Washingtonský summit asi pokroucený výklad islámu nenapraví

Washington – Jako špatně zorganizovaný a chaotický zhodnotili kritici třídenní washingtonský summit o opatřeních proti terorismu a radikalizaci, který podle nich nepřinese žádné konkrétní výsledky. Konference začala v úterý a zúčastnili se jí zástupci asi 65 zemí. Americký prezident Barack Obama na závěr prohlásil, že muslimové musí pomoci s nápravou pokrouceného výkladu islámu, který mají na svědomí radikálové. Zopakoval také, že Západ není ve válce s islámem.

„Teroristé zoufale touží po legitimitě a my všichni máme odpovědnost za vyvrácení názorů, kterými skupiny jako Islámský stát představují islám,“ řekl Obama s tím, že radikálové používají lživé výklady a tvrzení. „Muslimská společenství včetně učenců a duchovních proto musí popírat pokroucený výklad islámu a také lži, že jsme ve válce civilizací, že Amerika a Západ jsou ve válce s islámem nebo že my jsme příčinou potíží Blízkého východu,“ prohlásil americký prezident.

Obama také vyzval arabské státy, aby podnikly kroky proti sektářskému násilí a podpořily ekonomický rozvoj a možnosti vzdělávání mladých lidí. O nutnosti práce s mládeží psal už ve středečním vydání listu Los Angeles Times. Na summitu pak oznámil, že Spojené státy a Spojené arabské emiráty společně vytvoří nové digitální komunikační centrum. V jeho rámci se mají náboženští a společenští vůdci postavit proti teroristické propagandě. Americký prezident v této souvislosti vyzval ostatní země, aby se k vybudování komunikačního centra připojily.

Nahrávám video
Obama: Radikálové nejsou náboženští vůdci, ale teroristé
Zdroj: ČT24

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun delegáty varoval, že násilný extremismus představuje obrovskou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Oznámil také, že v nadcházejících měsících chce uspořádat setkání náboženských vůdců. „Vojenské operace jsou klíčové proti skutečným hrozbám,“ řekl Pan s tím, že kulky ale nejsou všemocné. „Rakety mohou zabít teroristy. Ale správný přístup zabije terorismus.“

Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho musí státy zvolit toleranci a mírovou cestu při řešení sociálních a ekonomických nerovností, které radikálové zneužívají k verbování nových sympatizantů. „Je třeba učinit vše. Je třeba vyvést z bojišť ty, kteří tam nyní jsou,“ řekl Kerry. „Bylo by ale hloupé udělat jen toto a nezabránit dalším lidem zapojit se do bojů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...