V norském Oslu převzali v neděli zástupci Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN) Nobelovu cenu za mír. Během slavnostního ceremoniálu vyzvali státy vlastnící nukleární zbraně, aby přijaly smlouvu, která zakazuje vývoj, výrobu, vlastnictví i použití takového arzenálu. Dokument v červenci na půdě OSN schválilo celkem 122 členských států. Chybí ale podpis jaderných velmocí (například USA, Británie nebo Francie), a dokument nepodpořily ani některé další státy včetně Česka.
Smlouva má sloužit jako součást diplomatického tlaku zaměřeného na prosazení celosvětového nukleárního odzbrojení. Její odpůrci ovšem tvrdí, že stejného cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Cenu za protijadernou skupinu převzaly v neděli šéfka kampaně Beatrice Fihnová a pětaosmdesátiletá aktivistka Satsuko Thurlowová, která přežila výbuch jaderné bomby v Hirošimě, napsala agentura DPA. „Hlavním poselstvím ICAN je, že svět nebude nikdy v bezpečí, dokud na něm jsou jaderné zbraně,“ uvedla Fihnová při převzetí ceny.
Fihnová ještě před ceremoniálem ve svém prohlášení jaderné mocnosti vyzvala, aby smlouvu o zákazu jaderných zbraní přijaly a zabránily tak konci lidstva. „(Smlouva) poskytuje (možnost) volby. Volby mezi dvěma konci: konci jaderných zbraní a konci nás (lidí),“ cituje agentura Reuters prohlášení.
Podle Nobelova výboru je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu
Kampaň ICAN zahájila svou činnost v roce 2007 a v současné době čítá 468 partnerských organizací ve 101 zemích.
„Žijeme ve světě, kde je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu. Některé státy modernizují své jaderné arzenály a existuje reálné nebezpečí, že se více zemí pokusí získat jaderné zbraně. Příkladem je Severní Korea,“ uvedl norský Nobelův výbor při udělení ceny.
„Jaderné zbraně představují stálou hrozbu pro lidstvo a veškerý život na Zemi,“ upozornil dále výbor, který připomněl dřívější zákazy nebezpečné chemie či biologických zbraní. „Jaderné zbraně jsou ještě destruktivnější, ale dosud nebyly předmětem podobného mezinárodního právního zákazu,“ konstatoval výbor.
ICAN podle něj přispěla svým úsilím k vyplnění této právní mezery. „Důležitým argumentem v odůvodnění zákazu jaderných zbraní je nepřijatelné lidské utrpení, které způsobí jaderná válka,“ podotkl výbor.
Ve Stockholmu byly předány zbylé Nobelovy ceny
Cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. To je moderní zobrazovací metoda, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul.
Za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru dostala Nobelovu cenu za fyziku trojice Američanů Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.
Podobně cenu za fyziologii a lékařství obdržela trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young, a to za výzkum v oblasti chronobiologie, která se zabývá biologickými rytmy živých organismů.
Nobelovu cenu za literaturu má britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro, jehož nejznámějším dílem je román Soumrak dne.
Čerstvý nositel Nobelovy ceny za ekonomii Richard Thaler zase proměnil tvář ekonomické vědy zkoumáním psychologických faktorů, které stojí za rozhodováním lidí v ekonomice, a stal se jedním z průkopníků behaviorální ekonomie.
