Lovaň - Lidský mozek podle všeho není pouhou zvětšeninou toho opičího, jak si vědci dosud mysleli. Poslední testy mozků primátů na Katolické univerzitě v Lovani trvaly tři roky. Experti z Belgie a Itálie tam zkoumali makaky. Pokusné osoby i opice se musely povinně dívat na Clinta Eastwooda ve westernu Hodný, zlý a ošklivý.
Western Hodný, zlý a ošklivý se stal vědeckou pomůckou. Téměř půl století staré dílo režiséra Sergia Leonneho vědci promítali dobrovolníkům i makakům uvnitř tunelu pro magnetickou rezonanci.
Během třicetiminutové filmové sekvence skenery snímaly, jak na stejné scény reaguje lidský a jak opičí mozek. Lidé ukázku viděli jednou, opice musely šestkrát. U některých pasáží výsledky neukázaly žádný velký rozdíl. „Úplně stejně se soustřeďovali na konkrétní okamžiky, kdy herci něco dělali rukama. Třeba když sahali po pistoli, ale i když brali do rukou jinou věc. To mě překvapilo a myslel jsem, že to může být náhoda. Ale pak jsme například zjistili, že se v jiném okamžiku úplně shodně dívali na stejnou zbraň, i když měli na výběr,“ prohlásil Wim Vanduffel, vedoucí výzkumu v Lovani.
Rozdíly ve stavbě existují, zjistili vědci
Tým nejdříve zkoumal mozkovou aktivitu v oblastech, o nichž se ví, že mezi nimi existuje podobnost. Pak stejný experiment opakovali, ale zaměřili se na jiné části mozku. Zjistili, že části mozku, které pro člověka a opici odvádějí stejnou práci, nesídlí v lebkách na stejném místě. Vědecké studie až dosud potvrzovaly předpoklad, že lidský mozek je zvětšenou verzí toho opičího.
Wim Vanduffel, vedoucí výzkumu v Lovani:
„Našli jsme překvapující momenty, ve kterých se mozky liší. To samozřejmě otevírá nové možnosti detailního zkoumání. Analyzujeme ještě další data, ale vypadá to, že v lidském mozku jsou oblasti nebo celé sítě, které jsou specificky člověčí a nevyskytují se u ostatních primátů, tedy alespoň ne u těch, které jsme pozorovali.“
Zkoumané objekty snímek nejen viděly, ale také slyšely dialogy i slavnou hudbu Ennia Morriconeho. Volba na tento film padla proto, že výzkum navazoval na podobnou studii italských vědců a existovala tak už data, na která se dalo navázat. „Musíme teď ještě udělat další, podrobnější pokusy, abychom zjistili, co přesně upoutává pozornost obou druhů a na co se dívají, když sledují film,“ konstatoval Vanduffel.
Tým se teď chce zaměřit na kognitivní a motorické funkce a zkoumat jejich sídla v lidském a opičím mozku. Zaměří se také na ty části mozkové kůry, které mají na starost rozeznávání obličejů. Film Hodný, zlý a ošklivý se k takovému experimentu přímo nabízí.
