Čínští vědci udrželi Schrödingerovu kočku v krabici po rekordních 23 minut

Udržet částici ve stavu superpozice po delší dobu bylo doposud nemožné. Teď se to zřejmě podařilo čínským fyzikům v experimentu, který připomíná slavný myšlenkový pokus nazývaný Schrödingerova kočka.

Kvantový svět je plný jevů a zákonů, jež fungují jinak než v „normálním“ světě. Tím nejslavnějším je myšlenkový experiment, kterému se říká Schrödingerova kočka. Popisuje zdánlivě nesmyslnou situaci, kdy nějaká částice může v jednom okamžiku mít více různých stavů – ale skutečný stav není a nemůže být známý. Fyzik Erwin Schrödinger ji popsal metaforou s kočkou.

Představte si kočku uzavřenou v neprůhledné krabici spolu s nějakým kvantovým systémem (například radioaktivním atomem), který může buď vyzařovat částici, nebo ne. Tento systém je spojený s mechanismem, který může buď otevřít sklenici s jedovatým plynem, nebo ji neotevře, v závislosti na tom, jestli se atom rozpadne, nebo ne. Pokud atom vyzařuje částici, spustí se mechanismus, který zabije kočku. Pokud atom nevyzařuje částici, kočka zůstane naživu.

Podle kvantové mechaniky atom může existovat v superpozici obou stavů – jak „rozpadlý“, tak „nerozpadlý“ – dokud není provedeno měření. To znamená, že až do okamžiku, kdy se otevře krabice a někdo se nepodívá, kočka je v superpozici stavu „živá“ a „mrtvá“ zároveň. Teprve po otevření krabice a provedení pozorování se její stav „zhroutí“ do jedné z možností – buď je živá, nebo mrtvá.

Kočka zavřená na 23 minut

Pokud se bude částice považovat za kočku, pak se podařil v kvantové mechanice velký úspěch. Vědci z čínské univerzity totiž v listopadu dokázali udržet atomy ve stavu kvantové superpozice po dobu 23 minut, tedy jako by kočka vydržela „ani živá-ani mrtvá“ po takhle dlouhou dobu.

Tamní vědci ochladili tisíce atomů ytterbia co nejblíže absolutní nule a pak je chytili do jakési elektromagnetické pasti tvořené laserem. Pak tyto „zastavené“ atomy mohli ovládat tak přesně, že je uvedli do superpozice dvou stavů, které se lišily spinem.

A protože „zamrzlé“ byly i okolní atomy, nemohly způsobit zhroucení svých sousedů. Díky tomu se podařilo lasery udržet atomy ytterbia v superpozici po dobu 1400 sekund, tedy 23 minut.

Jediným problémem je, že tato studie zatím neprošla recenzním řízením, vyšla teprve na takzvaném preprintovém webu. To znamená, že v experimentu mohou být metodologické chyby a nedostatky, takže některé parametry výsledků se ještě mohou změnit.

Proč je to důležité

Schopnost udržet kvantové stavy stabilní po tak dlouhou dobu by podle autorů studie mohla pomoci zvýšit odolnost kvantových zařízení a také lépe pochopit zvláštnosti kvantového světa. Po řadě dalších výzkumů by konečnou aplikací mohla být výroba kvalitnějších a stabilnějších kvantových počítačů.

Vědcům se sice dařilo už několik let zachytit miniaturní objekty, které jsou v superpozici; typicky jsou to částice světla a také miniaturní krystalky. Problém ale až doposud spočíval v tom, že tento stav vydržel částicím jen okamžik. Byly extrémně nestabilní a „kočka“ tedy v krabici nikdy nevydržela dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 17 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...