Jadernou válku mezi Ruskem a Spojenými státy by podle ruského prezidenta Vladimira Putina „nikdo nepřežil“. Řekl to v jednom z úryvků z rozhovorů s americkým režisérem Oliverem Stonem, které počínaje dneškem začíná vysílat americká kabelová televizní stanice Showtime. Čtyřdílná série je dalším počinem kontroverzního režiséra, který se ve svých filmech často dotýká například citlivých míst americké historie.
Televize Showtime bude vysílat Rozhovory s Putinem (The Putin Interviews, do češtiny se název překládá také jako Svět podle Putina) od 12. do 15. června. Už v předchozích dnech zveřejnila několik úryvků. V jednom z nich mluví Putin kromě jaderné války například také o Severoatlantické alianci, která podle něj jen ustavičně hledá nepřítele, aby obhájila svou existenci, přestože už zanikl Sovětský svaz a sovětský blok.
V dalších dosud zveřejněných úryvcích Putin například vyprávěl, jak navrhoval americkému prezidentovi Billu Clintonovi popřemýšlet o vstupu Ruska do Severoatlantické aliance, anebo hájil přeběhlíka z amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, že není zrádce. „Nezradil zájmy své vlasti, nepředal jiné zemi informace, které by poškodily lid jeho země,“ řekl v rozhovoru.
Putin, který sám býval důstojníkem sovětské tajné služby, dal současně najevo, že neschvaluje počínání Snowdena, který v roce 2013 odhalil rozsah amerického špehování, a to i vůči vlastním spojencům. „Kdybyste se mne zeptal, zda to bylo správné, či nikoliv, odpověděl bych, že nikoliv,“ řekl Stoneovi s tím, že když se Snowdenovi práce u Národní agentury pro bezpečnost (NSA) nelíbila, mohl prostě dát výpověď.
Sám Stone o Snowdenovi natočil jeden ze svých kontroverzních filmů. Ve snímku, který měl v USA premiéru loni v září, režisér tvrdí, že válka proti teroru posloužila jako záminka ke vpádu moci do soukromí pod záminkou zachování demokracie.
Podobný názor režiséra a ruského prezidenta na Snowdena je patrný i v Rozhovorech s Putinem, říká filmová kritička Mirka Spáčilová. „Ti dva si tam velmi notují a myslím, že v tomto duchu se film ponese i dál. Náklonnost nebo obdiv Olivera Stonea k silným vůdcům je dostatečně známá,“ uvedla Spáčilová.
Stone točil o Castrovi i Vietnamu, kritizuje USA
Převážně kritické reakce zejména v Americe sklidil Stone například svým dokumentem Comandante z roku 2003, v němž vylíčil kubánského diktátora Fidela Castra s tak velkým pochopením, že občas to přerostlo až v obdiv. O rok později natočil třeba také historický velkofilm Alexander Veliký.
Stone, který je známý svými levicovými názory, je považován za kontroverzního především v souvislosti s filmy, které se zabývají americkou historií. Za snímek Četa (1986), který sugestivně vylíčil vietnamskou válku, jíž se sám jako voják účastnil, dostal Oscara.
V roce 1991 se věnoval smrti amerického prezidenta J. F. Kennedyho ve filmu JFK. Za tento snímek však sklidil i negativní ohlasy, kritici mu vyčítali manipulaci s fakty, podsouvání spekulací do reálných kulis a důraz na spiklenecké teorie.
Velkou pozornost získal i Stoneův desetidílný televizní seriál Nevyřčené dějiny Spojených států (2012), který se pod názvem Americké století očima Olivera Stonea vysílal i v Česku. Režisér v něm kritizuje USA jako velmoc sledující napříč nejrůznějšími dějinnými situacemi – od 2. světové války po současnost – vlastní dobyvačné a ziskuchtivé cíle.
Stone natočil třeba také filmy o světě velkých financí (Wall Street, 1987), prezidentu Nixonovi (Nixon, 1995) nebo o teroristických útocích z 11. září 2001 (World Trade Center, 2006).
Spáčilová: Spíš publicistika než dokument
Pokud jde o Rozhovory s Putinem, Spáčilová se domnívá, že Stone a ruský prezident „se tak dlouho hledali, až se našli“. Naopak politický antropolog Giuseppe Maiello (Piráti) si myslí, že oba muži podobné názory nemají.
„Stone je jasný levičák, kdežto Putin je konzerva,“ konstatoval Maeillo. „Navíc Putin jasně podporoval Trumpa, zatímco Stone původně podporoval (silně levicového účastníka demokratických primárek) Sanderse a jako mnoho lidí, které naštvalo, že se Sanders nedostal do boje proti Trumpovi, radši volil kandidátku za Zelené než Hillary Clintonovou,“ pokračoval s tím, že „si nemyslí, že by Stone podlézal Putinovi“.
Rozhovory s ruským prezidentem Putinem vznikaly dva roky, během kterých vzniklo přes třicet hodin materiálu. Maiello nepovažuje sérii za zásadní, podle Spáčilové jde spíš o publicistiku než dokument.
Putin podle ní do filmu mocensky nezasahoval, Kreml ale podle ní „dbal hlavně na to, aby Putin vystupoval v souladu s image, kterou si buduje už roky“. V této souvislosti zmínila scénu v autě, ve které Putin řídí a Stone ho coby spolujezdec zpovídá. „Putin musí být ve všech okamžicích ten, který velí, který řídí, který diktuje, který rozhoduje,“ dodala Spáčilová.
Recenzent serveru The Daily Beast vyjádřil politování, že interview s Putinem nedělal někdo kritičtější než Stone, který Putina opěvoval již ve svých předchozích dílech, a tak nový čtyřdílný seriál není ničím víc než polidšťováním uctívaného hrdiny a zatracováním Ameriky - a někdejší důstojník KGB se v nabídnutém prostoru „otáčí více než Trumpův příčesek v tornádu“.
