Vojáci třicítky zemí likvidují miny ve vodách kolem Arabského poloostrova

2 minuty
Vojáci během cvičení likvidují námořní miny
Zdroj: ČT24

Víc než třicítka zemí v čele se Spojenými státy cvičí ve vodách kolem Arabského poloostrova. Jednotky se zaměřují hlavně na odstranění podvodních min. Chtějí eliminovat jejich zneužití ze strany teroristických organizací jako je Al-Káida nebo Islámský stát.

„Naším cílem je najít a odklidit miny v Arabském zálivu nebo kdekoliv jinde. Máme dvě metody, jak toho dosáhnout. Jednou z nich je hloubkový sonar, který nám umožňuje pátrat po minách, a zároveň máme kapacity na jejich mechanické odklizení,“ popisuje akci výkonný důstojník lodi USS Sentry Joseph Bubulka.

Námořní cvičení se koná v době zvýšeného napětí mezi zeměmi Arabského (Perského) zálivu a Íránem – a to i kvůli podpoře režimu prezidenta Bašára Asada v syrské občanské válce nebo hnutí Hizballáh v Libanonu.

Mezinárodní protiminové cvičení
Zdroj: ČT24

Americké námořnictvo vede při manévrech jednotky třiceti států. Mezinárodní protiminové cvičení začalo už minulý týden v Bahrajnu, kde má pátá flotila Spojených států základnu. Částečně i jako ochrana právě proti aktivitám Íránu, i když primárním cílem jsou teroristické organizace v oblasti.

„Jakmile objevíme něco zajímavého, podvodní dron se vydá k místu, abychom přesně věděli, o co jde. Na dálku pak můžeme munici přímo pod vodou zneškodnit,“ dodává Bubulka.

Mezinárodní protiminové cvičení
Zdroj: ČT24

Podle námořnictva chtějí radikálové narušit obchodní spojení a právě probíhající cvičení jim to má znemožnit. „Hrozba, kterou nestátní jednotky představují pro mezinárodní obchod, je reálná. Ať už jde o Al-Káidu, Islámský stát nebo rebelující skupiny Hútíů z Jemenu. A právě tímto cvičením chceme tuto hrozbu zmenšit,“ dodává viceadmirál amerického námořnictva Kevin Donegan.

Cvičení potrvá do 26. dubna. O pět dní dříve má do Rijádu zamířit americký prezident. Na summitu se Saúdskou Arábií, Kuvajtem, Spojenými arabskými emiráty, Katarem a Ománem chce Barack Obama probírat roli Íránu v regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 42 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 51 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...