Zástupci Kyjeva, Moskvy a donbaských povstalců podepsali v běloruské metropoli dohodu o oddělení bojujících stran na východě Ukrajiny. Informovala o tom Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Nárazníková zóna vznikne zatím ve třech sektorech fronty v Luhanské oblasti, odkud by měly zmizet děla, minomety, ale zřejmě i ruční zbraně.
Dohoda je výsledkem komplikovaného tříměsíčního vyjednávání. Výrazně k ní přispěla návštěva německého a francouzského ministra zahraničí z minulého týdne. Dokument je téměř totožný s návrhem, který předložil právě šéf francouzské diplomacie.
Nárazníková zóna vznikne v okolí obcí Zolote, Petrovske a Stanycja Luhanska, které leží na jihu Luhanské oblasti. Mluvčí delegace separatistů Viktorija Talakinová upřesnila, že každý ze sektorů bude široký dva kilometry.
Dohoda vytváří podmínky k tomu, aby v dotčených oblastech nemohly být použity ani ruční zbraně. Potvrzuje zároveň závazek, že z oblasti fronty musejí být stažena veškerá děla a minomety, což stanovily už mírové dohody podepsané loni v únoru, sdělila mluvčí ukrajinské delegace Darka Oliferová.
Nárazníkové pásmo by se mělo rozšířit na celou frontovou linii
Kyjev podle ní doufá, že při plnění rámcové dohody budou vytvořeny podmínky pro rozšíření nárazníkové zóny po celé linii fronty. Stejný názor mají podle agentury DAN i donbaští radikálové. „Oddělení jednotek uvolní napětí v luhanských sektorech fronty. Jeho úspěšná realizace umožní dojednat nárazníkovou zónu i v jiných sektorech,“ konstatovala jejich mluvčí.
Plnění dohody o oddělení bojujících stran bude kontrolovat zvláštní monitorovací komise OBSE. Za Ukrajinu dokument podepsal bývalý prezident Leonid Kučma, vedoucí vyjednávacího týmu v Minsku, za ruskou stranu pak zvláštní zmocněnec Kremlu Boris Gryzlov.
Nekonečná příměří, která nikam nevedou
Pokusů o příměří bylo na východě Ukrajiny od počátku konfliktu v dubnu 2014 už deset, žádný ale k trvalejšímu uklidnění situace nevedl. Boje si už vyžádaly skoro deset tisíc obětí. Západ a Kyjev obviňují Rusko z podpory separatistů zbraněmi i vojáky, Moskva ale dosud přiznala jen přítomnost ruských dobrovolníků.
Západ kvůli aktivitám Moskvy uvalil na Rusko sankce – nejprve kvůli anexi Krymu, později i kvůli situaci na Donbasu.
