Moskva – V listopadu roku 1939 vpadla sovětská armáda do Finska bez vyhlášení války. Skandinávská země bojovala více než sto dní se sovětskými vojáky, pak byla ale nucena přistoupit na příměří a vzdát se území o velikosti zhruba poloviny České republiky. Finové tehdy prožívali jednu z nejtragičtějších a zároveň nejheroičtějších kapitol své historie. V boji proti Sovětům je vedl Carl Gustav von Mannerheim. Přesto, že přišli o tak velké území, před silnějším protivníkem dokázali ubránit svoji nezávislost. Konflikt si ale vyžádal až 90 tisíc finských obětí a skončil poražením finské obranné linie v Karelské šíji. Sovětskému svazu postoupené území se stalo předmětem dalšího ozbrojeného konfliktu mezi oběma zeměmi v letech 1941 až 1944. O sporné území Finsko definitivně přišlo v rámci poválečného uspořádání. Za útok proti Finsku byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů.
Na prahu druhé světové války tak sovětský vůdce Josif Stalin dosáhl dalšího cíle. Neutrální Finsko se po Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku stalo pátým obětním beránkem tajného dodatku k paktu Molotov-Ribbentrop, v němž si nacistické Německo a komunistický SSSR v srpnu 1939 rozdělily východní Evropu.
Sovětské jednotky zaútočily na Finsko bez vyhlášení války 30. listopadu 1939, když vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla přijmout bezprecedentní sovětské územní požadavky. Na odpor se jim postavilo 250 tisíc mobilizovaných finských vojáků, jejichž úkolem bylo bránit tisíc kilometrů dlouhou finsko-ruskou hranici. Mladí i staří vystoupili na obranu vlasti vyzbrojeni tím, co bylo právě k dispozici. Nezřídka byli oblečení pouze do civilních šatů, které ale na rozdíl od slabých ruských uniforem hřály i v třeskutých mrazech.
Finové úspěšně bránili svoji vlast až do ledna
Navzdory ruské početní i materiální převaze se Finové, posílení o osm tisíc švédských dobrovolníků, dokázali úspěšně bránit až do ledna. Významně se jim vyplácela partyzánská taktika, kdy nejprve sovětské jednotky izolovali a poté zlikvidovali. V bojích využívali i takzvané Molotovovy koktejly, tedy zápalné zbraně, pojmenované po nenáviděném sovětském ministrovi zahraničí.
Dílem mrazivého počasí a zastaralé taktiky byla podstatná část ruských invazních sil na přelomu roku zničena. Nově jmenovanému veliteli operací Rudé armády Semjonovi Tymošenkovi se však s novou taktikou podařilo prorazit obrannou linii v Karelské šíji a bylo jen otázkou času, kdy do ruských rukou padne průmyslové město Viipuri. Své o tom věděl i hlavní finský stratég maršál Carl Gustav von Mannerheim. Politickým představitelům proto nezbylo, než souhlasit s pokořujícími podmínkami příměří.
Za útok na Finsko byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů
Společnost národů vyloučila SSSR za útok na Finsko. V letech 1941 až 1944 vyústilo napětí mezi oběma zeměmi v další ozbrojený konflikt, takzvanou pokračovací válku. O ztracené území Finsko definitivně přišlo v rámci poválečného uspořádání. Zůstalo však suverénním státem, byť nad ním Moskva uplatňovala v omezené míře svůj vliv. Finové tak dokázali, že i osamoceně bránit svou vlast se vyplácí.
- Okolí sovětské hranice zdroj: www.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1495/149410.jpg
- Finové v zimní válce - lyžařský oddíl zdroj: www.druhavalkasvetova.euweb.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/551/55089.jpg
- Zimní válka zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1063/106293.jpg
