Židovskému státu je sedmdesát. Nejkrvavější den od války v roce 2014 si vyžádal desítky palestinských obětí

Izraelští vojáci při nových protestech v Pásmu Gazy zastřelili 55 Palestinců. Informovaly o tom palestinské úřady. Mezi mrtvými je podle Reuters 14letý chlapec a vozíčkář. Dalších přibližně 2700 lidí je zraněných, z toho většina byla postřelena. Jde o nejkrvavější střety od války v roce 2014. Izraelská armáda obvinila radikální hnutí Hamas, které v Pásmu Gazy vládne, z podněcování protestů s cílem prolomit hraniční plot, a varovala, že proti demonstrantům, kteří se hranici pokusí překročit, použije ostrou munici.

On-line přenos

70 let Izraele

  • 20:29

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Další informace z regionu najdete v běžném zpravodajství.

  • 20:19

    Bílý dům odsoudil hnutí Hamas kvůli násilnostem v Gaze a zdůraznil právo Izraele na sebeobranu. Zároveň vyzval k řešení "vážných humanitárních problémů, kterým Palestinci v Gaze čelí".

  • 19:56

    Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil násilí v Gaze. V následujících dnech chce mluvit se všemi klíčovými hráči v regionu.

Palestinci v Gaze manifestují od konce března za konec blokády enklávy a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale teď se nacházejí v Izraeli. Protesty se dosud většinou konaly v pátek, teď ale propukly kvůli otevření americké ambasády v Jeruzalémě.

Podle izraelské armády na dvanácti místech okolo izraelské hranice demonstruje asi 50 tisíc obyvatel Gazy. Demonstranti podle izraelských úřadů zapalují pneumatiky a házejí kameny. Armáda dostala rozkaz střílet na ty, kteří se pokusí hranici narušit. Podle úřadů jsou mezi zabitými také tři členové Hamasu, kteří se na hranici snažili odpálit výbušné zařízení.

Je celkem zřejmé, že Hamas, který se ujal organizace původně mírových protestů, které začaly před pěti týdny, usiluje o to, aby se situace vyhrotila. Podle izraelské vojenské rozvědky se snaží o to, aby se lidé dostali bezprostředně až k samotné hraniční bariéře a podařilo se jim proniknout na izraelské území.
Jakub Szántó

Zranění prý utrpěl i reportér Al-Džazíry

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že jeho týmy jen za dopoledne ošetřily 390 zraněných, z toho 253 utrpělo střelná zranění, 68 se nadýchalo slzného plynu a 28 osob zranily šrapnely. Podle televizní stanice Al-Džazíra je jedním ze zraněných v Gaze i její reportér. Izrael prostřednictvím letáků Palestince varoval, že vojáci zakročí proti komukoli, kdo se pokusí dostat přes hranici.

Izraelský ministr školství Naftali Bennett v rozhovoru pro izraelský rozhlas řekl, že Izrael bude k hraničnímu plotu v Gaze přistupovat jako k železné oponě a každého, kdo se k němu přiblíží, bude považovat za teroristu.

Izrael se stal terčem mezinárodní kritiky za používání ostrých nábojů při střelbě na palestinské demonstranty. Židovský stát ale trvá na tom, že má právo se bránit, a tvrdí, že nejde o nepřiměřené reakce ozbrojených sil.

Z pohledu Hamasu to svým způsobem vítězství je. Přestože se jim nepovedlo přivést na hranici s Gazou tolik lidí, kolik si přáli, to množství mrtvých lidí je velké. Pohřeb každého člověka bude obrovskou demonstrací, obrovským protestem proti Izraeli. Myslím si, že Palestinci nemají úplně zájem na tom jít do nějaké třetí intifády – i když samozřejmě na Blízkém východě nikdy neříkej nikdy.
Irena Kalhousová
analytička London School of Economics

Dodržujte princip přiměřenosti, vyzvala Izrael Mogheriniová

Ke střetům se vyjádřila i unijní ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. „Očekáváme, že všichni budou jednat s maximální zdrženlivostí, aby se předešlo dalším ztrátám na životech,“ uvedla v prohlášení. „Izrael musí respektovat právo na pokojný protest a princip přiměřenosti při používání síly. Hamas a ti, kteří demonstrace v Gaze pořádají, zase musí zajistit, aby zůstaly nenásilné a nesmí protestů zneužít pro jiný účel,“ dodala.

Právo na život musí být respektováno. Ti, kteří jsou zodpovědní za toto nehorázné porušování lidských práv, musí být pohnáni před spravedlnost. Mezinárodní společenství musí zajistit spravedlnost pro oběti.
Zajd Raad Husajn
Vysoký komisař OSN pro lidská práva

Izraelské letectvo v pondělí podniklo pět náletů na cíle v Pásmu Gazy. „Údery byly odpovědí na násilné činy z posledních hodin, které měl u bezpečnostního plotu na svědomí Hamas,“ uvedla izraelská armáda.

Další incident se stal o něco dříve. Izraelští vojáci se stali terčem střelby a v reakci na to izraelský letoun a tank zasáhly dvě pozice radikálů. „Izraelská armáda je odhodlána zabránit teroristickým aktivitám, za kterými stojí organizace Hamas. Na každý teroristický čin tvrdě odpovíme,“ citovala z armádního prohlášení stanice BBC.

Arabská agentura MENA s odkazem na arabského diplomata informovala, že Liga arabských států svolala své mimořádné zasedání. Středečního jednání se podle agentury zúčastní velvyslanci členských států při organizaci a řešit se bude otázka „nelegálního rozhodnutí Spojených států přesunout ambasádu do Jeruzaléma“. 

Na otevření ambasády dohlíží tisíc policistů

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město židovského státu.

Trump loni v prosinci oznámil, že Spojené státy považují Jeruzalém za hlavní město Izraele a že tam bude přesunuta americká ambasáda. Úřad byl oficiálně otevřen v pondělí odpoledne u příležitosti 70. výročí vyhlášení nezávislého Izraele.

V Jeruzalémě byla v důsledku očekávaného otevření velvyslanectví posílena bezpečnostní opatření. Ráno bylo kolem nového zastupitelství zablokováno několik silnic, které budou opět zprovozněny později odpoledne. Okolí objektu bude během zahajovacího ceremoniálu střežit na 1000 policistů.

USA rovněž vyslaly další příslušníky námořnictva na své základny na Blízkém východě. Důvodem jsou podle izraelského listu The Times of Israel obavy z eskalace napětí v důsledku otevření velvyslanectví v Jeruzalémě.

Pro velvyslanectví byl vyčleněn prostor ve stávajícím objektu amerického konzulátu. Před budovou byly vysázeny červené a bílé květiny do pruhů americké vlajky s modrými květy v horním rohu. Na budovy a městské autobusy bylo umístěno 150 billboardů s hesly oslavujícími Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 20 mminutami

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...