Bělehrad – Podpora českého průmyslu a vstup Bělehradu do Evropské unie jsou hlavními tématy dvoudenní návštěvy Miloše Zemana v Srbsku. Prezident se už setkal se svým protějškem Tomislavem Nikoličem a předsedou vlády Ivicou Dačičem. Čeká ho také schůzka s českými krajany, kteří v zemi obchodují. Zeman doufá, že se vstupu Srbska do Unie dožije.
Zeman již loni v létě v rozhovoru s Nikoličem prohlásil, že podporuje Bělehrad v přístupových rozhovorech s Bruselem. „Pevně věřím, že Srbsko se v dohledné době stane členským státem Evropské unie. I když je mi sedmdesát let, doufám, že se toho ještě dožiju,“ řekl po jednání se srbským prezidentem.
Nikolić uvedl, že Srbsko na cestě do EU v minulosti zbytečně ztratilo hodně času. Úkolem nové vlády tak podle něj bude napravit staré chyby a pokračovat ve sbližování s Bruselem. V nedávných předčasných volbách s přehledem zvítězila Srbská pokroková strana (SNS), v jejímž čele stojí dosavadní první místopředseda vlády Aleksandar Vučić. Strana získala značnou popularitu díky rozhodnému postupu proti organizované kriminalitě a velkému důrazu na cestu k členství v Evropské unii.
Předpokládá se, že Srbsko bude svého někdejšího chorvatského soupeře po rozpadu Jugoslávie do Evropské unie následovat až za několik let. Vyjednávání Chorvatska o vstupu trvalo osm let. Srbský premiér by přitom chtěl rozhovory dokončit do čtyř či pěti let.
Martin Ježek, redaktor Českého rozhlasu:
„Srbsko musí reformovat samo sebe, to je asi to nejsložitější, co ho nyní čeká – justici, samosprávu, vládu práva a podobně. Pokud jde o Kosovo, západoevropské členské země budou tlačit na to, aby se co nejvíce normalizovaly vztahy mezi Srbskem a Kosovem, tedy aby se Srbsko snažilo Kosovo akceptovat jako svého souseda a partnera. Na státní uznání asi ale nikdo v dohledné době tlačit nebude. Státy by se každopádně neměly navzájem blokovat v další eurointegraci.“
Očekávalo se, že jedním z témat rozhovorů bude osud někdejší jihosrbské provincie Kosova. Albánci, kteří tvoří většinu obyvatelstva Kosova, vyhlásili v roce 2008 jednostranně nezávislost na Srbsku. Bělehrad i kosovští Srbové dali naproti tomu najevo, že svrchovanost Kosova nikdy neuznají. Obě strany nicméně pod tlakem mezinárodního společenství, především Evropské unie, usilují o normalizaci vztahů. Loni v dubnu o tom uzavřeli dohodu, kterou se od té doby snaží uplatňovat.
Český prezident komentoval bombardování srbské metropole
Zeman je v Bělehradě v době, kdy si Srbsko připomíná 15 let od bombardování hlavního města letouny NATO. Aliance tak v roce 1999 reagovala na srbské vojenské akce v Kosovu. Zeman, který byl v té době premiérem, tentokrát argumentoval, že česká vláda souhlasila s bombardováním až poté, co s ním souhlasily ostatní státy, a pod podmínkou, že zasáhne pouze vojenské cíle. „Tato podmínka nebyla splněna,“ konstatoval Zeman.
„Zeman nemá exekutivní pravomoc, aby mohl něco zásadně změnit, ale samozřejmě je to představitel státu a hlavně je to člověk, který dosti sympatizuje se srbskými postoji vůči Kosovu, a to je něco, co se v Srbsku rádo slyší,“ konstatoval redaktor ČRo Martin Ježek s tím, že středoevropské země mohou pomoci Srbsku s transformací, jelikož si jí samy prošly.
Český prezident nedávno téma Kosova otevřel, když řekl, že odtržení provincie od Srbska vytvořilo precedens v osamostatňování sporných území od suverénních států. Ruský prezident Vladimir Putin v poslední době použil argumentu odtržení Kosova k obhajobě ruského postupu na Krymu. Podle Putinova vyjádření Západ za naprosto stejné situace, jaká panuje kolem Krymu, uznal odtržení Kosova od Srbska jako legitimní.
Zeman: Terorismus nelze podceňovat, je dobře financován z drog
Kosovo se od Srbska odtrhlo v roce 2008, kdy vyhlásilo samostatnost. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a také Zeman se staví proti uznání vlády v Prištině. V minulosti kosovský režim označil za „teroristickou diktaturu financovanou narkomafiemi“. Zeman dnes u příležitosti otevření výstavy o česko-srbské vojenské spolupráci řekl, že největším nepřítelem euroamerické civilizace je mezinárodní terorismus.
Terorismus není radno podceňovat, například proto, že je dobře financován prodejem drog, prohlásil také Zeman. V souvislosti s terorismem se nepřímo zmínil právě io Kosovu, když řekl, že některé režimy jsou financovány prodejem lidských orgánů. Z obchodu s lidskými orgány na konci 90. let minulého století Srbsko viní kosovské představitele. V roce 2011 kvůli tomu Bělehrad v Parlamentním shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě předložil návrh rezoluce požadující nezávislé mezinárodní vyšetření takových případů. Obvinění z obchodování s lidskými orgány v Kosovu se poprvé objevila v roce 2008.
Zeman se zasazuje o české investice v Srbsku, vyzdvihl Škodovku
Ze Srbska zamíří český prezident do Slovinska. Zeman s sebou na státní návštěvu dvou balkánských zemí vzal početnou delegaci podnikatelů. Vláda v Bělehradě se podle něj nyní potýká s více než 25procentní nezaměstnaností. Úkolem českých firem by tak mělo být investovat v Srbsku a vytvořit nová pracovní místa.
Zeman také podotkl, že asi polovina srbské vlády jezdí vozy Škoda. Přál by si, aby škodovkou jezdil každý člen bělehradského kabinetu.
