Zákaz ilegálního vstupu. Maďarský plot budou lemovat i žiletkové pásy

Po pondělním budování přístupových cest se v Maďarsku naplno rozběhla stavba první části plotu, který má zabránit ilegálním imigrantům ve vstupu do Schengenského prostoru. Bariéra tvořená dvěma řadami plotu s ostnatým drátem má být hotova na celé 175 kilometrů dlouhé hranici se Srbskem do konce listopadu. Zpravodaj ČT natáčel na místě, kde první metry vzorového plotu vznikají.

První fáze výstavby se soustředí kolem městečka Mórahalom, kde už během pondělí vojáci sekali stromy a připravovali cestu. Nyní již pokládají první prefabrikované sloupy – základ hráze, která má podle Budapeště alespoň částečně rozbíjet migrační vlnu z Balkánu. Kvůli úsporám sloupy vyrábějí vězni, i přesto ale Maďarsko za kontroverzní projekt zaplatí v přepočtu téměř 600 milionů korun.

I taková cena prý ale stojí za uchránění Schengenského prostoru od nekontrolovaného přílivu ilegálních utečenců. Maďarský premiér Viktor Orbán ujišťuje, že stát vybuduje nové hraniční přechody ke standardnímu přesunu lidí mez Srbskem a Maďarskem.

Armáda začala budovat plot záměrně na odlehlém místě. Právě takové totiž migranti nejčastěji volí. Zřetelně vyšlapanými cestami v trávě už letos přišly do EU desetitisíce běženců.

Pás plotu mají navrchu i vespod lemovat kotouče žiletkového drátu, kvůli nimž bude prý prakticky nemožné bariéru rychle překonat. "Pokud se někdo plot pokusí přelézt, zcela určitě se zraní. My samozřejmě nechceme nikomu ublížit. Nějak ale tomuto migračnímu pohybu zabránit musíme," říká šéf stavební společnosti BV Holding László Nagy.

Maďarsko začalo stavět plot proti ilegální migraci
Zdroj: ČTK/AP

O výstavbě čtyři metry vysokého plotu rozhodla maďarská vláda 17. června s cílem uzavřít zelenou hranici a zabránit přílivu ilegálních migrantů. Ministerstvo vnitra v této souvislosti dnes také informovalo, že od začátku letošního roku úřady registrují přes 78 tisíc ilegálních narušitelů hranic, z čehož 77 600 jich proniklo právě přes srbsko-maďarskou hranici.

Parlament v Budapešti 6. července schválil změnu zákona o státní hranici, a umožnil tak vybudování technických zábran podél schengenské hranice. Vláda na to vyčlenila 6,6 miliardy forintů (přes 575 milionů Kč). Podle ministra zahraničí Pétera Szíjjártóa by měl být plot postaven za čtyři měsíce. "Stavět se bude najednou na osmi až deseti místech v oblastech, které jsou nejvíce vystaveny náporu migrantů," řekl podle serveru hvg.hu ministr. 

  • Kypr/Severní Kypr - Osmdesátimetrová bariéra vyrostla v kyperské metropoli Nikósii vzápětí po prvních velkých násilnostech v roce 1963. Samotný Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část obsadili turečtí vojáci v reakci na státní převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k pevninskému Řecku.
  • USA/Mexiko - Od roku 2006 je ve výstavbě plot mezi oběma zeměmi, který by měl zabránit ilegální imigraci a pašování drog. Na hranici dlouhé přes 3000 kilometrů je v současné době dokončeno přes 1000 kilometrů plotu.
  • Izrael/Západní břeh Jordánu - Izrael zahájil v roce 2002 výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu Jordánu, která by měla zabránit palestinským teroristům pronikat do Izraele. Dosud bylo postaveno přes 450 kilometrů plotu. Izrael už v minulosti podobné ploty postavil na hranicích s Egyptem, aby zabránil přílivu afrických migrantů i islamistů, podél libanonské hranice a na Golanských výšinách, aby zabránil pronikání osob ze Sýrie, které by pro zemi mohly představovat bezpečnostní riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Ve středu to veřejnoprávní stanici NRK bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře ovšem jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
20:34Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 18 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují.
před 1 hhodinou

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 2 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 3 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.