Výměna alfa samců. Bavorského premiéra Seehofera střídá ve funkci jeho rival Söder

Novým bavorským premiérem se stal Markus Söder. Jednapadesátiletý člen Křesťanskosociální unie (CSU) ve funkci po deseti letech nahradil Horsta Seehofera, který se ve středu stal spolkovým ministrem vnitra. Zvolení Södera není překvapením, CSU má v bavorském sněmu absolutní většinu. Hlas rodákovi z Norimberku dalo nakonec 99 poslanců, 64 bylo proti a čtyři se hlasování zdrželi.

Dosavadní zemský ministr financí Söder nahradil Horsta Seehofera, který stál v čele Bavorska od roku 2008. Seehofer ve funkci skončil úterní půlnocí, od středy je v nové vládě kancléřky Angely Merkelové ministrem vnitra. Za jeden z úspěchů deseti let v premiérském křesle Seehofer v pondělí označil výrazné zlepšení vztahů Bavorska s Českou republikou.

Post předsedy bavorské vlády ale Seehofer neopustil dobrovolně. Tlak na jeho odchod začal postupně sílit po propadu CSU v loňských parlamentních volbách v Německu. Tváří v tvář bavorským zemským volbám, které se budou konat 14. října, se politici nakonec dohodli, že Söder bude premiérem a Seehofer zůstane předsedou strany.

Oba politici byli rivalové

Jednapadesátiletý Söder je nejmladším premiérem v historii Bavorska. O jeden rok tak překonal Edmunda Stoibera, který se do čela spolkové země dostal v roce 1993 ve věku 52 let a kterého Söder označuje za „svého mentora a politického otce“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Naopak nepříliš dobré vztahy má s pokračujícím předsedou strany Seehoferem. Ten mu v minulosti vyčítal „charakterové nedostatky, patologickou ctižádost a příliš mnoho špinavostí.“ Seehofer tak narážel patrně i na to, že to podle něj byl právě Söder, kdo v roce 2007 médiích rozmázl jeho aféru s berlínskou milenkou a nemanželským dítětem. Tábor kolem Södera to samozřejmě vehementně popírá a naopak tvrdí, že Seehofer si během oslavy Söderových padesátin dovoloval na jeho manželku.

Oba politici se navíc často střetávali i v politické rovině. Jak bude jejich spolupráce fungovat, tak není jasné. Německá média je oba označují za „alfa samce“. 

Söder byl v minulosti známý silnými prohlášeními a vysloužil si pověst populisty, zastánce tvrdé linie a představitele pravého křídla strany. Později se ale zklidnil a v současnosti už se nesnaží na svou stranu získat jen voliče, kteří odešli k protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD), ale uvědomuje si, že jeho strana musí být volitelná i pro liberály.

Söder v lednu představil první body své agendy. Slibuje miliony eur pro boj s nedostatkem bydlení, pohraniční policii a zavedení časového omezení pro výkon funkce bavorského premiéra. 

Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění by se výměna ministerského předsedy mohla CSU v říjnových bavorských zemských volbách vyplatit. Oproti únorovému průzkumu by nyní získala o dva procentní body více, a dosáhla tak na 41,4 procenta hlasů. Ani to by ovšem nestačilo na absolutní většinu v zemském sněmu a CSU by se musela poohlédnout po koaličním partnerovi. V roce 2013 v zemských volbách získala 47,7 procenta hlasů.

Seehofer: Islám k Německu nepatří, v zemi žijící muslimové ano

Seehofer, který se přesunul do funkce spolkového ministra vnitra, mezitím poskytl rozhovor bulvárnímu deníku Bild. „Islám k Německu nepatří. Německo je formováno křesťanstvím. K tomu patří volné neděle, církevní svátky a rituály jako Velikonoce, letnice a Vánoce,“ uvedl nový ministr, jehož úřad se nově jmenuje „ministerstvo vnitra, výstavby a vlasti“.

„Muslimové, kteří u nás žijí, ale samozřejmě k Německu patří,“ zdůraznil v rozhovoru Seehofer. Neznamená to podle něj ale, že se Němci „z falešné ohleduplnosti“ vzdají tradic typických pro svou zemi.

Tvrzení, že islám patří k Německu, poprvé zaznělo před osmi lety z úst tehdejšího spolkového prezidenta Christiana Wulffa. Věta vyvolala značnou debatu a v roce 2015 ji zopakovala i kancléřka Merkelová. „Je zjevné, že islám už bezpochyby patří k Německu,“ řekla u příležitosti muslimského svátku ramadán. Z řad její konzervativní strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU), se už tehdy ozvaly nesouhlasné hlasy. Patřil k nim například vlivný poslanec a předseda parlamentní frakce CDU/CSU Volker Kauder.

Bývalý bavorský premiér Seehofer chce ve své nové funkci hovořit s představiteli německé muslimské komunity o problémech s integrací vyznavačů islámu v Německu. „Mé poselství zní: Muslimové musí žít s námi, ne vedle nás nebo proti nám,“ řekl Seehofer a vyzval k dialogu.

Seehofer před časem oznámil, že chystá rozsáhlá opatření v oblasti migrační politiky. Usilovat chce například o rychlejší deportace neúspěšných žadatelů o azyl, především těch, kteří spáchali trestný čin nebo jsou považováni za nebezpečné.

  • Z celkového počtu 82,5 milionu obyvatel žije v Německu asi 4,7 milionu muslimů, většinou přistěhovalců z Turecka a jejich potomků. Několik set tisíc muslimů přišlo do Německa i v rámci migrační vlny z Blízkého východu a severní Afriky v posledních letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...