro osvětlování. Oficiální český název je elektroluminiscenční dioda. Dále je možno setkat se s pojmenováními jako světelná dioda, svítivá dioda, ojediněle svítivka. Slangově se nazývá ledka.

V článku vydaném v odborném časopise Science Advances experti uvedli, že je to problém především proto, že se již řadu let ví, jak moc narušuje světlo vnitřní hodiny – což u lidí zvyšuje rizika vzniku rakoviny, cukrovky nebo třeba deprese.

Ještě horší jsou dopady na zvířata, která nejsou takovým změnám zdaleka tolik přizpůsobená jako člověk. U nich může vést přemíra světla dokonce k jejich smrti: hmyz se za světlem vydává na místa, kde umírá, oblasti s extrémní světelností způsobují narušení migračních tras ptáků i mořských želv.

Problém je v lidech

Problém není v samotných LED světlech, ale v lidech, tvrdí německý vědec Chris Kyba, který se na této studii podílel. LEDky jsou natolik úsporné, že spotřebovávají mnohem méně elektrické energie než klasická svítidla. A to vede k tomu, že se jich instaluje stále více a více.

„Osvětlujeme tak místa, která jsme dříve neosvětlovali, třeba cyklostezku uprostřed parku nebo část dálnice, která vede ven z města, a která nebyla dříve osvětlená z finančních důvodů. A všechno tohle nové používání vede k tomu, že se vlastně nic neušetří.“

Satelitní snímek velkoměsta v noci
Zdroj: GfZ

Podle expertů jde o takzvaný „efekt zpětného nárazu“ – a je vidět také například u úspornějších automobilů. Když si lidé pořídí vůz, který má menší spotřebu než ten starší, utratí většinou za benzin podobnou částku, protože auto více používají.

Co zahlédl globální pohled

Nová práce vycházela z pozorování úplně prvním radiometrem určeným pro sledování nočních světel; jmenuje se VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite) a je umístěný na americkém satelitu Suomi NPP, který obíhá kolem Země už od podzimu 2011.

Vědci analyzovali noční osvětlení vždy pouze v říjnu, aby měli odpovídající data a také aby se vyhnuli jakémukoliv ovlivnění vánoční výzdobou, která zejména na severní polokouli v posledních letech zvyšuje světelnost extrémně.

„Až na několik výjimek docházelo k růstu osvětlení v Jižní Americe, Africe a Asii,“ uvedli autoři studie. Úbytků bylo velice málo, ale našly se, především v oblastech, kde probíhají válečné konflikty – především v Sýrii a Jemenu.

Zajímavý byl vývoj na již nyní nejvíce osvětlených místech planety, což jsou Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Spojené státy americké – tam nedošlo k výrazným změnám; v podstatě už tam není možné více světel přidávat.

Satelitní snímek velkoměsta v noci
Zdroj: GfZ

Například v Itálii došlo téměř na celém území k mírnému nárůstu jasnosti, výjimkou bylo Miláno, kdo došlo naopak po zavedení LED světel k poklesu osvětlení. „Fakt, že jsme neviděli ztemnění této země, znamená, že došlo ke vzniku nových světel na jiných místech, anebo někde nainstalovali mnohem silnější osvětlení,“ uvedl Kyba.

Další ze spoluautorů studie Franz Holke, ekolog z Leibnitzova institutu, tvrdí, že tyto údaje konečně ukazují, jak kritický problém je nadměrné osvětlení. „Mnoho lidí dnes používá v noci světla, aniž by uvažovali o jeho ceně,“ řekl. „Když jsem viděl pohled z nadhledu, úplně to změnilo, jak v noci svítím,“ dodal.

Přehnané svícení v noci nejen že narušuje biologickou rovnováhu člověka i přírody a brání astronomům sledovat oblohu, ale také je pořádně drahé.

Příliš drahé svícení

Ročně to stojí asi sedm miliard dolarů, tvrdí studie z roku 2010, která vyšla v odborném časopise Ecological Economics. Pro agenturu AFP se vyjádřil profesor Travis Longcore, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj to není překvapivé, ale konkrétní údaje o růstu o 2,2 procenta ukazují, že je to neudržitelný trend. Podobný názor má i výkonný ředitel organizace Dark-Sky Association J. Scott Feierabend. Podle něj se vědecká komunita snaží varovat občany před riziky umělého nočního osvětlení už řadu let.

Nemyslí si ale, že jde o problém neřešitelný – pomoci by mohly poměrně levné a přitom účinné změny: například používání méně intenzivních světel, jejich správné umísťování tak, aby nesvítila na oblohu, anebo vypínání světel – ať už lidmi nebo díky nějakému programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 7 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 9 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...