Vláda v Rumunsku ustoupila statisícovým protestům. Stáhne spornou amnestii

Po sérii bouřlivých protestů rumunská vláda  stáhla nařízení, které ruší postih za některé korupční trestné činy. Proti vládnímu dekretu v posledních dnech demonstrovaly statisíce lidí. Omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany.

Nahrávám video
Největší demonstrace v Rumunsku od pádu komunismu
Zdroj: ČT24

Cílem vládního rozhodnutí byla snaha ulevit přeplněným věznicím. Propuštěno mělo být na 2500 odsouzených – zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci. Kabinet rovněž navrhoval snížit na polovinu tresty vězňům starším šedesáti let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi.

Podle mnohých kritiků přitom šlo spíše o účelové vyvázání některých politiků, kteří byli v poslední době souzeni či odsouzeni v korupčních kauzách. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceaušesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.

„Dalo by se případně hovořit i o zrušení nařízení, pokud to premiér přijme,“ uvedl už v odpoledních hodinách šéf vládní strany Liviu Dragnea, kterého prezident Klaus Iohannis v prosinci odmítl jmenovat do čela vlády. Premiérem se nakonec stal sociální demokrat Sorin Grindeanu, jenž je ale podle mnohých pod silným vlivem předsedy své strany. 

„V neděli se sejdeme na mimořádném zasedání (vlády), abychom dekret odvolali, stáhli, zrušili ho, a abychom našli legální způsob, jak zajistit, aby nevstoupil v platnost,“ uvedl Grindeanu v prohlášení živě vysílaném ze sídla vlády.

Nařízení podle něj nebylo špatné, občané ho ale kvůli špatné komunikaci nepochopili správně. Za to nese zodpovědnost ministr spravedlnosti Florin Iordache, uvedl premiér. Zda bude muset Iordache rezignovat na svou funkci, není zatím jasné.

Svůj krok předseda vlády zdůvodnil tím, že nechce dál rozdělovat Rumuny. „Slyšeli jsme hlas ulice,“ dodal Grindeanu.

V sobotu vyšlo do ulic až 330 tisíc lidí

Už ve středu vyšlo do ulic čtvrt milionu lidí, podobný počet se sešel i v pátek večer. „Vláda chce legalizovat kriminalitu bílých límečků, která je ta nejzákeřnější,“ prohlásil jeden z účastníků, 43letý bankovní úředník Sergiu. Se svou manželkou projevil odhodlání chodit na manifestace každý den, dokud prý nebude opatření opět zrušeno.

V sobotu se v hlavním městě země vydalo do ulic na 170 tisíc lidí, po celé zemi se jich ale přidalo téměř jednou tolik.

Odpor vzbuzuje také vládní záměr novelizovat prostřednictvím nařízení i trestní zákoník, z něhož by těžili i mnozí politici podezřelí z korupce. To kritizoval i prezident Iohannis. V týdnu dokonce oznámil, že se obrací na Ústavní soud. Premiér po protestech oznámil, že do debaty o reformě justičního systému zapojí veřejnost.

Vláda svůj krok v předchozích dnech schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Pokud by nařízení sama nestáhla, mohl ho zrušit právě jen ústavní soud.

Premiér přitom Grindeanu dosud na kroku svého kabinetu trval.„ Vláda přijala určité rozhodnutí a neustoupí,“ uvedl premiér v týdnu po setkání se zástupci Sociálnědemokratické strany (PSD).

Právě vůdce PSD Dragnea krok kabinetu dříve bránil s tím, že nedojde „k propuštění zkorumpovaných lidí“. Právě on by přitom z kontroverzního opatření mohl těžit. Dragnea loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Nad krokem Rumunska vyjádřila znepokojení také Evropská komise. Místopředseda EK Frank Timmermans vyzval vládu v Bukurešti, aby nařízení „urgentně přehodnotila“. Varoval, že by výnos mohl ovlivnit rozdělování peněz, které balkánská země dostává z unijních fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52AktualizovánoPrávě teď

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...