Volební lídr německé SPD odchází, o velké koalici bude referendum

Berlín - Neúspěšný kancléřský kandidát německé sociální demokracie (SPD) Peer Steinbrück oznámil odchod z nejvyšší politiky. Nebude prý usilovat o žádný post ve straně ani frakci, řekl na večerním jednání stranické konference. Sněm schválil, že strana může začít sondážní jednání o velké koalici s konzervativci (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové. Pokud se sociální demokraté na vládě dohodnou, budou muset vstup do ní odsouhlasit členové strany v referendu, jak navrhl předseda SPD Sigmar Gabriel. Strana by tak vůbec poprvé nechala o vstupu do velké koalice rozhodnout své členy.

„SPD je k rozhovorům připravena (…) a jdeme do nich sebevědomě,“ prohlásil po čtyřhodinovém jednání Gabriel. Zdůraznil přitom, že půjde zatím pouze o sondážní rozhovory, ne o koaliční jednání. Tyto sondáže povede za SPD šestičlenný tým, v němž kromě Gabriela nebude chybět ani Steinbrück. Rozhovory by měly začít příští týden. Poté vyjednávači SPD závěry znovu předloží stranické konferenci, která je může zmocnit k zahájení konkrétních jednání o koaliční smlouvě. Tu by pak schvalovalo ve vnitrostranickém referendu téměř půl milionu členů SPD. 

Předseda SPD Sigmar Gabriel:

„Nebojíme se jít do opozice, stejně jako se nebojíme jít do vlády, pokud její podstata bude správná. Nebojí se ale ani nových voleb - pokud jednání selžou.“

Vnitrostranické referendum by se mělo konat před 14. listopadem, nakdy je naplánován celostátní sjezd SPD. V případě jejího zamítnutí by se tak formování nové německé vlády výrazně protáhlo a zkomplikovalo. Výsledek by totiž pro vedení SPD byl závazný. Takové rozhodnutí by nejspíš přiblížilo nové volby. „Z nových voleb nemáme strach, pokud by ta jednání ztroskotala,“ prohlásil Gabriel.

Šestašedesátiletý hamburský rodák Peer Steinbrück vedl sociální demokraty do letošních voleb s cílem ukončit za pomoci spřízněných Zelených osmiletou vládu Angely Merkelové. Už předem vylučoval, že by znovu ve vládě s ní zasedl. Právě pod kancléřkou dosáhl vrcholu své politické kariéry, když byl v letech 2005 až 2009 ministrem financí v tehdejší velké koalici a podařilo se mu bez velkých škod provést Německo globální finanční krizí na konci minulého desetiletí.

Steinbrück dnes v berlínské centrále SPD v emocionální řeči převzal politickou odpovědnost za volební nezdar SPD. Bude nicméně členem skupiny, která za stranu povede sondážní jednání o vytvoření velké koalice s CDU/CSU.

SPD skončila ve volbách druhá se ziskem 25,7 procenta hlasů, s velkým odstupem na suverénně vítěznou křesťanskou unií CDU/CSU. Kancléřčině formaci schází v novém Spolkovém sněmu pět křesel k absolutní většině, musí proto hledat koaličního partnera mezi dosud opozičními stranami. Její tradiční spojenci, liberálové z FDP se do dolní komory parlamentu totiž vůbec nedostali.

Vedení CDU/CSU v čele s Merkelovou upřednostňuje koaliční spojení s SPD, s níž kancléřka vládla už v letech 2005 až 2009. V následných volbách ale z úspěchů velké koalice profitovali jen konzervativci, zatímco sociální demokraté přišli o množství voličů a dosáhli svého nejhoršího volebního výsledku v poválečných dějinách. Také kvůli této zkušenosti se části SPD do svazku s Merkelovou nechce. Odpůrci velké koalice se zároveň obávají, že SPD nebude v tandemu se silnou unií CDU/CSU schopná prosadit své programové priority.

CDU/CSU by se ještě nabízela možnost domluvit se na koalici se Zelenými, jejichž vedení dnes rovněž vyjádřilo ochotu k přípravnému vyjednávání s Merkelovou. Spolupráci s ekologickou stranou ale odmítá bavorská CSU a stejně jako kancléřka upřednostňuje dohodu s SPD.

Povolební spolupráci CDU/CSU a SPD si podle posledních průzkumů přeje každý druhý Němec, mezi členy SPD ji naopak téměř dvě třetiny odmítly; pro byla jen třetina.

SPD na konferenci asi 250 delegátů z celé země zhodnotila výsledek nedělních voleb a jednala o dalších povolebních krocích. Konference je nejvyšším orgánem sociálních demokratů mezi sjezdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 8 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 36 mminutami

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
22:48Aktualizovánopřed 37 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...