Londýn – Vladimir Putin zřejmě předem věděl o operaci, při níž byl před čtyřmi lety v Londýně zavražděn bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko. Ten zemřel na otravu izotopem polonia a před smrtí obvinil z otravy tehdejšího ruského prezidenta a nynějšího premiéra Putina. Aféra výrazně poškodila vztahy mezi Británií a Ruskem. Londýn požadoval v rámci vyšetřování vydání ruského agenta a nynějšího poslance parlamentu Andreje Lugového, ale Moskva to odmítá.
Jak vyplývá z amerických diplomatických depeší zveřejněných serverem WikiLeaks, vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Daniel Fried při setkání se zahraničněpolitickým poradcem bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka Mauricem Gourdaultem-Montagnem v Paříži v prosinci 2006 označil za nepravděpodobnou variantu, že by Kreml nevěděl o celém spiknutí vzhledem k tomu, že „Putin věnuje pozornost detailům“.
„Gourdault-Montagne nahlas přemýšlel, kdo mohl dát rozkaz k vraždě, a spekuloval, že šlo asi o vyřizování účtů mezi ruskými bezpečnostními službami, nikoliv o přímý zásah Kremlu,“ uvádí depeše, podle níž ale Fried s tímto názorem nesouhlasil. „Připomněl, že Putin věnuje pozornost detailům, a zpochybnil, že by bylo možné, aby nějaké složky bezpečnostních služeb mohly operovat - a už vůbec ne v Británii - bez Putinova vědomí,“ píše se v telegramu s tím, že podle Frieda jsou Rusové stále sebevědomější, skoro arogantní. Bývalý velvyslanec v Moskvě William Burns nicméně poznamenal, že pro uvedené teorie o pozadí Litviněnkovy vraždy nejsou důkazy.
Podle deníku The Guardian, který měl od serveru Wikileaks přednostní přístup k asi čtvrt milionu amerických diplomatických depeší, zřejmě informace z amerických telegramů vyvolají nevoli v obou zemích, které se snaží bilaterální kontakty opět vylepšit a aféru Litviněnko nechat stranou.
Řím má úzké vztahy s Moskvou, byl proti radaru v Česku
Itálie má natolik úzké vztahy s Ruskem, že často podporuje v EU a v NATO zájmy Moskvy. Projevilo se to například kritickými italskými výroky na adresu základen protiraketové obrany v Česku a v Polsku, které chtěla postavit bývalá americká vláda, napsal loni v lednu v diplomatické depeši tehdejší americký velvyslanec v Římě Ronald Spogli.
Kromě negativního názoru na protiraketový štít ve střední Evropě se Řím údajně stavěl i proti navázání užších vztahů NATO s Ukrajinou a s Gruzií. Itálie prý také podporuje ruské plány na změnu evropské bezpečnostní architektury, která by oslabila NATO, a ruskou snahu podkopat plány na zajištění energetické bezpečnosti Evropy.
Ronald Spogli:
„Rusko může spoléhat na italskou podporu při snaze zbavit se iritujících problémů ve svých vztazích se Západem.“
