LED světla měla způsobit energetickou revoluci – jejich popularita i účinnost ale místo toho vedou k masivnímu světelnému znečištění po celé planetě. A má to zásadní důsledky na zdraví lidí a zvířat.
LED světla způsobila masivní světelné znečištění. Umírají kvůli němu ptáci, hmyz i lidé
Vědci nyní poprvé popsali, jak velké jsou změny, které LED světla přinesla. Ukázali to velice názorně na satelitních údajích, jež prokázaly, že noci na Zemi jsou stále jasnější: intenzita umělého osvětlení vzrostla mezi roky 2012 a 2016 o 2,2 procenta.
- LED (anglická zkratka Light-Emitting Diode) je polovodičová elektronická součástka, jejíž vlastností je schopnost vyzařovat světlo, případně infračervené nebo ultrafialové záření. Tím se liší od standardních diod.
LED se používají v mnoha zařízeních pro světelnou signalizaci a stále častěji i pro osvětlování. Oficiální český název je elektroluminiscenční dioda. Dále je možno setkat se s pojmenováními jako světelná dioda, svítivá dioda, ojediněle svítivka. Slangově se nazývá ledka.
V článku vydaném v odborném časopise Science Advances experti uvedli, že je to problém především proto, že se již řadu let ví, jak moc narušuje světlo vnitřní hodiny – což u lidí zvyšuje rizika vzniku rakoviny, cukrovky nebo třeba deprese.
Ještě horší jsou dopady na zvířata, která nejsou takovým změnám zdaleka tolik přizpůsobená jako člověk. U nich může vést přemíra světla dokonce k jejich smrti: hmyz se za světlem vydává na místa, kde umírá, oblasti s extrémní světelností způsobují narušení migračních tras ptáků i mořských želv.
Problém je v lidech
Problém není v samotných LED světlech, ale v lidech, tvrdí německý vědec Chris Kyba, který se na této studii podílel. LEDky jsou natolik úsporné, že spotřebovávají mnohem méně elektrické energie než klasická svítidla. A to vede k tomu, že se jich instaluje stále více a více.
„Osvětlujeme tak místa, která jsme dříve neosvětlovali, třeba cyklostezku uprostřed parku nebo část dálnice, která vede ven z města, a která nebyla dříve osvětlená z finančních důvodů. A všechno tohle nové používání vede k tomu, že se vlastně nic neušetří.“
Satelitní snímek velkoměsta v noci
Podle expertů jde o takzvaný „efekt zpětného nárazu“ – a je vidět také například u úspornějších automobilů. Když si lidé pořídí vůz, který má menší spotřebu než ten starší, utratí většinou za benzin podobnou částku, protože auto více používají.
Co zahlédl globální pohled
Nová práce vycházela z pozorování úplně prvním radiometrem určeným pro sledování nočních světel; jmenuje se VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite) a je umístěný na americkém satelitu Suomi NPP, který obíhá kolem Země už od podzimu 2011.
Vědci analyzovali noční osvětlení vždy pouze v říjnu, aby měli odpovídající data a také aby se vyhnuli jakémukoliv ovlivnění vánoční výzdobou, která zejména na severní polokouli v posledních letech zvyšuje světelnost extrémně.
„Až na několik výjimek docházelo k růstu osvětlení v Jižní Americe, Africe a Asii,“ uvedli autoři studie. Úbytků bylo velice málo, ale našly se, především v oblastech, kde probíhají válečné konflikty – především v Sýrii a Jemenu.
Zajímavý byl vývoj na již nyní nejvíce osvětlených místech planety, což jsou Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Spojené státy americké – tam nedošlo k výrazným změnám; v podstatě už tam není možné více světel přidávat.
Satelitní snímek velkoměsta v noci
Například v Itálii došlo téměř na celém území k mírnému nárůstu jasnosti, výjimkou bylo Miláno, kdo došlo naopak po zavedení LED světel k poklesu osvětlení. „Fakt, že jsme neviděli ztemnění této země, znamená, že došlo ke vzniku nových světel na jiných místech, anebo někde nainstalovali mnohem silnější osvětlení,“ uvedl Kyba.
Další ze spoluautorů studie Franz Holke, ekolog z Leibnitzova institutu, tvrdí, že tyto údaje konečně ukazují, jak kritický problém je nadměrné osvětlení. „Mnoho lidí dnes používá v noci světla, aniž by uvažovali o jeho ceně,“ řekl. „Když jsem viděl pohled z nadhledu, úplně to změnilo, jak v noci svítím,“ dodal.
Přehnané svícení v noci nejen že narušuje biologickou rovnováhu člověka i přírody a brání astronomům sledovat oblohu, ale také je pořádně drahé.
Příliš drahé svícení
Ročně to stojí asi sedm miliard dolarů, tvrdí studie z roku 2010, která vyšla v odborném časopise Ecological Economics. Pro agenturu AFP se vyjádřil profesor Travis Longcore, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj to není překvapivé, ale konkrétní údaje o růstu o 2,2 procenta ukazují, že je to neudržitelný trend. Podobný názor má i výkonný ředitel organizace Dark-Sky Association J. Scott Feierabend. Podle něj se vědecká komunita snaží varovat občany před riziky umělého nočního osvětlení už řadu let.
Nemyslí si ale, že jde o problém neřešitelný – pomoci by mohly poměrně levné a přitom účinné změny: například používání méně intenzivních světel, jejich správné umísťování tak, aby nesvítila na oblohu, anebo vypínání světel – ať už lidmi nebo díky nějakému programu.