Z nadšeného zahrádkáře Mičurina hrdina budování socialismu

Moskva - Dodnes se říká amatérským pěstitelům a zahrádkářům v žertu „mičurinci“. Jejich předobraz, ruský botanik a ovocnář Ivan Vladimirovič Mičurin, který zemřel 7. června 1935, byl samorost, ale opravdu úspěšný experimentátor. Své první pěstitelské pokusy podnikal Mičurin již za cara, nedostalo se mu však velké podpory. Teprve komunisté, kteří nastoupili k moci v roce 1917, mu poskytli patřičný pracovní prostor. Samouk Mičurin se jim hodil zejména ideologicky, přes svůj šlechtický původ se stal jedním z nejoslavovanějších hrdinů budování socialismu. Byly o něm točeny filmy, pojmenovány ulice i města. Nové moci přišlo především vhod Mičurinovo odmítání Mendelovy genetiky a tvrzení, že organismy lze vychovávat podobně jako člověka k socialismu.

Mičurin - botanik samouk

Mičurin již ve svých 25 letech založil sad, do něhož soustřeďoval celé soubory rostlin, zejména ovocných stromů, ale i keřů a vinné révy. Jeho základním cílem bylo zvětšit plochu, na níž bude možné pěstovat kulturní rostliny tím, že se její severní hranice posune na sever. Za tímto cílem si obstarával rostliny, které přirozeně vyrostly dále na severu a snažil se je křížit s jejich zatím méně odolnými, ale zato výborně plodícími kolegy. Současně rostliny i „aklimatizoval“, jak sám říkal, „vychovával“ k tomu, aby byly schopny nejen přežít, ale i plodit dále na severu. Přitom Mičurin postrádal jakoukoliv teoretickou přípravu biologa. 

Jeho vzdělávání sestávalo jen z několika let na gymnáziu. Jako 23letý nastoupil práci na železniční stanici, naučil se telegrafovat, zvládat signalizaci a příležitostně některé přístroje i opravoval. To jej posléze přivedlo na myšlenku otevřít si hodinářství. Šlechtitelství prováděl jako koníček při poměrně náročné práci, ale dosáhl v něm značných úspěchů. Jako praktik kladl značný důraz na těsný vztah rostliny a jejího prostředí, jež rostlinu ovlivňuje. Tady viděl možnost člověka zasahovat do vývinu, a tím i vývoje rostlin. Křížením a výchovou v odlišném prostředí se Mičurinovi podařilo získat mnoho druhů ovocných rostlin a posunout pěstování jabloní, hrušní, meruněk a vinné révy daleko k severu. Mičurin vždy zastával názor, že „je naším úkolem vzít si z přírody její dary a nečekat, až nám je milostivě sama udělí.“

Podařilo se mu vyšlechtit mrazuvzdorné druhy ovoce, vhodné pro chladné kontinentální ruské klima. Tím významně pomohl rozšířit množství oblastí, kde lze pěstovat ovoce. Celkem vytvořil křížením různých asijských odrůd rostoucích ve studeném klimatu s evropskými na 300 nových druhů ovoce.

Jeho kariéru poznamenali sovětští komunisté

Takto pracoval Mičurin dlouhá léta bez povšimnutí, na rozdíl od svého slavnějšího amerického kolegy Burbanka, který též uznával hlavně Darwina, nikoliv však Mendela. Měl však smůlu, že v 67 letech jeho plodného života mu zkřížila dráhu sovětská revoluce. Právě Mičurin se vlastně stal tak trochu obětí typicky sovětského přístupu k zacházení s elitami. Medvědí službu mu totiž prokázal pseudovědec a temná postava bolševického bádání Trofim Lysenko, který se samozvaně prohlásil za jeho žáka a pokračovatele. Lysenko odmítal existenci genů a zdůrazňoval, že dědičnost je založena na vzájemném ovlivňování mezi organismem a prostředím, které ho obklopuje. Proslul svojí „jarovizací“, jejímž principem bylo povzbudit semena, aby začínala klíčit ještě ve skladech tak, aby pak po vysetí do půdy rostlina vyrostla mnohem dříve, než bylo obvyklé. 

Kdyby se tak nestalo, mohl mít Mičurin svoje místo v dějinách šlechtění ovocných kultur, ačkoliv skutečně nebyl žádným vědcem, ale jen sadařem-fanatikem. Takhle ovšem řada vědců přemýšlí, jestli jej raději spolu s Lysenkem zcela nezavrhnout, neboť se díky němu ocitá v poli těch, kteří bytostně nesnášeli genetiku, Mendela a vše, co je s tím spojeno. 

Mičurin se sovětským komunistům náramně hodil - slova o tom, že si od přírody musíme to svoje prostě vzít, byla citována stejně často, jako výroky Stalinovy. A autorita stařičkého přetvořitele přírody se používala jako klacek proti všem genetikům, proti zastáncům vědy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bezohledné.“ Představitelé OSN odsuzují izraelské údery v Gaze

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří. V úterý to podle agentury Reuters v prohlášení uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři. Spojené státy americké kroky Jeruzaléma naopak podpořily.
11:21Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ze stanice v Antarktidě zazněla prosba o pomoc kvůli údajné výhružce smrtí

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.
před 23 mminutami

Izraelské údery zabily čtyři vládní činitele Hamásu. Hnutí mluví o stovkách obětí

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli v noci zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi, a ředitele vnitřní bezpečnostní služby. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení hnutí. Celkový počet obětí stoupl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem na 413.
05:32Aktualizovánopřed 43 mminutami

Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrací k Zemi

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v úterý odpoutal modul Crew Dragon s dvojicí amerických astronautů, kteří se po devíti měsících vracejí na Zemi. Měli přitom na ISS původně strávit jen několik dní.
před 1 hhodinou

Zemřel poslední letec RAF, který bojoval v bitvě o Británii

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, považovaný za posledního dosud žijícího pilota britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil v roce 1940 bitvy o Británii. Je to konec jedné éry, okomentovala v úterý BBC Hemingwayův pondělní skon.
před 3 hhodinami

Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
před 6 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Tesla v Německu čelí nízkým prodejům a útokům

Po letech úspěchů nastaly pro automobilku Tesla krušné časy. Klesají prodeje aut i hodnota akcií na burze. Například v Německu nebo Spojených státech přibývá také přímých útoků. Čtyři vozy značky Tesla vyhořely v různých částech Berlína v noci na pátek. Rozsáhlý požár zničil i dalších pět aut.
před 14 hhodinami
Načítání...