Kábul - Ženy v Afghánistánu se bojí o svou budoucnost. Od pádu Talibanu v roce 2001 sice mohou ženy volit, chodit do školy a do práce, otevřel se jim život mimo zdi jejich domovů. Teď se ale bojí, že po roce 2014, kdy ze země odejdou mezinárodní jednotky, se může všechno vrátit do starých kolejí. Hlavně pokud se vlády znovu ujmou islamisté.
Ženy v Afghánistánu se ptají, co bude po roce 2014?
„Chceme dál chodit do práce. Jsem ráda, že teď za vlády prezidenta Karzáje můžeme vycházet z domu do zaměstnání. Pokud se situace v zemi zhorší, ženy na to doplatí jako první. Zase nás zavřou doma,“ varuje švadlena Habiba Janová. Díky práci v továrně na šití vojenských uniforem si vydělá i 250 dolarů měsíčně, z takového příjmu dokáže uživit celou rodinu.
Po pádu Talibanu sice získaly afghánské ženy většinu základních práv. Mohou třeba studovat, volit nebo pracovat. I přesto ale zůstává Afghánistán pro ženy jedním z nejhorších míst na světě. I když ženy mají tato základní práva, nikdo nedohlíží na to, aby se dodržovala. A v zemi vládnou obavy, že se situace po odchodu mezinárodních vojsk ještě zhorší.
Návratu radikálů se bojí i podnikatelka Liza. V Kábulu si založila stavební firmu, která úspěšně získává státní zakázky a buduje školy a silnice i za peníze ze zahraniční pomoci. „Pokud se Taliban ujme vlády, zabijí mě, protože si budou myslet, že jsem špionka,“ obává se Liza.