Z města zbyly jen ruiny. Debalceve opustila většina rebelů

Rozstřílené domy a zničená technika rozesetá na zemi – tak to vypadá v Debalceve, městě na východě Ukrajiny, které před pár dny dobyli proruští separatisté. Lidé se před boji skrývali ve sklepích, často neměli zásoby vody a jídla. Podle rebelů padly v bojích o město tisíce ukrajinských vojáků, Kyjev přiznal jen desítky.

Boje v Debalceve utichly. Přesto situace není zcela klidná. Na okrajích města stále probíhají přestřelky. Na místě totiž zůstali někteří ukrajinští vojáci, kteří se ještě nevzdali. „Ještě to tam musíme vyčistit, zůstalo jen málo,“ říká proruský separatista Igor. Někteří vzbouřenci jsou v Debalceve už téměř měsíc. „Kluci umírali, my jsme ve zdraví přežili,“ podotkl Vladimír. Zdejší boje považují za vůbec nejtěžší od začátku ukrajinské krize. 

Těžké boje proměnily město v ruinu. Týden intenzivního ostřelování zanechal stopy na každém kroku. Na hlavní ulici města – Leninově třídě – je všude zničená technika a především zničené domy. Prakticky žádný nezůstal nedotčený. „Všechno je zničené. Lidé jsou mrtví. Stále nacházíme oběti, které nikdo nestačil z domů a bytů odnést,“ prohlásil Edik, obyvatel Debalceve.

Místní se poslední čtyři dny a noci ukrývali ve sklepích, odkud vůbec nevycházeli. Boje sice utichly, ale řada z nich zůstává v podzemí. V jednom sklepě bylo 11 lidí. „Byty jsou zničené, nemáme kam jít. V bytě je minus deset, tady aspoň plus osm, deset,“ konstatovala obyvatelka Debalceve Tatjana. 

Byla to největší bitva na východě Ukrajiny. Počty obětí jdou možná do tisíců. Povstalci tvrdí, že v bojích padly dvě tisícovky ukrajinských vojáků, Kyjev ale takové informace nepotvrdil. Část vzbouřenců ve městě zůstala, většina jich ale odjela.

  • Kyjev obvinil Moskvu, že na východní Ukrajinu posílá další tanky a jednotky. Mají mířit k Novoazovsku ovládaném separatisty, odkud se otevírá cesta na Mariupol. Rusko přitom stále odmítá, že by se jakkoli přímo zapojovalo do bojů v Donbasu.
  • „V Debalceve a v jeho okolí jsme viděli opravdu hodně techniky. Ukrajinská byla většinou zničená a ta, která patří vzbouřencům, je do značné míry neoznačená. Nedokážeme vyhodnotit zemi původu,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas s tím, že řada expertů ale upozorňuje na skutečnost, že konflikt trvá už 11 měsíců a rebelové mají stále zbraní dost, což je podezřelé.

Ukrajinští dobrovolníci: Rusy jsme viděli u Abdějevky, nevzdáváme se

Ukrajinská armáda prý našla zbytky ruských dronů. „Poblíž Mariupolu jsme osobně ruské vojáky neviděl, jsou ale jisté náznaky. Naši vojáci objevili třeba miny, které pocházejí z Ruska,“ podotkl jeden z vojáků dobrovolníkých praporů na tiskové konferenci. Ruští vojáci prý byli brigádou spatřeni poblíž Abdějevky. „Mají vojenské nášivky, na kterých je napsáno DNR-LNR, a tak se maskují,“ konstatoval další voják. 

Lukáš Dyčka, bezpečnostní analytik

„Různorodost jednotek představuje obrovský problém. Ve chvíli, kdy nemáte vojáky podřízené jednotnému velení, které na druhou stranu není příliš schopné, tak si dobrovolnické prapory dělají víceméně, co chtějí. Přicházejí na frontu jen, když se jim chce, a bojují v oblastech, v nichž mají své vlastní zájmy. Jsou informace o tom, že eskalovaly situaci ve chvíli, kdy měly dodržovat podepsané příměří.“

Na internetu se po neúspěchu u Debalceve šíří zvěsti, že ukrajinská armáda ztrácí naději a vojáci nechtějí bojovat. „Co se týče praporu Aidar, mohu vás ujistit, že když byly boje kolem Debalceve, každý chtěl jít bojovat do tohoto regionu, ale nesměli jsme opustit náš sektor, aby se k nám nedostal nepřítel,“podotkl další člen ukrajinské armády. V praporu Aidar je asi 80 procent lidí, kteří se účastnili demonstrací na Majdanu. 

Vojáci jsou prý silní, optimističtí a připravení bojovat. Podle Dyčky se objevily zprávy, že se velení snaží vojáky motivovat třeba tím, že za každý kus zničené nepřátelské techniky dostanou finanční odměnu. „Prapor 37 plní rozkazy, nyní stavíme opevnění a jsme připraveni bránit naše pozice,“ uvedl na brífinku jeden z dobrovolníků. Hovořil prý s jedním americkým novinářem, který byl překvapen, že ukrajinští vojáci povstalce porážejí i se starou výbrojí a téměř zničenými zbraněmi. „To je pro nás největší pochvala,“ dodal.

Pozorovatelé OBSE tvrdí, že na stažení těžké techniky zatím nedošlo – pouze k jejímu přemisťování. Dohody v Minsku o příměří tak berou za své. Podle Dyčky selhalo politické vedení, když podepsalo dohodu s katastrofálními důsledky pro vojáky u Debalceve.

Konflikt na východní Ukrajině si podle aktuální bilance Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyžádal takřka 5 700 mrtvých a přes 14 tisíc zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...