Výsledek voleb nutí obě strany ke kompromisu – i kvůli rozladění lidí

Washington – Republikáni slaví vítězství v kongresových volbách. Více než svému programu ale mohou děkovat hlavně rozčarování lidí z činů demokratického prezidenta Baracka Obamy. Veřejnost tak vyjádřila hlavně nespokojenost se současnou politikou a volila menší zlo, naznačuje server BBC News. V boji o důvěru veřejnosti možná oba tábory budou muset načas přehodnotit vzájemný bojkot, dodává britské médium.

Jak nasvědčují průzkumy mezi voliči, téměř 60 procent lidí vyjádřilo nespokojenost nad činností Obamovy vlády, ale i republikánských vůdců v Kongresu. Zjednodušeně řečeno: lidem už dochází trpělivost s dlouhodobým bojem a vzájemnou nevraživostí. „Ve volbách nebylo jiných témat než prezidenta Obamy, jeho vedení a možná pocit nejistoty, který voliči měli,“ dodává analytik John Zogby.

V průběhu volebního úterý obě strany zdůrazňovaly nutnost kompromisu. Hned několik momentů ale takové plány komplikuje: blížící se prezidentské a kongresové volby v roce 2016, neshody uvnitř Republikánské strany i napětí mezi Obamou a senátorem Mitchem McConnellem, který zřejmě povede republikánskou většinu v Senátu. „Nečekám, že by se prezident zítra probudil a viděl svět jinak než dnes ráno,“ citovala agentura AP McConnellovo prohlášení z úterního večera. „A on ví, že u mě to je stejné.“ 

Allan Lichtman, politolog, Americká univerzita: „Možná to pro Obamu bude ironicky trochu lehčí, když republikáni ovládnou Senát, protože pak se nebudou moct skrývat, když už ovládají obě komory Kongresu.“

Podle ideálního scénáře by se McConnell a Obama mohli pokusit najít společnou řeč v oblastech, kde mají jejich strany podobné zájmy. Tím je třeba změna složitých daňových zákonů, oprava silnic a mostů či podpis dohod o volném obchodu s Evropskou unií a asijsko-pacifickými státy. 

Dosažení dohod s republikány ovládaným Kongresem by pak bylo pro Obamu cenou útěchy a pomohlo by vylepšit jeho nepřesvědčivé druhé volební období, dodává BBC. McConnell i republikáni ale budou mít pravděpodobně na seznamu spoustu věcí, které Obamovi citelně vadí. Jde například o snížení rozpočtového deficitu, změnu zákona o zdravotní péči či schválení stavby sporného obřího ropovodu Keystone XL z Kanady. „Budeme posílat prezidentovi jeden návrh zákona za druhým, dokud ho to úplně nevyčerpá,“ sliboval podle AP republikán z Kentucky Rand Paul, který patří k potenciálním kandidátům na prezidentské volby v roce 2016. 

Rychle se blížící kampaň pravděpodobně nenechá McConnellovi a Obamovi příliš mnoho prostoru pro pokrok či nějakou kompromisní legislativu. McConnell bude čelit tlaku ze strany uchazečů o křeslo v Bílém domě, jako jsou kentucký Paul či senátor Ted Cruz z Texasu, kteří budou mít jen malý důvod snažit se o dohodu s demokratickým Bílým domem, když budou chtít oslovit konzervativní voliče rozhodující v republikánských primárkách. Také Obama se bude potýkat s problémy uvnitř své strany. Již nebude moci spoléhat na plnou podporu demokratů, kteří patrně nebudou chtít umožnit republikánům efektivní vládu během kampaně před prezidentskými volbami.

Výsledky voleb do Kongresu USA
Zdroj: ČT24

Úterní hlasování navíc Obamu připravilo o některé umírněné členy jeho tábora, připomíná agentura AP. „Pro demokraty to byla dlouhá, bezesná a hnusná noc,“ komentoval smutně poslanec Steve Israel.

Jedním pozitivem pro demokraty nyní je, že úterní volby již mají za sebou. Pozornost se tak může obrátit k roku 2016, kdy se volby do Senátu budou konat ve státech, jež jsou tradičně více nakloněny Demokratické straně. A i když si možná budou dál stěžovat, že mají v čele strany nepopulárního prezidenta, mnozí budou připraveni posunout se dál. Oznámení o prezidentské kandidatuře Hillary Clintonové se čeká koncem roku, píše agentura AP.

4 minuty
Kongres výrazně zrudne: kompromisy bude Washington hledat těžko
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...