Montreaux – Více než 100 tisíc mrtvých a miliony lidí bez domova. Syrská občanská válka už se táhne téměř tři roky. K ukončení krvavého konfliktu má přispět druhá ženevská mírová konference. Do švýcarského Montreaux dorazily desítky delegací. Zatímco dnes proběhnou předběžné rozhovory znesvářených stran, o dva dny později začne samotné jednání v Ženevě. Poprvé budou u jednoho stolu jednat zástupci syrské opozice a vlády Bašára Asada. Do poslední chvíle přitom hrozil konferenci krach. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun totiž k jednacímu stolu pozval Írán – Asadova spojence. Pod tlakem syrské opozice ale pozvánku zrušil.
Do Švýcarska dorazili ministři, diplomaté, zástupci syrské opozice i Asadova režimu. Krušné chvíle zažila syrská vládní delegace na letišti v Aténách. Podle syrské státní televize měla posádka souhlas použít řecký letecký prostor a přistát v Aténách pro dotankování. Příslušná technická služba to ale několik hodin odmítala učinit s tím, že se na Sýrii vztahuje mezinárodní embargo. Podle řeckého ministra zahraničí šlo ale jen o formalitu a letadlo nakonec odstartovalo.
Ještě před pár dny to vypadalo, že žádná Ženeva 2 vůbec nebude. Na pozvánku pro Írán zareagovala syrská opoziční koalice hrozbou, že se konference nezúčastní. Proti byly i Spojené státy, podle nichž Teherán nepodpořil závěry první konference o Sýrii. Navíc vojensky podporuje režim syrského prezidenta. Pan Ki-mun nakonec ustoupil, což ale nepotěšilo Rusko. Šéf ruské diplomacie to označil za „neomluvitelnou chybu“. Kvůli neúčasti Teheránu se prý naděje na vyřešení konfliktu zmenšuje.
Témata? Zajištění humanitární pomoci i budoucí uspořádání Sýrie
Na konferenci by se mělo řešit budoucí uspořádání Sýrie. Jedním z hlavních požadavků opozice je, aby prezident Asad odstoupil. Ten nicméně hodlá v letošních prezidentských volbách znovu kandidovat. Odmítá zároveň, že by mohl předat moc opozici, kterou neuznává. „Syrská opozice tvrdí, že nebude vyjednávat, pokud nebude jasně stanoveno, že Bašár Asad nebude součástí žádného prozatímního režimu, který by vedl k normalizaci situace. Vládní delegace o Asadovi mluvit vůbec nehodlá, chce ukončit to, čemu říká teroristické operace,“ komentoval pro ČT Petr Zavadil.
První konference z Ženevy v roce 2012 hovořila o vzniku přechodné vlády v Sýrii. Podle generálního tajemníka Amnesty International Salila Shettyho by mělo být jedním z cílů Ženevy 2 zajištění nerušené práce humanitárních organizací. „Situace je tam velmi vážná, lidé bez pomoci umírají. A musíme také zajistit ukončení útoků na osoby, které humanitární pomoc poskytují,“ zdůraznil Shetty.
Násilnosti vůči civilistům jsou prý na denním pořádku
Podle organizace Human Rights Watch (HRW) svět nedělá dost pro zastavení násilností v Sýrii. Postoje Ruska a Číny podle ní zablokovaly Radu bezpečnosti OSN, což znemožňuje vyšetření válečných zločinů. Ty zřejmě páchají obě bojující strany. „Násilnosti vůči civilistům nejsou vedlejším produktem války, je to způsob boje, který syrská vláda zvolila. Zásadní nyní je, aby skončilo vraždění civilistů a aby se otevřely hranice pro humanitární pomoc, která je v zemi zoufale potřebná,“ řekl předseda HRW Kenneth Roth.
V předvečer konference se objevily i informace o tom, že syrská vláda systematicky mučila a popravila asi 11 tisíc lidí. Píše o tom server BBC. Vyšetřovatelé zkoumali tisíce fotografií mrtvých vězňů, které byly propašovány za hranice. Údajně jsou na nich důkazy o tom, že je do vraždění zapojena vláda. Jeden z autorů fotografií uvedl, že jeho úkolem bylo pořizovat fotografie těl, aby se přiložily k úmrtním listům. Vyšetřovatelé tvrdí, že většina těl na fotografiích byla vyhublá, byly na nich známky bití, škrcení nebo mučení elektrickým proudem. Některé oběti neměly oči. Damašek nařčení popírá.
Povstalci proti Asadovi? Situace už zdaleka není tak přehledná
Mezi povstaleckými skupinami probíhají v těchto týdnech tvrdé vnitřní boje. Některé oblasti Sýrie již zcela ovládli radikálové napojení na teroristickou síť al-Káida. „Boje mezi opozičními frakcemi, které zachvátily sever Sýrie, obrátily situaci naruby. Jsou zprávy o stovkách popravených, ať to jsou zdravotníci, novináři, aktivisté. To způsobilo obrovské přesuny obyvatel a nejistotu,“ prohlásil Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni.
K radikálům se nejčastěji připojují zahraniční bojovníci, kteří do Sýrie zamíří. Po boku syrských vládních jednotek zase bojují ozbrojenci z šíitského radikálního hnutí Hizballáh. Evropská unie odhaduje, že v Sýrii nyní bojuje přibližně 1200 občanů unijních zemí. Všechny tyto zahraniční bojovníky EU vyzvala, aby se stáhli. Jejich zapojení do konfliktu podle Bruselu ohrožuje mírový proces, územní celistvost Sýrie i bezpečnost v oblasti. Podle zástupců unie se mohou tito lidé z konfliktu vracet s výcvikem a s radikálnějšími názory, než zastávali dříve. Představují tak bezpečnostní riziko a někdy se sami stávají verbíři podobných osob.
Úspěch mocností – zničení syrské „chemie“
Vláda prezidenta Asada už přistoupila na zničení svých zásob bojových plynů po chemickém útoku u Damašku loni v srpnu. Zahynulo tehdy více než 1400 lidí. Režim se sice od útoku distancoval, s likvidací ale souhlasil, aby se vyhnul hrozbě vojenského zásahu Spojených států. Zájem o účast na likvidaci části syrských chemických zbraní celkem projevilo 14 soukromých společností.
První chemické zbraně už byly v syrském přístavu Latákíja přeloženy na dánskou loď na začátku ledna. Až jich bude více, plavidlo by je mělo převézt do italského přístavu, kde budou přeloženy na palubu amerického plavidla MV Cape Ray vybaveného zařízením pro zničení látek na moři. Se zničením syrských bojových chemických látek pomůže Německo na svém území a Británie, která dodá Američanům potřebné technické vybavení a proškolí personál. Likvidaci části chemikálii ale budou mít na starosti právě soukromé společnosti.
