Visegrádská čtyřka vyzvala k propuštění běloruských aktivistů

Bratislava - Premiéři visegrádské čtyřky vyzvali dnes v Bratislavě k propuštění běloruských politických vězňů. K výzvě se přidali i předsedové vlád Německa, Rakouska a Ukrajiny. Běloruští opoziční aktivisté jsou za mřížemi od doby, kdy je policie zatkla během protestní demonstrace proti výsledkům voleb, které opět vyhrál Alexander Lukašenko.

„Rezolutně vyzýváme běloruské úřady, aby okamžitě propustily a rehabilitovaly všechny politické vězně. Požadujeme zastavení politických represí a pronásledování opozice, nezávislých médií a občanské společnosti. Žádáme vládu Běloruska, aby zabezpečila plné respektování a dodržování lidských práv a základních svobod běloruských občanů,“ píše se ve společném prohlášení. 

„Jednoznačná podpora šesti premiérů členských zemí Evropské unie demokratické opozici v Bělorusku a jejímu boji za lidská práva je podle mého názoru důležitým signálem. Nemůže nám být lhostejné, co děje na východ od hranic Evropské unie,“ okomentoval to český premiér Petr Nečas.  

Kdo vyhraje hokejové mistrovství?

Lídři čtyř postkomunistických zemí se sešli v Bratislavě v den 20. výročí vzniku visegrádské skupiny. Přesně před dvěma desítkami let, 10 dní před zánikem Varšavské smlouvy, vznikla dohoda o spolupráci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Skupina má dnes v unii tolik hlasů jako Německo či Francie.

Ne vždy za dobu své existence ale V4 táhla za jeden provaz. V roce 2002 se například summit skupiny ani nekonal, když maďarský premiér Viktor Orbán kvůli Benešovým dekretům zpochybnil připravenost Prahy na vstup do unie, nemluvě o svárech mezi Bratislavou a Budapeští. Na dnešním setkání ale byla atmosféra přátelská, premiéři se jen nemohli shodnout na tom, kdo vyhraje mistrovství světa v hokeji, které se koná na Slovensku. „Pan premiér Nečas řekl, že přijede na finále, neboť v něm bude Česká republika. Já jsem řekla, že na finále budu já, protože tam bude Slovensko. Shodli jsme se, že nás bude na finále víc, jen se obávám, že hrají pouze dvě družstva,“ řekla slovenská premiérka Iveta Radičová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 3 hhodinami
Načítání...