Vojenský psychiatr postřílel na americké základně 13 lidí

New York - Na texaské vojenské základně postřílel tamní psychiatr 13 vojáků. Dalších 31 jich zranil. Lékař měl být v brzké době odvelen do Afghánistánu. Podle rodinných příslušníků, které citují média, tam ale odvelen být nechtěl. Nabízel dokonce, že se z vojenské služby vyplatí. Při střelbě sám utrpěl zranění, je ale ve stabilizovaném stavu. Už je ve vazbě.

Na tiskové konferenci velitel základny Robert Cone prohlásil: „Pokračujeme ve vyšetřování, ale předběžné zprávy ukazují, že byl jen jeden střelec. Tento střelec nezemřel, jak bylo oznámeno předtím, ale byl zraněn. Nyní je ve vazební nemocnici a je ve stabilizovaném stavu.“

Devětatřicetiletý Málik Nadal Hasan působil na základně jako major a psychiatr. Připravoval se na misi v Iráku. Jako psychiatr v armádě pomáhal vojákům poznamenaným psychickými problémy po návratu z války. Viděl, jak může ozbrojený konflikt ublížit lidské psychice a vlastní nasazení v boji pro něho bylo nepředstavitelné.

Ve čtvrtek kolem půl druhé odpoledne tamního času vzal dvě pistole a ve zdravotnickém zařízení, kde vojáci prochází poslední prohlídkou před zahraniční misí, spustil palbu. Zemřelo 13 lidí.

Cone nechtěl nic říci o motivu zoufalého činu. „Nevíme to. Je to předmětem vyšetřování,“ řekl. Po střelbě byli zadrženi dva další vojáci, kteří byli považováni za podezřelé, protože podle svědků mohlo být i více střelců. Oba podezřelí ale nakonec byli propuštěni.

Hasan se narodil ve Virginii rodičům, kteří emigrovali do USA z Jordánska. Lidé z jeho okolí jej popisují jako silně věřícího muslima. Bratranec Málika Nadala Hasana televizi Fox řekl, že Hasan se cítil v armádě šikanován kvůli svému původu. Hasan byl prý často terčem urážek a posměchů kvůli svému muslimskému vyznání. Kvůli tomu chtěl armádu opustit.

Najal si údajně i vojenského advokáta, aby mu pomohl jeho problém vyřešit. Byl ochoten se z armády i vyplatit, ale nakonec mu došly síly. Dozvěděl se, že má být vyslán do terénu. Orgány činné v trestním řízení prý sledovaly Hasana již půl roku v souvislosti s diskusemi na internetu o sebevražedných atentátech a dalších hrozbách.

Americké muslimské organizace se obávají reakcí

Americký prezident Barack Obama označil střelbu za „strašný výbuch násilí“. „Je strašné že se dostali do palby na vojenské základně na americké půdě,“ prohlásil. Jedno z hlavních amerických muslimských sdružení Cair odsoudilo střelbu v prohlášení: „Žádná politická nebo náboženská ideologie nemůže ospravedlnit nebo omluvit takové neodůvodněné a slepé násilí.“ Další americké muslimské organizace vyslovily obavu, že arabské jméno střelce může vyvolat hon na čarodějnice proti americkým muslimům.

Fort Hood je uváděn jako největší základna obrněných sil v USA a třetí největší vojenská základna na světě. Je na ní kolem 65 tisíc vojáků a jejich rodinných příslušníků. Přezdívá se jí prý „Skvělé místo“ kvůli podmínkám, které na ní vojáci a jejich rodiny mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 8 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...