Vlak jede krajinou… Ale v té rychlosti ho sotva postřehneme

Řím – Vysokorychlostní souprava v Evropě s dosud nevídaným číslem 360 na bočnici – které určuje maximální cestovní rychlost, pro kterou je schválená – vstupuje do provozu na italské železnici. Jednotka Frecciarossa 1000 testovaná pro rychlost až 400 km/h bude v Itálii zprvu jezdit nanejvýš 300kilometrovou rychlostí, na provozní maximum zrychlí až po úpravách zdejších tratí. Přesto již dnes hrdě nese titul nejrychlejšího konvenčního vlaku Evropy.

Francouzské jednotky TGV posledních generací mohou jezdit až 320kilometrovou rychlostí stejně jako nejpokročilejší japonské šinkanzeny. Je to rychlost, pro kterou jsou schváleny, a současně maximum, které jim umožňují tamní koleje. Italská železniční společnost Trenitalia se nyní rozhodla učinit další krok a zakoupit jednotky Frecciarossa 1000 až pro 360kilometrovou rychlost. Zpočátku ji sice na italské vysokorychlostní páteři Turín–Miláno–Řím–Neapol–Salerno bude zpomalovat rychlostní omezení na 300 km/h, nic se však nemění na tom, že jde o konvenční kolejové vozidlo schválené pro nejvyšší rychlost. Konstrukční rychlost je přitom ještě vyšší – jednotka by měla být schopna jet až 400 km/h.

Jednotka Frecciarossa 1000 (též ETR 1000) konstrukčně vychází ze souprav Bombardier Zefyro, své znalosti ale přinesl i výrobce předchozí generace Frecciarossy AnsaldoBreda. Ve světě zaostává nová Frecciarossa pouze za čínskými vlaky, které v běžném provozu jezdí zpravidla 350, mohou ale až 380 km/h.

Vysokorychlostní vlaky
Zdroj: ČT24/výrobci vlaků, Seat61, fernbahn.de, Wikipedia
Vysokorychlostní vlaky
Zdroj: ČT24/výrobci vlaků, Seat61, fernbahn.de, Wikipedia

Vysokou rychlostí se první rozjeli Japonci, předjeli je ale Francouzi

Vysokorychlostní železniční doprava je definována jako provoz rychlostí 200 km/h a vyšší. V tomto ohledu se vysokorychlostními vozidly mohou pochlubit i čeští dopravci v podobě vozů, které jezdí na spojích Eurocity do Německa, vesměs má 200 povolen i vozový park Regiojetu. Jednotky ČD Pendolino a Railjet mohou jezdit až 230 km/h, přitom railjety své maximum skutečně využívají, ačkoli ne v Česku. V užším smyslu ale termín vysokorychlostní tratě označuje pouze nově postavené dráhy určené, kde se jezdí alespoň 250kilometrovou rychlostí. Jejich počátky jsou v Japonsku, Itálii a Francii.

Na trati Tokaido Shinkansen z Tokia do Osaky mohly jezdit vlaky uvedeným tempem od roku 1964, ačkoli první generace příslušných souprav měla rychlost omezenou na 210 km/h. V Evropě umožňovala od roku 1977 rychlost 250 km/h trať z Říma do Neapole, ovšem ani italská FS tehdy ještě nedisponovala dostatečně výkonným vlakem. Ten postavili o čtyři roky později Francouzi, jejich nejstarší TGV vyjely z Paříže do Lyonu 260kilometrovou rychlostí.

13 minut
V Itálii začal jezdit nejrychlejší vlak v Evropě
Zdroj: ČT24

V 90. letech minulého století a na počátku 21. století přišel boom vysokorychlostních železnic, ve velkém je začaly stavět a otevírat západoevropské a jihoevropské státy, v rozvoji pokračovalo Japonsko, ale možnosti vysokorychlostní přepravy zkoumaly i Spojené státy či Rusko a velký rozmach zažila v Číně. Vysokorychlostní vlaky také postupně zrychlovaly, rychlost 230 či 250 je dnes mezi nimi již pomyslná druhá liga, nejrychlejší z rychlovlaků jezdí alespoň 300 nebo 320 km/h, v Číně – jak bylo již uvedeno – ještě rychleji. Samostatnou kapitolou je potom šanghajský maglev, který jezdí až 431 km/h. Ovšem jde stále o zkušební technologii, první dálkový maglev by měl být v provozu v Japonsku až v roce 2027.

Střední Evropa váhá, Benelux chvátá

Dnes mají v Evropě nejucelenější – ačkoli zdaleka ještě ne dobudované – sítě vysokorychlostních drah Itálie, Španělsko či Francie. Naopak střední Evropa s výjimkou Německa k cestování rychlostí nad 250 km/h přistupuje velmi obezřetně. Nejdále zatím zašlo Rakousko s modernizací a částečným přeložením Západní dráhy, kde se rychlost zvýšila až na 230 km/h, a také Polsko. Jeho Centrální železniční magistrála z Katowic do Varšavy byla již v 70. letech postavena s mnoha vysokorychlostními parametry, některé prvky ji však odsoudily k omezení rychlosti nejprve na 130, poté 140 a nakonec 160 km/h. Až od minulého roku po ní jezdí vlaky i 200 km/h, konstrukce dráhy přitom umožňuje ještě rychlejší jízdu. Česko – jak známo – zůstává u zcela konvenčního maxima 160, a to pouze v některých úsecích.

Argument, že jsou středoevropské země příliš malé pro 300kilometrovou rychlost ale naráží na zkušenosti jiných malých zemí. Páteřní vysokorychlostní dráha stavěná po jednotlivých etapách protíná Nizozemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 7 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...