Z Kyjeva nedostanete ani hřivnu, vzkázal Jaceňuk k východu

Kyjev – Ukrajinská vláda prý nebude zasílat jakékoliv dávky a dotace do oblastí ovládaných povstalci, prohlásil premiér Arsenij Jaceňuk. Jde mimo jiné o reakci na nedělní separatistické volby, které Kyjev neuznal a prohlásil je za vážné ohrožení mírových dohod z Minsku. Dokonce se rozhodl zrušit v září vydaný zákon o zvláštním postavení regionu Donbas. Na plán, avizovaný v úterý, už zareagovali také povstalci a vyslali zpátky podobný vzkaz - stopnutím zákona se křehklé dohody z Běloruska zbortí.

Libor Dvořák komentuje ruskou armádu u ukrajinské hranice (zdroj: ČT24)

„Dokud tato území budou kontrolovat samozvanci, vláda tam dotace nepošle,“ řekl Jaceňuk na zasedání vlády. „Až z Doněcka a Luhanska zmizí pryč ruští teroristé, neprodleně vyplatíme každému ty sociální dávky, na které má nárok,“ přislíbil premiér podle webu listu Ukrajinska pravda. Vyplácet dotace regionům ovládaným „ruskými teroristy“ by podle premiéra znamenalo, že peníze „ukradnou ruští bandité, ale k lidem se (dávky) nedostanou“.

Předseda vlády současně podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že vláda bude nadále dodávat elektřinu a plyn na povstalecká území, přestože rebelové za ně neplatí. „Jsou tam naši občané a vláda nenechá tyto lidi zmrznout, protože to by vedlo k humanitární katastrofě. Je to naše území, jsou to naši lidé - a s teroristy se vypořádáme zvlášť,“ vysvětlil Jaceňuk. „Zima je před dveřmi. Jestli se zachováme tvrdě, dopadne to tvrdě v prvé řadě na naše občany. Budeme tam dodávat plyn a elektřinu,“ ujistil.

Arsenij Jaceňuk
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Ukrajinský prezident Petro Porošenko včera hodnotil separatistické volby jako akt, který není v souladu s minskými dohodami. Uspořádání voleb, jejichž výsledky Západ neuznává, by mohlo vést ke změně ukrajinského zákona o zvláštním postavení oblasti Doněcké a Luhanské lidové republiky. 

Host Studia ČT24 o Ukrajině

„Jeden z vůdců separatistů říkal, že je zrušení zákona jedno, že ten zákon byl málo konkrétní, byl příliš povšechný, nevyznačoval přesně, jaké pravomoci, kdo bude mít, a za sebe bych dodal, že separatisté Kyjev stejně nerespektovali,“ řekl Libor Dvořák, komentátor Český rozhlas Plus.

„Ukrajinista Bohdan Kopčák měl zajímavou myšlenku, kterou vyslechl v ukrajinských médiích, že pokaždé, když přijede další humanitární konvoj, to je vždycky dvě stě nebo tři sta obrovských kamionů, tak se boje zintenzivní, takže si umíme představit, jaká pomoc na těchto kamionech přijíždí. Ten poslední byl pátý nebo šestý, a zatímco kolem prvního byl obrovský rozruch, mluvilo se o tom, že by tyto konvoje mohly na Ukrajinu jezdit, ale pod dohledem ukrajinské pohraniční stráže a Červeného kříže, dnes už nad něčím takovým nikdo ani nevzdechne. Ty konvoje tam jezdí zcela bez kontroly a nikdo neví, co na těch kamionech je,“ popsal Dvořák.

Také separatisté vzápětí varovali Kyjev před ohrožením minských dohod. „Kyjevská klika jednostranným rozhodnutím o zrušení těchto zákonů fakticky škrtla minskou úmluvu,“ zní v prohlášení separatistů. Zároveň separatisté prohlásili, že z jejich strany bude příměří nadále udržováno. Toto prohlášení je v rozporu s informacemi ukrajinské armády, která často zaznamenává ozbrojené incidenty.

Vyšetřování tragédie letu MH17

Důkladné a nezávislé vyšetření sestřelení malajsijského letounu nad Ukrajinou, než padne rozhodnutí o zahájení soudního řízení, dnes vyzdvihl nizozemský premiér Mark Rutte. Vyjádřil se během jednodenní návštěvy Malajsie.

Zjištění viníků se přitom protahuje, příslušné úřady se hájí, že počasí a pokračující nepřátelství na východě Ukrajiny zpomalují postup objasňování nehody. Zpráva by měla být k dispozici na jaře příštího roku. Od včerejška také probíhá jednání o přepravě zbylých trosek letadla.

Letadlo na lince Amsterdam-Kuala Limpur se v červenci zřítilo na východě Ukrajiny. Neštěstí nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě, ze dvou třetin Holanďanů. Povstalci a armáda se vzájemně obviňují ze zavinění pádu.

Představitelé Donbasu zároveň žádají, aby byly minské dohody opětovně posouzeny, protože z nich měl prezident Porošenko vyjmout klíčové body. „Na novém znění jsme připraveni pracovat,“ uvedli. Porošenko reaguje na situaci na východě a na zprávy o možném útoku teroristů posílením vojenských jednotek a zpřísněním dopravního omezení a hospodářského režimu.

  • „Přijetí zákona o zvláštním postavení a zákona o amnestii (pro povstalce) ve znění dohodnutém s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou jsou závazkem Kyjeva,“ uvedli předáci proruských povstalců ve svém prohlášení.

Představitelé ukrajinské vlády a separatistů uvedli minské dohody v platnost 5. září. Dvanáctibodový dokument znamenal v prvé řadě přerušení palby, dále pak kontroly dodržování příměří a výměny zajatců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 3 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 3 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
13:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 4 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
17:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
06:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 6 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
16:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...