Izraelská tajná služba Mossad zřídila fond pro špičkové technologie

Moderní technologie jsou bezprostředně nutné pro fungování tajných služeb. Dokazuje to postup izraelské tajné služby, která do nich investuje značné prostředky.

  • Mosad neboli Institut pro výzvědné a zvláštní operace je zpravodajská služba Izraele s vnějším polem působnosti (tj. rozvědka). Oficiálně vznikl 2. března 1951, svou činnost zahájil 1. dubna 1951. Původní název Mosadu („Institutu“) zněl Institut pro koordinaci (ha-Mosad le-Teum), svůj nynější název získal v roce 1963. Do jeho kompetence spadá sběr informací, plánování a provádění zvláštních operací mimo území Státu Izrael a dále pak koordinace všech aktivit zpravodajských služeb Izraele v zahraničí. Podobnou funkci plní CIA Spojených států amerických nebo MI6 Spojeného království.

Izraelská tajná služba Mossad založila nový fond, z něhož chce financovat společnosti, které pro ni budou rozvíjet nové technologie. Fond s názvem Libertad nabízí domácím i zahraničním špičkovým společnostem v přepočtu 13 milionů korun za projekt, který přijde s novátorským řešením problémů.

Mossad podle vládního prohlášení stojí o nové postupy v různých oborech, například v robotice, miniaturizaci nebo šifrování či sběru informací z dokumentů. Chce také zajistit lepší utajení svých operací.

Nové technologie budou dobře zaplacené

Za každý projekt, který otevře cestu k nové technologii, Mossad zaplatí dva miliony šekelů (13 milionů Kč). Původce nápadu si ponechá práva na technologii a bude ji moci prodat. „Mossad chce povzbudit inovaci a tvořivost ve špičkové technologii,“ stojí v dokumentaci k fondu Libertad.

Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana.
Oficiální moto tajné služby Mossad

Zájemci mají na jeho internetové stránce sledovat oblasti zájmu Mossadu, které budou zveřejňovány. Jak upozornila agentura Reuters, postup Mossadu není novinkou. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v roce 1999 zřídila neziskový investiční fond zaměřený na urychlení rozvoje nových technologií pro americké tajné služby.

V Izraeli působí 450 firem zaměřených na kybernetickou bezpečnost. Loni se 78 začínajícím podnikům podařilo od investorů získat 660 milionů dolarů (15 miliard Kč).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...