Sevastopol - Úderem půlnoci musela přestat vysílat jediná tatarská televize na Krymu. Kanál určený tamní menšině skončil z rozhodnutí úřadů - po anexi poloostrova Ruskem mu opakovaně odmítaly prodloužit registraci. Rusové tvrdí, že v žádostech byly záměrně chyby s cílem vyvolat politický skandál. Povolení k dalšímu fungování nedostala ani tatarská tisková agentura a některé časopisy. Zhruba čtvrtmilionová tatarská menšina si opakovaně stěžuje na národnostní a náboženský útlak.
Soukromá stanice ATR vysílala v tatarštině, ukrajinštině a ruštině. Vlastní ji tatarský podnikatel Lenur Isljamov. Kanál byl součástí mediálního holdingu, kam patřil i dětský televizní kanál Lale a rozhlasové stanice Meydan-FN a Liděr-FM. Žádná z nich registraci nedostala.
"Zákaz registrace médií je otevřeným útokem na svobodu slova a pokusem o umlčení
nezávislých novinářů a zastrašení všech krymských Tatarů," uvedl v prohlášení Denis Krivošejev, místoředitel Amnesty International (AI) pro Evropu a Střední Asii.
Stálá ukrajinská mise při OBSE hovoří o „dalším útoku okupantů na krymské Tatary“:
Zhruba čtvrtmilionová tatarská menšina si od loňské anexe ukrajinského Krymu opakovaně stěžuje na národnostní a náboženský útlak. Dva hlavní vůdci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov byli z poloostrova fakticky vyhoštěni, proti protestním akcím Tatarů ruská policie tvrdě zasahuje.
Podle ruských úřadů se Isljamov dopustil chyb v žádosti o registraci záměrně, aby vyvolal politický skandál. Krymskotatarská média a zahraniční organizace hájící práva tatarské menšiny na Krymu ale trvají na tom, že krok ruských úřadů je součástí represívní kampaně. Moskva se podle nich snaží umlčet odpůrce ruské anexe.
Lídři Tatarů byli varováni, aby neprotestovali…
Nezávislá televize, založená v roce 2005, se obává svého zavření od násilného připojení Krymského poloostrova k Rusku loni v březnu. O registraci žádala ruské správní orgány čtyřikrát - pokaždé neúspěšně.
Tatarská média se až na výjimky odmlčela
Problém mají ale prakticky všechna tatarská média, varovala AI. Kdyby fungování nezastavila, vystavila by se hrozbě vysokých pokut nebo trestního stíhání. „S úderem půlnoci se téměř všechna tatarská média odmlčí,“ prohlásil včera Krivošejev.
Povolení k dalšímu fungování dostaly jen tatarské noviny Yeni Dünya. Zavřena naproti tomu musí být například krymskotatarská tisková agentura QHA či vydávání listu Avdet a
časopisu Yildiz, zákazu se podle AI dokonce nevyhnul ani dětský časopis Armančich.
