Znepřátelené strany v Jemenu se neshodly na dalším příměří, sdělil vyslanec OSN

Jemenská vláda a šíitští povstalci Hútíové se nedohodli na prodloužení příměří, které v zemi platí od dubna a končí v neděli. Podle agentury AP to oznámil vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Klid zbraní byl nejdelším přerušením bojů v občanské válce, která trvá v zemi od roku 2014 a je považována za konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Podle nevládních organizací hrozí, že se v zemi znovu rozhoří boje.

Grundberg v prohlášení uvedl, že lituje toho, že nebylo dosaženo dohody o prodloužení příměří. Lídry znepřátelených stran vyzval, aby pokračovali v jednání. Poděkoval také mezinárodně uznávané vládě za pozitivní postoj k návrhu OSN na prodloužení klidu zbraní. Grundberg tento týden varoval, že návrat k bojům je reálný.

Příměří začalo platit v dubnu a 2. srpna bylo prodlouženo o dva měsíce. Podle agentury AP existovala naděje, že by mohlo vést k déle trvajícímu míru. Podle vlády ale povstalci neplnili některé klíčové body dohody o příměří, například ukončení obléhání třetího největšího jemenského města Taízz. 

Hútíové v sobotu uvedli, že jednání skončila ve „slepé uličce“. Vládě vyčítají, že neumožnila plné obnovení provozu na letišti v Saná nebo otevření klíčového přístavu Hudajdá. V neděli vzkázali zahraničním ropným společnostem, aby opustily zemi, nebo bude jejich majetek zabaven. Podle povstalců návrh OSN neodpovídal přáním jemenského lidu.

„Miliony lidí jsou nyní v nebezpečí, pokud znovu začnou letecké útoky, ostřelování či raketové útoky,“ vyjádřil obavy ředitel jemenské pobočky mezinárodní humanitární organizace Oxfam Ferran Puig. Podle odborníka Petera Salisburyho mohou mít povstalci větší motivaci se vrátit k bojům než vládní síly. Podle něj povstalci mají „dosti funkční a motivované bojové síly“.

Jemenská válka začala roku 2014, když šíité, podporovaní Íránem, obsadili Saná a začali postupovat do dalších částí Jemenu. Následující rok se na stranu vlády přidala arabská koalice vedená Saúdskou Arábií, a vytvořila tak sunnitskou protiváhu šíitům.

Podle odhadů boje nepřežily desítky tisíc lidí a osmdesát procent z 29 milionů obyvatel země potřebuje humanitární pomoc. Příměří sice nepřineslo úplný klid zbraní, násilnosti na obou stranách konfliktu se ale výrazně snížily. Umožněno bylo zásobování a obnova některých služeb či leteckých spojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí útoku ve Štýrském Hradci stoupl na deset

V rakouském Štýrském Hradci (Graz) zemřel jeden ze zraněných po střelbě ve škole. Šlo o těžce raněnou ženu, počet obětí tak stoupl na deset, uvedla fakultní nemocnice. Policie dříve oznámila, že jedenadvacetiletý útočník po střelbě zabil i sebe. Ministr vnitra Gerhard Karner dříve informoval, že zraněno bylo nejméně dvanáct lidí, někteří z nich vážně. Rakousko uctí památku obětí třídenním státním smutkem, který podle kancléře Christiana Stockera začne ve středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů, dvě rakety a pět střel s plochou dráhou letu. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety a střely, doplnilo ukrajinské letectvo. Rusko podle Reuters tvrdí, že v Kyjevě útočilo vysoce přesnými zbraněmi proti vojenským cílům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, Fico hrozí zablokováním

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Student zabil nožem pracovnici školy ve Francii

Čtrnáctiletý student v úterý nožem zabil pracovnici školy ve městě Nogent na východě Francie, hlásí agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje, podle nichž byl žák školy podezřelý ze smrtelného útoku zadržen. Prezident Emmanuel Macron označil útok za akt nesmyslného násilí. Premiér François Bayrou podle agentury Reuters oznámil, že se chystá zkušební instalace bezpečnostních rámů na školách
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Poslali jsme Ukrajině patrioty, řekl izraelský diplomat. Ministerstvo to popřelo

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, prohlásil izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky. Šlo zřejmě o první veřejné uznání přímé izraelské pomoci Ukrajině. Izraelské ministerstvo zahraničí to ale později popřelo, údajně po dotazu Ruska.
před 11 hhodinami

V Německu vzrostl počet pravicových extremistů, uvedla tajná služba

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...