LED světla způsobila masivní světelné znečištění. Umírají kvůli němu ptáci, hmyz i lidé

LED světla měla způsobit energetickou revoluci – jejich popularita i účinnost ale místo toho vedou k masivnímu světelnému znečištění po celé planetě. A má to zásadní důsledky na zdraví lidí a zvířat.

Vědci nyní poprvé popsali, jak velké jsou změny, které LED světla přinesla. Ukázali to velice názorně na satelitních údajích, jež prokázaly, že noci na Zemi jsou stále jasnější: intenzita umělého osvětlení vzrostla mezi roky 2012 a 2016 o 2,2 procenta.

  • LED (anglická zkratka Light-Emitting Diode) je polovodičová elektronická součástka, jejíž vlastností je schopnost vyzařovat světlo, případně infračervené nebo ultrafialové záření. Tím se liší od standardních diod.
    LED se používají v mnoha zařízeních pro světelnou signalizaci a stále častěji i pro osvětlování. Oficiální český název je elektroluminiscenční dioda. Dále je možno setkat se s pojmenováními jako světelná dioda, svítivá dioda, ojediněle svítivka. Slangově se nazývá ledka.

V článku vydaném v odborném časopise Science Advances experti uvedli, že je to problém především proto, že se již řadu let ví, jak moc narušuje světlo vnitřní hodiny – což u lidí zvyšuje rizika vzniku rakoviny, cukrovky nebo třeba deprese.

Ještě horší jsou dopady na zvířata, která nejsou takovým změnám zdaleka tolik přizpůsobená jako člověk. U nich může vést přemíra světla dokonce k jejich smrti: hmyz se za světlem vydává na místa, kde umírá, oblasti s extrémní světelností způsobují narušení migračních tras ptáků i mořských želv.

Problém je v lidech

Problém není v samotných LED světlech, ale v lidech, tvrdí německý vědec Chris Kyba, který se na této studii podílel. LEDky jsou natolik úsporné, že spotřebovávají mnohem méně elektrické energie než klasická svítidla. A to vede k tomu, že se jich instaluje stále více a více.

„Osvětlujeme tak místa, která jsme dříve neosvětlovali, třeba cyklostezku uprostřed parku nebo část dálnice, která vede ven z města, a která nebyla dříve osvětlená z finančních důvodů. A všechno tohle nové používání vede k tomu, že se vlastně nic neušetří.“

Satelitní snímek velkoměsta v noci
Zdroj: GfZ

Podle expertů jde o takzvaný „efekt zpětného nárazu“ – a je vidět také například u úspornějších automobilů. Když si lidé pořídí vůz, který má menší spotřebu než ten starší, utratí většinou za benzin podobnou částku, protože auto více používají.

Co zahlédl globální pohled

Nová práce vycházela z pozorování úplně prvním radiometrem určeným pro sledování nočních světel; jmenuje se VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite) a je umístěný na americkém satelitu Suomi NPP, který obíhá kolem Země už od podzimu 2011.

Vědci analyzovali noční osvětlení vždy pouze v říjnu, aby měli odpovídající data a také aby se vyhnuli jakémukoliv ovlivnění vánoční výzdobou, která zejména na severní polokouli v posledních letech zvyšuje světelnost extrémně.

„Až na několik výjimek docházelo k růstu osvětlení v Jižní Americe, Africe a Asii,“ uvedli autoři studie. Úbytků bylo velice málo, ale našly se, především v oblastech, kde probíhají válečné konflikty – především v Sýrii a Jemenu.

Zajímavý byl vývoj na již nyní nejvíce osvětlených místech planety, což jsou Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Spojené státy americké – tam nedošlo k výrazným změnám; v podstatě už tam není možné více světel přidávat.

Satelitní snímek velkoměsta v noci
Zdroj: GfZ

Například v Itálii došlo téměř na celém území k mírnému nárůstu jasnosti, výjimkou bylo Miláno, kdo došlo naopak po zavedení LED světel k poklesu osvětlení. „Fakt, že jsme neviděli ztemnění této země, znamená, že došlo ke vzniku nových světel na jiných místech, anebo někde nainstalovali mnohem silnější osvětlení,“ uvedl Kyba.

Další ze spoluautorů studie Franz Holke, ekolog z Leibnitzova institutu, tvrdí, že tyto údaje konečně ukazují, jak kritický problém je nadměrné osvětlení. „Mnoho lidí dnes používá v noci světla, aniž by uvažovali o jeho ceně,“ řekl. „Když jsem viděl pohled z nadhledu, úplně to změnilo, jak v noci svítím,“ dodal.

Přehnané svícení v noci nejen že narušuje biologickou rovnováhu člověka i přírody a brání astronomům sledovat oblohu, ale také je pořádně drahé.

Příliš drahé svícení

Ročně to stojí asi sedm miliard dolarů, tvrdí studie z roku 2010, která vyšla v odborném časopise Ecological Economics. Pro agenturu AFP se vyjádřil profesor Travis Longcore, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj to není překvapivé, ale konkrétní údaje o růstu o 2,2 procenta ukazují, že je to neudržitelný trend. Podobný názor má i výkonný ředitel organizace Dark-Sky Association J. Scott Feierabend. Podle něj se vědecká komunita snaží varovat občany před riziky umělého nočního osvětlení už řadu let.

Nemyslí si ale, že jde o problém neřešitelný – pomoci by mohly poměrně levné a přitom účinné změny: například používání méně intenzivních světel, jejich správné umísťování tak, aby nesvítila na oblohu, anebo vypínání světel – ať už lidmi nebo díky nějakému programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 46 mminutami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 16 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 19 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 20 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 21 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 23 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
včera v 07:00‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.