Vláda v Rumunsku ustoupila statisícovým protestům. Stáhne spornou amnestii

Po sérii bouřlivých protestů rumunská vláda  stáhla nařízení, které ruší postih za některé korupční trestné činy. Proti vládnímu dekretu v posledních dnech demonstrovaly statisíce lidí. Omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany.

3 minuty
Největší demonstrace v Rumunsku od pádu komunismu
Zdroj: ČT24

Cílem vládního rozhodnutí byla snaha ulevit přeplněným věznicím. Propuštěno mělo být na 2500 odsouzených – zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci. Kabinet rovněž navrhoval snížit na polovinu tresty vězňům starším šedesáti let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi.

Podle mnohých kritiků přitom šlo spíše o účelové vyvázání některých politiků, kteří byli v poslední době souzeni či odsouzeni v korupčních kauzách. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceaušesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.

„Dalo by se případně hovořit i o zrušení nařízení, pokud to premiér přijme,“ uvedl už v odpoledních hodinách šéf vládní strany Liviu Dragnea, kterého prezident Klaus Iohannis v prosinci odmítl jmenovat do čela vlády. Premiérem se nakonec stal sociální demokrat Sorin Grindeanu, jenž je ale podle mnohých pod silným vlivem předsedy své strany. 

„V neděli se sejdeme na mimořádném zasedání (vlády), abychom dekret odvolali, stáhli, zrušili ho, a abychom našli legální způsob, jak zajistit, aby nevstoupil v platnost,“ uvedl Grindeanu v prohlášení živě vysílaném ze sídla vlády.

Nařízení podle něj nebylo špatné, občané ho ale kvůli špatné komunikaci nepochopili správně. Za to nese zodpovědnost ministr spravedlnosti Florin Iordache, uvedl premiér. Zda bude muset Iordache rezignovat na svou funkci, není zatím jasné.

Svůj krok předseda vlády zdůvodnil tím, že nechce dál rozdělovat Rumuny. „Slyšeli jsme hlas ulice,“ dodal Grindeanu.

V sobotu vyšlo do ulic až 330 tisíc lidí

Už ve středu vyšlo do ulic čtvrt milionu lidí, podobný počet se sešel i v pátek večer. „Vláda chce legalizovat kriminalitu bílých límečků, která je ta nejzákeřnější,“ prohlásil jeden z účastníků, 43letý bankovní úředník Sergiu. Se svou manželkou projevil odhodlání chodit na manifestace každý den, dokud prý nebude opatření opět zrušeno.

V sobotu se v hlavním městě země vydalo do ulic na 170 tisíc lidí, po celé zemi se jich ale přidalo téměř jednou tolik.

Odpor vzbuzuje také vládní záměr novelizovat prostřednictvím nařízení i trestní zákoník, z něhož by těžili i mnozí politici podezřelí z korupce. To kritizoval i prezident Iohannis. V týdnu dokonce oznámil, že se obrací na Ústavní soud. Premiér po protestech oznámil, že do debaty o reformě justičního systému zapojí veřejnost.

Vláda svůj krok v předchozích dnech schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Pokud by nařízení sama nestáhla, mohl ho zrušit právě jen ústavní soud.

Premiér přitom Grindeanu dosud na kroku svého kabinetu trval.„ Vláda přijala určité rozhodnutí a neustoupí,“ uvedl premiér v týdnu po setkání se zástupci Sociálnědemokratické strany (PSD).

Právě vůdce PSD Dragnea krok kabinetu dříve bránil s tím, že nedojde „k propuštění zkorumpovaných lidí“. Právě on by přitom z kontroverzního opatření mohl těžit. Dragnea loni dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství své strany v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Nad krokem Rumunska vyjádřila znepokojení také Evropská komise. Místopředseda EK Frank Timmermans vyzval vládu v Bukurešti, aby nařízení „urgentně přehodnotila“. Varoval, že by výnos mohl ovlivnit rozdělování peněz, které balkánská země dostává z unijních fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 8 mminutami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 27 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 34 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami
Načítání...