Výbor sněmovny USA navrhuje poloviční škrty na radar a střely

Washington - Branný výbor americké Sněmovny reprezentantů ve středu doporučil škrtnout přes polovinu z více než 700 milionů dolarů, které vláda prezidenta George Bushe žádá na příští rok na financování evropské části protiraketového štítu. Argumentoval tím, že je třeba počkat, až výstavbu těchto objektů schválí hostitelské země, tedy Česko a Polsko. Stejný postup Kongres zvolil i loni při schvalování rozpočtu na letošní rok.

Členové výboru tak rozhodli přesto, že je ministr obrany Robert Gates v dopise žádal, aby schválili rozpočet na evropskou část protiraketového štítu v navrhované výši. Podle něj by to urychlilo vyjednávání s Prahou a Varšavou.

I přes výrazné zkrácení financí bude rozpočet na příští rok vyšší než loňský, upozornila při jednání výboru demokratická poslankyně Ellen Tauscherová, která prosadila škrt na výzkum a vývoj. Sněmovní výbor projednával financování protiraketového štítu v rámci návrhu celkového rozpočtu na obranu na fiskální rok 2009, který začíná letos 1. října.

Z vládou navrhované částky na výstavbu radaru v České republice a základny s deseti protiraketovými střelami v Polsku výbor doporučil škrtnout přes 230 milionů dolarů na výzkum a vývoj a 140 milionů dolarů na stavební projekty, z toho 60 milionů v České republice. Loni americká vláda žádala 310 milionů dolarů, z nichž Kongres nakonec rozpočet snížil o 85 milionů.

Senátní výbor schválil rozpočet na protiraketový štít v plné výši

Obdobný výbor Senátu s návrhem na financování základen v ČR a Polsku vyslovil počátkem května plný souhlas. Žádné škrty nepožadoval, čerpání peněz ale stejně jako loni podmínil schválením smluv s Prahou a Varšavou a vypracováním nezávislé studie, která prokáže účinnost celého systému.

Bushova vláda zdůvodňuje výstavbu objektů protiraketové obrany v Evropě údajnou hrozbou z nepřátelsky naladěných zemí, za něž označuje především Írán a Severní Koreu. Proti rozšíření systému do Evropy protestuje Rusko, které tvrdí, že jsou tím ohroženy jeho bezpečnostní zájmy.

Proti radaru na českém území je kromě opozičních stran i většina české veřejnosti. Vláda je ale připravena příslušné smlouvy podepsat ještě do poloviny roku. Jednání s Varšavou se prodlužují, protože tamější vláda žádá od USA pomoc při modernizaci polské armády.

Návrh musí ještě schválit obě komory amerického Kongresu

Po schválení ve výborech Senátu a Sněmovny reprezentantů bude nyní návrh takzvaného autorizačního zákona předložen jednotlivým komorám. Pokud nebude schválen shodný text, což je pravděpodobné, následuje dohodovací řízení. Stejná procedura čeká i přidělovací zákon, který tvoří druhou část schvalovacího procesu vojenského rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 1 hhodinou

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 5 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 5 hhodinami

Británie oznámila nové sankce proti Rusku kvůli dřívějšímu útoku novičokem

Británie oznámila nové sankce proti Rusku v souvislosti se zprávou o úmrtí ženy, která byla v roce 2018 otrávena nervově paralytickou látkou novičok. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance ve Spojeném království, což zdůvodnil „pokračujícími nepřátelskými aktivitami“ Moskvy, informuje agentura Reuters. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová postup Británie kritizovala a varovala před ruským odvetným krokem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo vyslalo do Polska stíhačky na ochranu východního křídla NATO

Kvůli zlepšení ochrany východního křídla Severoatlantické aliance vyslalo Německo do Polska několik stíhaček Eurofighter a zhruba 150 vojáků. Podle agentury DPA o tom informovalo německé armádní letectvo. Krok už v polovině října oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na několik případů narušení vzdušného prostoru zemí NATO ruskými stíhačkami a drony.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...