Za oteplování klimatu si můžou lidé

Stockholm - Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) zvýšil pravděpodobnost lidské odpovědnosti za změnu klimatu z 90 na 95 procent. Vyplývá to ze zprávy, na které se delegáti shodli po celonočních rozhovorech. Součástí zprávy je také předpověď růstu hladiny světového oceánu. Do roku 2100 stoupne o 26 až 82 centimetrů. Země se během té doby oteplí o 0,3 až 4,8 stupně Celsia.

Panel vydává zprávy o stavu klimatu každých šest let, ta dnešní je však podle klimatologů pro lidstvo dosud nejvýraznějším varováním a označuje lidskou činnost s „vysokou pravděpodobností“ za hlavní příčinu klimatických změn.

Poslední odhad z roku 2007 hovořil o 90 procentech, nejnovější odhady se pohybují až na 95 procentech. Zásadní je podle zprávy především používání fosilních paliv, v jehož důsledku se do atmosféry dostává velké množství oxidu uhličitého a dalších plynů způsobujících oteplování planety.

Generální tajemník Světové meteorologické organizace Michel Jarraud: „V posledních deseti letech bylo prolomeno více teplotních rekordů než ve všech předchozích dekádách. A samozřejmě - jak podrobně uvádí naše zpráva – oteplování by bylo ještě vyšší, kdyby proti němu nepůsobil ochlazující efekt jevu La Niňa a oceán, který je teplo schopen absorbovat.“

Ilustrační foto
Zdroj: John Giles/ČTK/PA

Relativně vysoké rozpětí odhadovaného oteplení planety je dáno nejistotou v odhadu množství skleníkových plynů, které lidstvo ve zbytku tohoto století vyprodukuje. Od začátku průmyslové revoluce do současnosti se přitom teplota země zvedla o 0,8 stupně.

  • Klimatolog Radim Tolasz: „Myslím, že ta zpráva by měla sloužit jako rozcestník. Měli by se jí zabývat ti, co rozhodují o tom, co se děje v přírodě a klimatickém systému: stavitelé silnic, přehrad, energetici, ekonomové a politici. Pokud budou mít problém s pochopením některých částí, pak jsme tu my, klimatologové, abychom jim to vysvětlili.“
  • Fyzik a publicista Luboš Motl: „Klimatologové v IPCC rozhodně přeceňují vliv člověka. Je to vidět i na vývoji čísel z minulé zprávy.“
  • Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan: „Myslím, že to je silná, zdůvodněná a potvrzená zpráva, ze které bychom měli vycházet a všichni ti klimaskeptikové, se kterými se setkáváme, se ve svém názoru mýlí.“

Údaje obsažené v dnešní zprávě mají být důležitým vodítkem pro další politická rozhodnutí související se změnami podnebí. Dnes byla zveřejněna pouze její první část obsahující vědecká vysvětlení klimatických změn. Další dvě části zprávy se soustředí na důsledky klimatických změn a na možnosti zmírnění globálního oteplování. Představeny mají být na jaře příštího roku v Japonsku a Berlíně.

Hlavní body zprávy klimatického panelu IPCC:

- Globální oteplování je nezpochybnitelným faktem a je „nanejvýš pravděpodobné“, že od 50. let minulého století jsou jeho hlavní příčinou lidské aktivity.

- Teplota na Zemi vzroste do konce tohoto století o 0,3 až 4,8 stupně Celsia v závislosti na tom, kolik fosilních paliv lidé za tu dobu spálí.

- Hladina světového oceánu se zvýší do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů.

- Koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší vzrostly na úroveň, která nemá obdoby nejméně za posledních 800 000 let. Spalování fosilních paliv je hlavní příčinou čtyřicetiprocentního růstu koncentrace oxidu uhličitého od doby průmyslové revoluce.

- Grónská a antarktická ledovcová vrstva ztrácí v posledních dvou desetiletích na objemu. Ledovce nadále tají téměř po celém světě. Led v severních mořích ustupuje a sněhová pokrývka slábne, což bude „velmi pravděpodobně“ pokračovat.  

- Je „prakticky jisté“, že teplota svrchní vrstvy oceánů mezi lety 1971 až 2010 stoupla. Oceány se budou v tomto století zahřívat i nadále a teplo bude pronikat od jejich povrchu do hloubky. 

- Většina aspektů klimatických změn bude pokračovat ještě po řadu staletí, i kdyby se emise oxidu uhličitého podařilo zastavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 7 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 16 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 35 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...