Za nehodu Airbusu A330 může člověk i technika

Paříž – Chyba pilotů a vadné senzory rychlosti jsou podle francouzských vyšetřovatelů hlavní příčiny havárie letadla Airbus A330, který se před dvěma lety zřítil do Atlantiku. Při nejhorším neštěstí v dějinách francouzského letectví zemřelo všech 228 lidí na palubě. Zpráva zároveň upozorňuje na nedostatky ve vybavení letounu a nevhodné reakce vystresovaných pilotů.

Letoun Airbus A330-203 se v červnu 2009 zřítil do Atlantiku při letu z Brazílie do Francie. Státní úřad pro vyšetřování v civilním letectvu BEA v dokumentu k příčinám uvedl také 41 doporučení, aby se podobná havárie neopakovala.

Z černých skříněk a záznamů z pilotní kabiny již podle předběžných zpráv vyplynulo, že přestaly kvůli náhlé námraze řádně fungovat čidla rychloměrů, takzvané Pitotovy sondy. Ty posádce signalizují rychlost a další důležité parametry pro bezpečný let. Stroj letěl v té chvíli v nadmořské výšce kolem 10 668 metrů a byl řízen autopilotem, který se však po ztrátě indikátorů rychlosti sám náhle vypnul. Letadlo pak ručně pilotoval dvaatřicetiletý a nejméně zkušený ze tří pilotů. Kapitán odešel předtím z kabiny, aby si odpočinul.

Letoun se dostal do oblastí bouřek

Letoun vzlétl 31. května 2009. Mezi Brazílií a Afrikou se dostal do oblasti s bouřkami. Většina letadel, která touto zónou tehdy prolétávala, zvolila velký oblet, aby se jí mohla co nejvíce vyhnout. Posádka letu AF 447 však zvolila menší oblet. Nejspíš tak učinila ve snaze ušetřit palivo, aby nemusela mít technické mezipřistání v Bordeaux, jak se v případě nedostatku pohonných hmot předpokládalo v plánu letu.

Hledání zbytku Airbusu A330
Zdroj: ČT24/ISIFA

Předběžné zprávy z minulého roku uváděly, že piloti nesprávně reagovali na dva hlavní momenty posledních minut letu: Na ztrátu indikátorů rychlosti a na elektronické varování před pádem stroje. Piloti prý nebyli cvičeni na situaci, kdy rychloměry za letu ve velké výšce zamrznou. Vyšetřovatelé také zdůraznili, že v kokpitu nebyly při odchodu kapitána výslovně rozděleny úkoly mezi zbývající dva piloty.

Kapitán se na poslední chvíli do pilotní kabiny vrátil, ale už se nestihl dostat k řízení. Stroj se zřítil do oceánu 1. června 2009 krátce po druhé hodině ranní rychlostí 293 kilometrů v hodině. Motory přitom podle vyšetřovatelů do poslední chvíle fungovaly normálně.

Pátrání po troskách trvalo dva roky a vyžádalo si zapojení letadel, lodí a ponorek. Nakonec se vrak letounu a skřínky našly na jaře 2011 v hloubce 3 900 metrů. Současně s vrakem byly z hloubi oceánu vyzvednuty ostatky 104 obětí. Dalších 50 těl bylo vyzvednuto z hladiny oceánu hned po katastrofě. Těla zbývajících obětí zůstala na dně Atlantiku. Havárie Airbusu A330 byla nejhorší katastrofa v dějinách francouzského letectví.

O konkrétní odpovědnosti jednotlivých aktérů neštěstí rozhodnou po zveřejnění konečné zprávy soudy. Na Air France a na společnost Airbus byly už v roce 2011 podány žaloby pro neúmyslné zabití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 21 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...