Po volebním triumfu konzervativců Jaroslawa Kaczyńského se polská vláda stane velkým spojencem maďarského premiéra Viktora Orbána. Dosud velmi blízké vztahy s Německem mohou být naopak vystaveny zkoušce, píší v komentářích evropské deníky. Polský tisk konstatuje, že vítězství konzervativců přinesl hlavně jejich šéf a bezradnost vládnoucích liberálů.
Komentátoři připomínají, že strana Právo a spravedlnost (PiS) ukázala svou protievropskou a protiněmeckou tvář již v letech 2005 až 2007, kdy v Polsku vládla. Nyní však bude mít patrně rozdílné podmínky, přinejmenším v tom, že zřejmě bude vládnout sama a může se u moci udržet delší dobu než dva roky. Navíc se do strany dostali mladší lidé s méně radikálním smýšlením, kteří by mohli PiS v zahraniční politice nasměrovat místo konfrontace s Bruselem a Berlínem spíše k dialogu.
„Vznik nové vlády PiS by měl na západ od Odry vyvolat pronikavé zaznění poplašného signálu,“ uvedl v komentáři v německé televizi ARD novinář Robin Lautenbach. Podle něj spíš než kancléřce Angele Merkelové musela znít protiimigrantská vyjádření Kaczyńského z volební kampaně příjemně uším xenofobních aktivistů z hnutí Pegida.
„Vítězství národních konzervativců může vystavit dobré vztahy mezi oběma zeměmi zkoušce,“ soudí rovněž list Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle něhož je však zatím příliš brzy na soudy o změně zahraničněpolitické orientace Varšavy. Těžko však podle médií zůstanou nadstandardní vztahy Polska a Německa vybudované Merkelovou a expremiérem Donaldem Tuskem na stejné úrovni.
Média v Německu ani Maďarsku však nepochybují, že jednoznačným důsledkem voleb v Polsku bude sblížení Varšavy a Budapešti. „V Evropě budou dvě Maďarska,“ píše v titulku ke svému komentáři levicový list Népszabadság. I podle dalších maďarských médií dal Kaczyński jasně najevo, že chce podobně jako premiér Viktor Orbán změnit nejen vztahy s Bruselem či rázně odmítnout uprchlické kvóty, ale i prosazovat polské peníze na úkor zahraničního kapitálu a posílit roli státu ve velkých podnicích.
Možné evropské ochladnutí Polska podle některých listů paradoxně způsobila přílišná náklonnost Tuska a vládnoucí Občanské platformy k Bruselu, kvůli níž zůstala strana bez silného lídra. „Donald Tusk se stal předsedou Evropské rady a jeho uskupení zaplatilo za aroganci a aféry posledních let,“ píše belgický Le Soir.
Triumf pravice je podle tisku zásluhou Kazcyńského a nevýrazné vlády
Polské deníky v komentářích konstatují, že jasné vítězství konzervativců je hlavně dílem jejich šéfa Kaczyńského, který rezignoval na roli volebního lídra a strana vedla chytrou kampaň. Přispěla k němu však rovněž bezradnost vládnoucích liberálů, kteří neměli voličům po osmi letech u moci co nabídnout.
„Strana Kaczyňského si vítězství zasloužila. Přinejmenším pokud jde o důslednou a inovativní kampaň,“ píše komentátor konzervativního listu Rzeczpospolita, který tradičně sympatizuje s PiS. Klíčovým tahem kampaně byl podle něj výběr nové tváře Beaty Szydlové na post volební lídryně, která měla přitáhnout voliče, pro něž byl letitý vůdce strany až příliš protievropský či klerikální. Zajímavé bude nyní sledovat, zda bude členy očekávané jednobarevné vlády PiS vybírat premiérka Szydlová, či Kaczyński, připomíná list.
„Od odposlechové aféry, která podlomila základy vládnoucí strany, přes fatální volební prohru exprezidenta Bronislawa Komorowského to šlo s PO z kopce. Bez silného lídra, bez plánu, bez vůle k boji,“ napsal komentátor listu Gazeta Wyborcza Jaroslaw Kurski v narážce na skandál kolem zveřejněných nahrávek rozhovorů stranických špiček, které se mimo jiné sprostě vyjadřovaly o konkurenčních politicích.
Jednou ze základních chyb PO bylo podle něj zvýšení věku pro odchod do důchodu, kterého se chopila PiS a slibem jeho opětovného snížení získala nebývale vysokou podporu - hlasy jí dal téměř každý druhý Polák starší 60 let. PO rovněž neprospěl vnitřní boj o moc mezi křídlem premiérky Kopaczové a ministra zahraničí Grzegorze Schetyny, který se podle části médií navzdory deklarované jednotě v kampani projevil.
PiS podle komentátorů dokonale nalákala voliče na řadu slibů, že si takřka každý strádající Polák polepší, neboť mu přidá peníze. Nyní bude pro rodící se vládu těžkým úkolem konfrontovat předvolební sliby s realitou. „Seznam slibů byl ohromující. Právě tak ohromující mohou být protesty těch skupin, kterým se bude zdát příliš dlouhé čekání na to, až se budou sliby plnit,“ napsal šéfredaktor nejčtenějšího bulvárního deníku Fakt Robert Feluś.
