Vítězství Macrona pomůže euru i koruně, shodují se analytici

Vítězství proevropského kandidáta Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách přispěje k posílení eura i české koruny, shodují se oslovení analytici. Podle nich trhy Macronovo vítězství očekávaly, a jeho dopad je proto v kurzech akcií a měn do značné míry zohledněn už nyní. Euro vůči dolaru mírně oslabilo, česká koruna k euru i dolaru posílila.

Vůči evropské měně koruna v pondělí ráno zpevnila pod 26,62 za euro, což je nejsilnější hodnota za poslední měsíc. K dolaru je na 24,30 korunách, je tak nejsilnější od loňského listopadu.

Euro vůči dolaru mírně oslabilo ze svých šestiměsíčních maxim. „Trhy totiž Macronovo vítězství do kurzu eura vůči dolaru do značné míry započítaly ještě před samotným konáním druhého kola voleb. A tak je nyní pozitivní dopad Macronova vítězství převážen očekáváním trhů ohledně pokračování extrémně uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky při současném zpřísňování měnové politiky americké centrální banky,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Trhy podle něj hodnotí pozitivně, že Macron zvítězil s poměrně citelným náskokem před Le Penovou. „To znamená, že eurodestruktivní nálada není ve Francii zdaleka tak rozšířena, jak se někteří obávali ještě v předvečer druhého kola prezidentské volby,“ řekl Kovanda. Přesvědčivé Macronovo vítězství podle něj pomůže i české koruně, neboť investoři teď budou opět aktivnější v rizikovějších oblastech, mezi které stále řadí i Česko. 

„Výraznějšímu posílení koruny však bude bránit spekulativní kapitál, který se akumuloval v souvislosti s ukončením intervenčního režimu České národní banky,“ upozornil Kovanda. Dodal také, že Macronův silný mandát zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB poprvé zvýší úrokové sazby až letos ve čtvrtém čtvrtletí – tedy později, než s čím počítá ve své aktuální prognóze.

„Dobrá zpráva pro ekonomiku Francie i eurozóny“

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je přesvědčivé vítězství Macrona dobrou zprávou pro ekonomiku Francie i celé eurozóny. „Tento výsledek ukončí dlouhodobé obavy investorů ze změny politického kurzu Francie směrem k izolaci a riziku rozpadu eurozóny. To může odblokovat důležitá investiční rozhodnutí, která krátkodobě podpoří směnný kurz eura,“ míní.

Sobíšek také dodal, že i když finanční trhy s vítězstvím Macrona víceméně počítaly, povolební impuls může posunout kurz eura vůči dolaru nad hranici 1,10. „Česká ekonomika se sveze na vlně euforie z Macronova vítězství zprostředkovaně. Efekt ale nebude tak významný, aby nás sám o sobě vedl k revizi výhledu na růst českého HDP,“ dodal.

„ČR potřebuje EU bez nacionalistických politiků“

Macronovo vítězství přivítal Svaz průmyslu a dopravy. „Vítězství Emmanuela Macrona je dobrou zprávou nejen pro Českou republiku, ale celou EU. Jakkoli se nemusí každému jevit jako ideální prezident, jeho zvolení není volbou menšího zla, nýbrž správnou volbou směrem k fungující propojené a silnější Evropě,“ sdělil šéf svazu Jaroslav Hanák. 

Česko podle něj potřebuje z důvodů ekonomických a bezpečnostních silnou EU, bez nacionalistických politiků vyznávajících rychlá řešení a vyhrocený protekcionismus.

obrázek
Zdroj: ČT24

Euro posílilo poprvé od zvolení Trumpa

Poprvé od amerických prezidentských voleb se se zvolením Macrona dostalo euro nad hodnotu 1,10 dolaru (26,70 korun). Na asijských trzích tak po ohlášení výsledků posílilo o 0,2 procenta. Euro posílilo také vůči japonskému jenu, a to na dvanáctiměsíční maximum.

I přestože se Macronovo vítězství čekalo, představuje silný výsledek kandidáta jednotné Evropy a tržní ekonomiky velkou úlevu pro investory. Euro se nyní obchoduje za 124,58 jenů, vůči japonské měně si polepšilo téměř o půl procenta. Vůči jenu posílil také dolar.

Vzestup společné evropské měny však není zdaleka tak dramatický jako ten dvouprocentní po prvním kole francouzských prezidentských voleb, kde hrozil scénář s postupem dvou euroskeptických kandidátů.

„Vítězství Emmanuela Macrona poskytuje trhům zasloužený odpočinek od evropské politiky,“ řekl agentuře Reuters Bill Street, vedoucí investic londýnské skupiny State Street Global Advisors. „Výsledek společně s předběžnou dohodou o řeckém dluhu z minulého týdne postačí pro krátkodobý růst,“ konstatoval Street.

Přinejmenším krátkodobý pozitivní efekt pro trhy a francouzské vládní dluhopisy předpokládá také David Zahn ze správcovské společnosti Franklin Templeton. „Avšak velmi rychle bude narůstat tlak na Macrona, aby přišel s konkrétními plány své politiky. V tuto chvíli známe jen hrubý náčrt jeho záměrů,“ řekl Zahn.

Tématem předvolební kampaně se stal z ekonomického hlediska také 35hodinový pracovní týden, který Francie uplatňuje. „Dělat 35hodinový pracovní trh unilaterálně, tedy v jedné zemi ano a v ostatních zemích ne, například Evropské unii, je trochu krátkozraké, protože pak samozřejmě ztrácíte konkurenční výhodu, nebo naopak získávate konkurenční nevýhodu. Proto to je téma, protože Francie i kvůli tomu ztratila řadu pracovních míst,“ uvedl ve vysílání ČT24 ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 1 mminutou

Ruští agenti měli vniknout do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 31 mminutami

Při útocích na mezinárodní letiště v Saúdské Arábii zemřeli tři lidé

V Saúdské Arábii zemřeli tři lidé po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá. Ve středu večer to podle agentury Reuters uvedly tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, nicméně jemenští povstalci z řad hútíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli. Ve čtvrtek ráno pak povstalci prohlásili, provedli další úder balistickou raketou na mezinárodní letiště v Rijádu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
00:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 20 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 20 lidí včetně několika dětí, oznámily večer úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Francouzský premiér slíbil řešení krize ve školství do konce října

Francouzský premiér Sébastien Lecornu ve středu večer slíbil, že do konce října jeho vláda předloží plán řešení krize ve školství. Podle něj kabinet nemůže zůstat netečný k obavám studentů, kteří kritizují stav školství a škol v zemi a již několik dní demonstrují v ulicích francouzských měst. Protesty provázejí násilnosti, které si vyžádaly uzavření řady škol. Ve středu byla ale na většině těch středních výuka obnovena.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Student na střední škole v Polsku nožem zranil devět lidí i sebe

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem. Zranil devět lidí a poranil také sám sebe. Nikdo není v ohrožení života. Informují o tom polská média s odvoláním na místní úřady. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela a prokuratura případ vyšetřuje jako pokus o vraždu, uvedla stanice TVN24. Motiv činu zatím není jasný. Později úřady doplnily, že podezřelý měl v batohu výbušninu, která málem explodovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.