Paříž – Chyba pilotů a vadné senzory rychlosti jsou podle francouzských vyšetřovatelů hlavní příčiny havárie letadla Airbus A330, který se před dvěma lety zřítil do Atlantiku. Při nejhorším neštěstí v dějinách francouzského letectví zemřelo všech 228 lidí na palubě. Zpráva zároveň upozorňuje na nedostatky ve vybavení letounu a nevhodné reakce vystresovaných pilotů.
Letoun Airbus A330-203 se v červnu 2009 zřítil do Atlantiku při letu z Brazílie do Francie. Státní úřad pro vyšetřování v civilním letectvu BEA v dokumentu k příčinám uvedl také 41 doporučení, aby se podobná havárie neopakovala.
Z černých skříněk a záznamů z pilotní kabiny již podle předběžných zpráv vyplynulo, že přestaly kvůli náhlé námraze řádně fungovat čidla rychloměrů, takzvané Pitotovy sondy. Ty posádce signalizují rychlost a další důležité parametry pro bezpečný let. Stroj letěl v té chvíli v nadmořské výšce kolem 10 668 metrů a byl řízen autopilotem, který se však po ztrátě indikátorů rychlosti sám náhle vypnul. Letadlo pak ručně pilotoval dvaatřicetiletý a nejméně zkušený ze tří pilotů. Kapitán odešel předtím z kabiny, aby si odpočinul.
Letoun se dostal do oblastí bouřek
Letoun vzlétl 31. května 2009. Mezi Brazílií a Afrikou se dostal do oblasti s bouřkami. Většina letadel, která touto zónou tehdy prolétávala, zvolila velký oblet, aby se jí mohla co nejvíce vyhnout. Posádka letu AF 447 však zvolila menší oblet. Nejspíš tak učinila ve snaze ušetřit palivo, aby nemusela mít technické mezipřistání v Bordeaux, jak se v případě nedostatku pohonných hmot předpokládalo v plánu letu.
Předběžné zprávy z minulého roku uváděly, že piloti nesprávně reagovali na dva hlavní momenty posledních minut letu: Na ztrátu indikátorů rychlosti a na elektronické varování před pádem stroje. Piloti prý nebyli cvičeni na situaci, kdy rychloměry za letu ve velké výšce zamrznou. Vyšetřovatelé také zdůraznili, že v kokpitu nebyly při odchodu kapitána výslovně rozděleny úkoly mezi zbývající dva piloty.
Kapitán se na poslední chvíli do pilotní kabiny vrátil, ale už se nestihl dostat k řízení. Stroj se zřítil do oceánu 1. června 2009 krátce po druhé hodině ranní rychlostí 293 kilometrů v hodině. Motory přitom podle vyšetřovatelů do poslední chvíle fungovaly normálně.
Pátrání po troskách trvalo dva roky a vyžádalo si zapojení letadel, lodí a ponorek. Nakonec se vrak letounu a skřínky našly na jaře 2011 v hloubce 3 900 metrů. Současně s vrakem byly z hloubi oceánu vyzvednuty ostatky 104 obětí. Dalších 50 těl bylo vyzvednuto z hladiny oceánu hned po katastrofě. Těla zbývajících obětí zůstala na dně Atlantiku. Havárie Airbusu A330 byla nejhorší katastrofa v dějinách francouzského letectví.
O konkrétní odpovědnosti jednotlivých aktérů neštěstí rozhodnou po zveřejnění konečné zprávy soudy. Na Air France a na společnost Airbus byly už v roce 2011 podány žaloby pro neúmyslné zabití.
