Washington - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) získávají přímo z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků. Oznámil to americký list The Washington Post. Podle vládních zdrojů ale jde výhradně o kontrolu osob, které nejsou americkými občany a nežijí v USA. Prezident Barack Obama dnes tuto praxi obhajoval jako prevenci před teroristickými útoky, při níž ale soukromí lidí zůstává zachováno.
Do dosud neznámého, přísně tajného protiteroristického programu, který nese kódové jméno PRISM, jsou údajně zapojeny globální společnosti Microsoft, Yahoo!, Google, Facebook, PalTalk, AOL, Skype, YouTube a Apple. PRISM patrně neslouží pouze USA. Britský list The Guardian dnes uvedl, že v jeho rámci získává data také britská vláda. Vládní zpravodajská služba GCHQ se k datům dostává prostřednictvím NSA. Loni údajně takto získané údaje vedly GCHQ k vypracování 197 zpráv; přístup k programu má podle listu nejméně od června 2010.
Zpráva o programu PRISM se objevila krátce poté, co britský deník The Guardian informoval o tajném soudním příkazu nařizujícím operátorovi Verizon, aby zpřístupnil údaje o telefonátech svých klientů. Americká vláda po zveřejnění této informace přiznala, že NSA shromažďuje informace o telefonátech desítek milionů Američanů. Sběr těchto dat je údajně pod kontrolou ústavních orgánů a nenarušuje občanské svobody.
Američané sbírají data o lidech, kteří nejsou občany USA
List The Washington Post napsal, že NSA a FBI získávají ze serverů zvukové informace, videoklipy, fotografie, elektronickou poštu a další dokumenty a údaje, které se soustřeďují do databáze s biliony záznamů. Podle činitele americké vlády se ale shromažďují výhradně data o lidech, kteří nejsou občany USA a nežijí ve Spojených státech.
Ředitel amerických výzvědných služeb James Clapper v reakci na články listů The Guardian a The Washington Post v prohlášení uvedl, že jejich obsah ohrožuje schopnost amerických rozvědek identifikovat ohrožení národní bezpečnosti a reagovat na ně. Informace obou listů podle něj obsahují mnoho nepřesností, jsou trestuhodné a mohou „dlouhodobě a nezvratně“ poškodit bezpečnost USA.
Šéf Centra pro ochranu osobních údajů na internetu Marc Rotenberg: „Tohle nařízení směřuje k občanům Spojených států a týká se jejich hovorů s další lidmi v zemi. Nic nenasvědčuje tomu, že by pomáhalo zahraničnímu vyšetřování. Není tu žádný odkaz na zahraniční vlády. Je to časově neomezený příkaz, který považuji za nezákonný.“
Aby přesvědčil občany USA o tom, že program na získávání osobních dat má zákonné limity, rozhodl se Clapper odtajnit některé podrobnosti. Uvedl, že každých 90 dnů program prověřuje zvláštní soud. Ten zároveň vládě znemožňuje, aby nekontrolovaně čerpala důvěrná komunikační data. Jejich využívání je možné jen v případě, že existují fakta navozující důvodné podezření.
Jako první se do programu zapojil Microsoft
Společnosti Google, Apple, Yahoo! a Facebook na oznámení listu The Washington Post zareagovaly prohlášením, že na jejich centrální servery vláda „přímý přístup“ nemá. Firma Google uvedla, že data svých uživatelů poskytuje americké vládě v souladu se zákonem. Žádný „postranní přístup“ umožňující vládním úřadům kontrolovat osobní data uživatelů ale prý Google nezavedl. Podobné prohlášení vydala i společnost Facebook.
Odhalení přichází téměř na den přesně, co před 64 lety vyšel Orwellův román 1984.
Program PRISM byl podle The Washington Post zaveden ještě za prezidenta George Bushe v roce 2007, ale během vlády prezidenta Baracka Obamy se „v násobcích“ rozrostl. Informace získané touto cestou jsou údajně nejštědřejším zdrojem denního zpravodajství pro Bílý dům - jen během letoška odkazovaly zprávy pro prezidenta na PRISM ve 1 477 případech. Microsoft se do programu údajně zapojil jako první v září 2007, Apple jako poslední v říjnu 2012.
Informaci o tajném programu získal The Washington Post od zpravodajského důstojníka, který chtěl upozornit na možný brutální útok vlády na privátní data. „Doslova mohou sledovat všechny vaše myšlenky tak, jak je vyťukáváte na klávesnici,“ řekl zdroj americkému listu.
Prezident Obama dnes před chystaným setkáním s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Kalifornii novinářům řekl, že podobné programy dodržují optimální vyváženost mezi prevencí Američanů před teroristickými útoky a ochranou jejich soukromí. „Nikdo neposlouchá vaše telefonické hovory. Toho se tento program netýká,“ řekl Obama.
Za normálních okolností by to byl ve Spojených státech skandál, který by možná rozhoupal židle i v Bílém domě. V tomto případě ale velká část republikánů za prezidentem Obamou stojí - když jde o národní bezpečnost, stranické hranice často mizí, říká zpravodaj ČT Martin Řezníček.
