Zákaz ilegálního vstupu. Maďarský plot budou lemovat i žiletkové pásy

Po pondělním budování přístupových cest se v Maďarsku naplno rozběhla stavba první části plotu, který má zabránit ilegálním imigrantům ve vstupu do Schengenského prostoru. Bariéra tvořená dvěma řadami plotu s ostnatým drátem má být hotova na celé 175 kilometrů dlouhé hranici se Srbskem do konce listopadu. Zpravodaj ČT natáčel na místě, kde první metry vzorového plotu vznikají.

První fáze výstavby se soustředí kolem městečka Mórahalom, kde už během pondělí vojáci sekali stromy a připravovali cestu. Nyní již pokládají první prefabrikované sloupy – základ hráze, která má podle Budapeště alespoň částečně rozbíjet migrační vlnu z Balkánu. Kvůli úsporám sloupy vyrábějí vězni, i přesto ale Maďarsko za kontroverzní projekt zaplatí v přepočtu téměř 600 milionů korun.

I taková cena prý ale stojí za uchránění Schengenského prostoru od nekontrolovaného přílivu ilegálních utečenců. Maďarský premiér Viktor Orbán ujišťuje, že stát vybuduje nové hraniční přechody ke standardnímu přesunu lidí mez Srbskem a Maďarskem.

Armáda začala budovat plot záměrně na odlehlém místě. Právě takové totiž migranti nejčastěji volí. Zřetelně vyšlapanými cestami v trávě už letos přišly do EU desetitisíce běženců.

Pás plotu mají navrchu i vespod lemovat kotouče žiletkového drátu, kvůli nimž bude prý prakticky nemožné bariéru rychle překonat. "Pokud se někdo plot pokusí přelézt, zcela určitě se zraní. My samozřejmě nechceme nikomu ublížit. Nějak ale tomuto migračnímu pohybu zabránit musíme," říká šéf stavební společnosti BV Holding László Nagy.

Maďarsko začalo stavět plot proti ilegální migraci
Zdroj: ČTK/AP

O výstavbě čtyři metry vysokého plotu rozhodla maďarská vláda 17. června s cílem uzavřít zelenou hranici a zabránit přílivu ilegálních migrantů. Ministerstvo vnitra v této souvislosti dnes také informovalo, že od začátku letošního roku úřady registrují přes 78 tisíc ilegálních narušitelů hranic, z čehož 77 600 jich proniklo právě přes srbsko-maďarskou hranici.

Parlament v Budapešti 6. července schválil změnu zákona o státní hranici, a umožnil tak vybudování technických zábran podél schengenské hranice. Vláda na to vyčlenila 6,6 miliardy forintů (přes 575 milionů Kč). Podle ministra zahraničí Pétera Szíjjártóa by měl být plot postaven za čtyři měsíce. "Stavět se bude najednou na osmi až deseti místech v oblastech, které jsou nejvíce vystaveny náporu migrantů," řekl podle serveru hvg.hu ministr. 

  • Kypr/Severní Kypr - Osmdesátimetrová bariéra vyrostla v kyperské metropoli Nikósii vzápětí po prvních velkých násilnostech v roce 1963. Samotný Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část obsadili turečtí vojáci v reakci na státní převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k pevninskému Řecku.
  • USA/Mexiko - Od roku 2006 je ve výstavbě plot mezi oběma zeměmi, který by měl zabránit ilegální imigraci a pašování drog. Na hranici dlouhé přes 3000 kilometrů je v současné době dokončeno přes 1000 kilometrů plotu.
  • Izrael/Západní břeh Jordánu - Izrael zahájil v roce 2002 výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu Jordánu, která by měla zabránit palestinským teroristům pronikat do Izraele. Dosud bylo postaveno přes 450 kilometrů plotu. Izrael už v minulosti podobné ploty postavil na hranicích s Egyptem, aby zabránil přílivu afrických migrantů i islamistů, podél libanonské hranice a na Golanských výšinách, aby zabránil pronikání osob ze Sýrie, které by pro zemi mohly představovat bezpečnostní riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 2 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 22 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...