Moskva/Kyjev - Ukrajina a Rusko stále musí dojednat podmínky, za nichž překročí hranici humanitární konvoj pro východoukrajinský Luhansk mířící z Moskvy. Uvedl to vysoce postavený zástupce Červeného kříže. S oběma stranami chce sám jednat. Kolona víc než sto aut míří na jih, není ale jisté, jestli, kde a kdy se jí tam podaří hranici překročit. Stejně tak není jasná trasa zbytku konvoje. Kyjev mezitím oznámil, že na východ země, kde armáda bojuje s proruskými separatisty, vypraví vlastní humanitární konvoj z Kyjeva, Dněpropetrovska a Charkova.
Z jednoho konvoje budou dva - ruský a ukrajinský
Zástupce Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) zamířil do Kyjeva a Moskvy, aby zde jednal o osudu ruského konvoje. Kolona je prozatím v Rusku nedaleko hranic s Ukrajinou. Laurent Corbaz, který má v MVČK na starosti operace v Evropě a střední Asii, chce v metropolích Ruska a Ukrajiny zdůraznit „přísně humanitární roli“ Červeného kříže a to, že dodávka pomoci strádajícím obyvatelům nesmí být politizována. Corbaz do Kyjeva a Moskvy míří ze Ženevy.
Na Twitteru se objevily fotografie vojenské techniky, která jede hned v závěsu za kolonou. Nad konvojem také údajně letí dvě vojenské helikoptéry.
Několikakilometrová kolona takřka 300 vozidel s humanitární pomocí, která vypravila ruská vláda v noci na úterý, je nyní v Rostovské oblasti. Ta přímo hraničí s Ukrajinou. Původně se předpokládalo, že kolona přejede do Charkovské oblasti na Ukrajině. S touto variantou se ale podle všeho nepočítá, konvoj zřejmě z Ruska vstoupí přímo do Luhanské oblasti. Kyjev žádal přeložení nákladů z ruských kamionů na „neutrální“ vozy a také trvá na tom, že na rozdávání pomoci budou dohlížet zástupci MVČK a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Jak konstatoval zpravodaj ČT Miroslav Karas, ruské sdělovací prostředky už nevěnují konvoji tak intenzivní pozornost jako v uplynulých dnech. Důležitou roli při tom zřejmě hraje i fakt, že se očekává zásadní projev prezidenta Vladimira Putina na Krymu. Putin si na Krym pozval i celou vládu a poslance Státní dumy; obsahem projevu měla být situace na Ukrajině i ruské odvetné sankce proti západním zemím. Projev byl přeložen na pozdější termín a nepřenášela jej ani žádná ruská televize.
Boje pokračují, ukrajinský parlament definitivně schválil sankce proti Rusku
Na východě Ukrajiny mezitím pokračují boje. Do blízkosti centra Doněcka dnes poprvé dopadly dělostřelecké granáty, ostřelování hlásí i Luhansk, kde prý během 24 hodin zahynulo 22 civilistů. Tuto bilanci ale prozatím není možné nezávisle ověřit.
Ukrajinský parlament dnes schválil v závěrečném čtení návrh zákona o zavedení sankcí proti ruským společnostem a představitelům podporujícím proruské separatisty na východě země. Na seznamu je 172 lidí a 65 podniků, většinou z Ruska, které „financují terorismus“. Sankce se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku či se podílejí na financování aktivit proruských povstalců bojujících na východě Ukrajiny. Zákon dává ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany právo zavést prakticky jakákoli sankční opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů letadel, blokování obchodních a licenčních smluv či zastavení tranzitu energetických surovin.
Šéf luhanských separatistů Bolotov rezignoval
Šéf nikým neuznané povstalecké Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny Valerij Bolotov ze zdravotních důvodů rezignoval, v projevu nicméně uvedl, že jeho odchod je dočasný. Jeho demise přichází týden poté, co odstoupil vůdce doněckých separatistů Alexandr Borodaj. Povstalecké vedení už v červenci opustil Denis Pušilin, šéf doněckého „Nejvyššího sovětu“. Funkce se údajně vzdal z osobních důvodů a žije v Moskvě.
Ruský pas má stejně jako Pušilin a Borodaj i Bolotov. Ten ve svém rezignačním prohlášením uvedl, že kvůli zranění již dále nemůže vykonávat svou funkci. Dodal, že nahradit by ho měl dosavadní „ministr obrany“ povstalecké republiky Igor Plotnickij. Termín svého možného návratu do funkce Bolotov neuvedl. „Jsem obyvatel Luhansku, je to můj domov a budu pokračovat v boji za naše společné ideály,“ řekl Bolotov, který se narodil v jihoruském Taganrogu na pobřeží Azovského moře.
Zpravodajské agentury již dříve uvedly, že povstalecké vedení se rozhodlo postupně nahrazovat rodilé Rusy polními veliteli z řad Ukrajinců. Chce tak prý podpořit bojovou morálku vzbouřenců, kteří jsou už několik týdnů pod silným tlakem ukrajinské armády a ztrácejí pozice.
Také dosavadní šéf doněckých ozbrojenců Igor Girkin-Strelkov dnes požádal o uvolnění z funkce ministra obrany. Posílil tak spekulace o svém vážném zranění, byť tuto zprávu povstalci ve středu popřeli. Podle zdrojů agentury Interfax nicméně zraněn není, přesunut byl jen na jinou „důležitou“ práci. Novým „ministrem obrany“ se stal polní velitel Vladimir Kononov.