Čínští vědci udrželi Schrödingerovu kočku v krabici po rekordních 23 minut

Udržet částici ve stavu superpozice po delší dobu bylo doposud nemožné. Teď se to zřejmě podařilo čínským fyzikům v experimentu, který připomíná slavný myšlenkový pokus nazývaný Schrödingerova kočka.

Kvantový svět je plný jevů a zákonů, jež fungují jinak než v „normálním“ světě. Tím nejslavnějším je myšlenkový experiment, kterému se říká Schrödingerova kočka. Popisuje zdánlivě nesmyslnou situaci, kdy nějaká částice může v jednom okamžiku mít více různých stavů – ale skutečný stav není a nemůže být známý. Fyzik Erwin Schrödinger ji popsal metaforou s kočkou.

Představte si kočku uzavřenou v neprůhledné krabici spolu s nějakým kvantovým systémem (například radioaktivním atomem), který může buď vyzařovat částici, nebo ne. Tento systém je spojený s mechanismem, který může buď otevřít sklenici s jedovatým plynem, nebo ji neotevře, v závislosti na tom, jestli se atom rozpadne, nebo ne. Pokud atom vyzařuje částici, spustí se mechanismus, který zabije kočku. Pokud atom nevyzařuje částici, kočka zůstane naživu.

Podle kvantové mechaniky atom může existovat v superpozici obou stavů – jak „rozpadlý“, tak „nerozpadlý“ – dokud není provedeno měření. To znamená, že až do okamžiku, kdy se otevře krabice a někdo se nepodívá, kočka je v superpozici stavu „živá“ a „mrtvá“ zároveň. Teprve po otevření krabice a provedení pozorování se její stav „zhroutí“ do jedné z možností – buď je živá, nebo mrtvá.

Kočka zavřená na 23 minut

Pokud se bude částice považovat za kočku, pak se podařil v kvantové mechanice velký úspěch. Vědci z čínské univerzity totiž v listopadu dokázali udržet atomy ve stavu kvantové superpozice po dobu 23 minut, tedy jako by kočka vydržela „ani živá-ani mrtvá“ po takhle dlouhou dobu.

Tamní vědci ochladili tisíce atomů ytterbia co nejblíže absolutní nule a pak je chytili do jakési elektromagnetické pasti tvořené laserem. Pak tyto „zastavené“ atomy mohli ovládat tak přesně, že je uvedli do superpozice dvou stavů, které se lišily spinem.

A protože „zamrzlé“ byly i okolní atomy, nemohly způsobit zhroucení svých sousedů. Díky tomu se podařilo lasery udržet atomy ytterbia v superpozici po dobu 1400 sekund, tedy 23 minut.

Jediným problémem je, že tato studie zatím neprošla recenzním řízením, vyšla teprve na takzvaném preprintovém webu. To znamená, že v experimentu mohou být metodologické chyby a nedostatky, takže některé parametry výsledků se ještě mohou změnit.

Proč je to důležité

Schopnost udržet kvantové stavy stabilní po tak dlouhou dobu by podle autorů studie mohla pomoci zvýšit odolnost kvantových zařízení a také lépe pochopit zvláštnosti kvantového světa. Po řadě dalších výzkumů by konečnou aplikací mohla být výroba kvalitnějších a stabilnějších kvantových počítačů.

Vědcům se sice dařilo už několik let zachytit miniaturní objekty, které jsou v superpozici; typicky jsou to částice světla a také miniaturní krystalky. Problém ale až doposud spočíval v tom, že tento stav vydržel částicím jen okamžik. Byly extrémně nestabilní a „kočka“ tedy v krabici nikdy nevydržela dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled