Čínští vědci udrželi Schrödingerovu kočku v krabici po rekordních 23 minut

Udržet částici ve stavu superpozice po delší dobu bylo doposud nemožné. Teď se to zřejmě podařilo čínským fyzikům v experimentu, který připomíná slavný myšlenkový pokus nazývaný Schrödingerova kočka.

Kvantový svět je plný jevů a zákonů, jež fungují jinak než v „normálním“ světě. Tím nejslavnějším je myšlenkový experiment, kterému se říká Schrödingerova kočka. Popisuje zdánlivě nesmyslnou situaci, kdy nějaká částice může v jednom okamžiku mít více různých stavů – ale skutečný stav není a nemůže být známý. Fyzik Erwin Schrödinger ji popsal metaforou s kočkou.

Představte si kočku uzavřenou v neprůhledné krabici spolu s nějakým kvantovým systémem (například radioaktivním atomem), který může buď vyzařovat částici, nebo ne. Tento systém je spojený s mechanismem, který může buď otevřít sklenici s jedovatým plynem, nebo ji neotevře, v závislosti na tom, jestli se atom rozpadne, nebo ne. Pokud atom vyzařuje částici, spustí se mechanismus, který zabije kočku. Pokud atom nevyzařuje částici, kočka zůstane naživu.

Podle kvantové mechaniky atom může existovat v superpozici obou stavů – jak „rozpadlý“, tak „nerozpadlý“ – dokud není provedeno měření. To znamená, že až do okamžiku, kdy se otevře krabice a někdo se nepodívá, kočka je v superpozici stavu „živá“ a „mrtvá“ zároveň. Teprve po otevření krabice a provedení pozorování se její stav „zhroutí“ do jedné z možností – buď je živá, nebo mrtvá.

Kočka zavřená na 23 minut

Pokud se bude částice považovat za kočku, pak se podařil v kvantové mechanice velký úspěch. Vědci z čínské univerzity totiž v listopadu dokázali udržet atomy ve stavu kvantové superpozice po dobu 23 minut, tedy jako by kočka vydržela „ani živá-ani mrtvá“ po takhle dlouhou dobu.

Tamní vědci ochladili tisíce atomů ytterbia co nejblíže absolutní nule a pak je chytili do jakési elektromagnetické pasti tvořené laserem. Pak tyto „zastavené“ atomy mohli ovládat tak přesně, že je uvedli do superpozice dvou stavů, které se lišily spinem.

A protože „zamrzlé“ byly i okolní atomy, nemohly způsobit zhroucení svých sousedů. Díky tomu se podařilo lasery udržet atomy ytterbia v superpozici po dobu 1400 sekund, tedy 23 minut.

Jediným problémem je, že tato studie zatím neprošla recenzním řízením, vyšla teprve na takzvaném preprintovém webu. To znamená, že v experimentu mohou být metodologické chyby a nedostatky, takže některé parametry výsledků se ještě mohou změnit.

Proč je to důležité

Schopnost udržet kvantové stavy stabilní po tak dlouhou dobu by podle autorů studie mohla pomoci zvýšit odolnost kvantových zařízení a také lépe pochopit zvláštnosti kvantového světa. Po řadě dalších výzkumů by konečnou aplikací mohla být výroba kvalitnějších a stabilnějších kvantových počítačů.

Vědcům se sice dařilo už několik let zachytit miniaturní objekty, které jsou v superpozici; typicky jsou to částice světla a také miniaturní krystalky. Problém ale až doposud spočíval v tom, že tento stav vydržel částicím jen okamžik. Byly extrémně nestabilní a „kočka“ tedy v krabici nikdy nevydržela dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...