Na Korsice den po smrti odsouzeného korsického nacionalisty Yvana Colonny panuje klid. V ulicích se během noci objevily nápisy, které ho oslavují. Schody před katedrálou v Ajacciu pokryly svíčky a v okolí vlají korsické vlajky; středoškoláci pořádají vzpomínkové pochody. Politici vyzývají ke klidu, obávají se nových násilností, které propukly na Korsice už před dvěma týdny, píší francouzská média.
Colonna si ve věznici v Arles odpykával doživotní trest za vraždu prefekta Claudea Érignaca z roku 1998, vinu vždy odmítal. Na začátku března ho pobodal spoluvězeň, po třech týdnech v kómatu v pondělí večer zemřel.
Colonnova rodina požádala o dodržování smutku, který lidé respektují a nemluví ani s novináři, uvedla AFP. V ulicích korsických měst se tvoří hloučky lidí, kteří na mrtvého v tichosti vzpomínají.
Živelnější jsou pochody středoškoláků, kteří odmítli jít na vyučování a vydali se do ulic Ajaccia nebo Bastie, píše France info. Na titulní straně deníku Corse-Matin byla v úterý fotografie ženské ruky, která hladí Colonnův portrét na plakátu. Provází ho stručný titulek: Yvan Colonna je mrtev.
Výzva ke klidu a k dialogu
Francouzská vláda v úterý vyzvala „ke klidu a k dialogu“. Její mluvčí Gabriel Attal také slíbil vyšetření Colonnova napadení a okolností, které k němu vedly. Připustil „vážnou dysfunkci“ v systému vězeňské správy.
Od umírněných obyvatel ostrova i od politiků zazněly obavy, aby smrt z odsouzeného vraha Colonny neudělala mučedníka a národního hrdinu. Bývalý premiér Manuel Valls, který byl v roce 1998 ministrem vnitra, uvedl, že Colonnova smrt je sice smutná, ale nesmí se zapomínat ani na vraždu prefekta Érignaca a jeho rodinu.
„Korsika prochází krizí identity a v osobě Yvana Colonny našla své ztělesnění, svého mučedníka,“ domnívá se šedesátiletá Korsičanka Dominique oslovená agenturou AFP. „Bojím se, aby až skončí truchlení, vše nevybuchlo,“ dodává.
Napjaté vztahy nacionalistů s vládou v Paříži
Útok na Colonnu zhoršil už tak napjaté vztahy mezi korsickými nacionalisty a ústřední vládou v Paříži. Ostrov s historicky silným nacionalistickým hnutím prošel řadou násilných demonstrací a protestů, které si vyžádaly desítky zraněných.
Francouzská vláda je ochotna jednat i o částečné autonomii pro Korsiku, podmiňuje to ale uklidněním situace, uvedl pařížský zpravodaj ČT Jan Šmíd. Dalším vstřícným krokem je převezení vězňů, kteří se podíleli na atentátu na prefekta Érignaca z kontinentální Francie do vězení na Korsice.
Ústupky naznačil ministr vnitra Gérald Darmanin. Slíbil, že v dubnu začnou jednání o větší autonomii pro Korsiku, ale trval na tom, že ostrov zůstane i nadále součástí Francie, uvedla stanice France 24.
